Skutečně se mění buňky v těle každých sedm let? Některé to zvládnou za pár dnů

Lidské tělo je složitým organismem, tvoří ho biliony buněk. Nejnovější vědecké odhady uvádějí, že jich máme až 30 000 000 000 000! Každý typ buňky přitom plní jedinečnou funkci a z tohoto důvodu má každý z dvou set různých typů buněk v těle jinou strukturu, velikost, tvar a funkci. 

Buňky neustále umírají a zároveň se vytvářejí nové. Právě tato kontinuální buněčná aktivita dala vzniknout populární teorii, že každých sedm let se nahradí buňky v celém těle. 

Mění se jen některé buňky 

Některé buňky v určitých orgánech a soustavách v těle nahradí nové vždy během několika měsíců, jiné zůstávají v podstatě stejné jako v den narození. Například většina kůže a střev je nahrazována velmi rychle, podle odborníků může jít o pouhé dny až týdny. 

Přečtěte si také:

I když zhubnete, nadbytečné tukové buňky zůstanou. K čemu je vůbec dobrá liposukce?

Buňky v játrech se regenerují poněkud pomaleji, většinu z nich nahradí nové během tří let. Buňky v jiných orgánech a systémech se však replikují ještě pomaleji.

Například lidské srdce se obnovuje poměrně nízkou rychlostí, od 25 let věku každoročně vzniká pouhé procento nových kardiomyocytů (buněk zodpovědných za kontrakční sílu v srdci), přičemž pouze 40 procent z nich se průběžně vyměňuje po celý život.

Jak se během života mění naše kosti

Kosterní buňky pak potřebují asi deset let, aby replikovaly kostru v plném rozsahu. V mozku tento proces trvá ještě déle. Vědci odhalili důkazy, že některé neurony v hipokampu (oblast zodpovědná za vytváření dlouhodobých vzpomínek a orientaci v prostoru) jsou obnoveny, ale jde pouze o 1,75 procenta ročně. 

Přečtěte si také:

Na nemoci ve stáří si zaděláváme už od čtyřicítky. Můžeme žít déle a být při tom fit

Některé typy neuronů ve striatu, což je hluboká oblast šedé hmoty uvnitř hemisfér koncového mozku, se podle vědeckých poznatků také regenerují, ale jiné typy neuronů zůstávají s člověkem po celý život. A dokonce i odlišné buněčné populace, které mohou „omládnout“, nejsou nahrazovány zcela, ale jen částečně.

Proč nezůstaneme navždy mladí?

Průběžné obnovování buněk vyvolává otázku: pokud se některé části lidského těla obnovují každých pár let, proč tedy člověk nezůstane navždy mladý? Bez ohledu na to, jak „mladá“ může být naše kůže, střeva nebo játra, biologický věk odráží, jak tělo reaguje na plynutí času. Stárnutí se vyhnout nedá. 

I když se mění buňky za nové, orgány dále stárnou kvůli změnám v replikujících se buňkách, jde například o mutace. DNA se totiž neustále dělí a kopíruje a v průběhu času dochází k chybám. 

Mutace se tak mohou hromadit a ovlivňovat život buněk nebo přenos určitých genů. Takže i když jsou buňky v částech lidského těla relativně nové, stárnoucí a hodně kopírovaná DNA dává lidem pocítit váhu všech let, které uplynuly od jejich narození. 

Zdravé lidské tělo je přitom schopné udržet precizní rovnováhu mezi počtem nově produkovaných a zemřelých buněk. Je náročné zjistit, kolik buněk přesně v lidském těle denně zemře. Můžeme si to ukázat třeba na krevních buňkách. Například bílé krvinky žijí pouze asi 13 dní, zatímco červené krvinky mají životnost zhruba 120 dní. Odhaduje se však, že denně umírá asi 50 miliard buněk.

Bakterií je v těle více než lidských buněk

Kromě „klasických“ buněk jsou v lidském těle rovněž buňky bakteriální, a to dokonce ve vyšším počtu. Dříve se uvádělo, že bakteriální buňky převyšují počet lidských buněk v poměru 10 : 1. Primární zdroj tohoto poměru pochází ze 70. let 20. století, kdy se američtí mikrobiologové zabývali určením počtu bakterií uvnitř střev.

Přečtěte si také:

Která část z vás stárne nejrychleji? Existují nejméně 4 cesty, tvrdí vědci

Už to však neplatí. Nová data ukazují, že bakteriálních buněk uvnitř lidského těla je kolem 38 bilionů. Takže i když je v organismu pravděpodobně více bakteriálních buněk než lidských, rozdíl není tak velký, jak se dříve myslelo. Celkový součet všech buněk tak přesahuje 68 bilionů, což však zřejmě není konečný odhad. Postupem času budou podle expertů vědci nejspíše pokračovat v dolaďování těchto výpočtů a přicházet s novými odhady.