Všude samé dřevo, skvělé, promyšlené jídlo, rozlehlá zahrada plná ovocných stromů a keřů… Semínko jsme si vybrali zcela záměrně, chtěli jsme vědět, jak to chodí ve školce, která je držitelem bronzového certifikátu sdružení Skutečně zdravá škola. Čím se liší od té běžné, kterou prošla většina z nás? Také tu do dětí tlačí sladký černý čaj a za odměnu bonbóny? Prošli jsme všemi třídami, jídelnou i kuchyní a žasli jsme, jak to dneska v takové školce může vypadat.
Ekologická školka má k dispozici zvířata i rozlehlý areál
Školka Semínko je součástí bývalého statku, dnešního Střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr. Najdete zde jak obchod s biopotravinami, tak jízdárnu koní, farmu hospodářských zvířat i rozlehlý desetihektarový areál s mnoha cennými biotopy, které skvěle slouží pro ekologickou výchovu malých neposedů.
Mateřská školka má jak klasické třídy (Veverky a Ježky), tak i tzv. lesní třídu, Lesníčky.
Můžu k vám taky chodit?
Sundat boty, odložit bundu, vyfasovat přezůvky a hurá do třídy plné dřevěných hraček a malých kamarádů. Vstupujeme přímo do centra dění, kluci tu zrovna staví jeřáby z velké dřevěné stavebnice a balancují na houpačkách, teď prostě nesmíme rušit. V doprovodu paní ředitelky Magdalény Kapuciánové tedy procházíme do nejsvětlejšího a zároveň nejrozlehlejšího prostoru školky, kterému dominuje dřevěné schodiště a dvě velká francouzská okna, jimiž nahlížíme na velkou terasu a kouzelnou zahradu.
Není tu televize, počítač ani moc hraček a je to záměr. „Pohádky dětem čteme, takže nepotřebujeme televizi. Hračky máme většinou dřevěné a takové, které se dají opravit. Stavebnici pro každé dítě u nás nečekejte. Děti se musí domluvit, kdo pojede s kočárkem a kdo bude stavět jeřáb,“ vysvětluje paní ředitelka.
V někdejší stodole si hezky pohráli s vysokými stromy, v polovině dřevěného schodiště vedoucího do spací zóny najdeme odpočinkový koutek s hromadou polštářů. Přímo pod ním je pak prostorná šatna, s chytře umístěnými ramínky na mokré oblečení, a to přímo u stropu. Na šatnu navazuje jídelna s kuchyní, kde už paní kuchařka roztápí pod kotlem. Dneska bude zeleninová polévka s pohankou a fazolky na smetaně se šťouchaným bramborem. Že by to vaše děti nejedly? Ale jedly. „K jídlu děti motivují starší kamarádi, ale i učitelé, kteří jedí s dětmi a ve stejný čas,“ říká Magdaléna Kapuciánová.
Školní jídelna je plná biopotravin
Na čerstvosti dodaných surovin si tu zakládají, nepoužívají polotovary ani dochucovadla a nenakupují ve velkoobchodě. Mají kolem deseti dodavatelů, kteří během týdne svážejí potraviny do školky. Velkou část jídelníčku tvoří bio potraviny, ať už jde o maso, brambory, hrušky, nebo jablka. Ve školce přitom sázejí na sezónní potraviny. „Máme tu sezónní kalendář, kde si s dětmi ukazujeme, kdy se co sází, kdy sklízí, takže u nás teď opravdu jahody nemají. Ty budou české a až v červnu,“ říká paní ředitelka.
Pokud se v jídelníčku dětí objeví nějaká nová surovina, je nabízena nejdříve v malém množství; až si na ni děti zvyknou, přidá se jí víc. Zrovna třeba čočka nebo cizrna, luštěniny, které místo v českém jídelníčku nezabírají příliš velký díl, patří ve školce k jídlům, která se nejčastěji přidávají. Tedy hned po špagetách se zeleninovou omáčkou. Děti si ale rády pochutnávají i na špaldových plackách se zeleninou, lososu s bramborovou kaší a zapečené cizrně s rajčaty. „Vlastně jsme tu nikdy neměli žádné jídlo, které bychom museli úplně vyřadit, protože ho nikdo nejedl. Máme pravidlo ochutnání, to znamená, že dítě nejdříve musí ochutnat, až pak může říct, že mu to nechutná. To se ale nestává. Rodiče si naopak často říkají o recepty,“ říká vedoucí školní jídelny Iveta Garciová.
To platí jak o obědech, tak o svačinách. K nim děti obvykle dostávají domácí pomazánky s čerstvým kváskovým pečivem, které jim pečou přímo v Toulcově dvoře. Asi dvakrát týdně děti dostanou ovesné, pohankové nebo ječné kaše ochucené sušeným ovocem, oříšky nebo javorovým či datlovým sirupem.
Zdravé není jen jídlo, ale i pitný režim
V pitném režimu mají děti vodu nebo neslazený ovocný nebo bylinkový čaj. „Nechceme děti zvykat na cukr, dítě přidaný cukr nepotřebuje; jsou úplně jiné, přirozené chutě, na které děti zvykáme. Pokud si totiž dítě navykne na sladké, tak ho bude vyžadovat a nepozná přirozené chutě,“ vysvětluje důvody vedoucí školní jídelny a dodává: „Když si tu třeba v létě moštujeme ovoce, tak ho zařazujeme do pitného režimu dětí. Aby ale výsledný mošt nebyl tak sladký, ředíme ho jedna ku jedné.“
A stopku má v této školce cukr i v podobě bonbónů, lízátek nebo žvýkaček. „Pokud mají děti narozeniny, je hezké, když svůj den chtějí oslavit se svými kamarády, ale tehdy rodičům říkáme, ať sladkosti nenosí, ať raději společně něco zdravého upečou, přinesou oříšky nebo kytku z čerstvého ovoce,“ nabízí možnosti zdravého mlsání Iveta Garciová.
V Semínku nevaří jen kuchařky
V této školce nevaří, nepeče a pití nechystá jen paní kuchařka, ruku k dílu často přidají i samotné děti. A využívají k tomu to, co si samy vypěstovaly nebo na zahradě nasbíraly. Zahrada v Semínku totiž není plná jen dřevěných herních prvků, ale své místo tu našly i keře rybízu, ostružin, lísky, arónie, rakytníku, mišpule i oskeruše. Děti tu pravidelně rok co rok sází mrkev, ředkvičky a červenou řepu. V pěstitelských stojanech pak pěstují bylinky, které si otrhají a vkládají do vody, již tu během dne pijí. Anebo je paní kuchařka využije do bylinkových pomazánek. V zahradě je i třešňový sad a jabloň. Která školka tohle má?
Když děti sklidí úrodu, pro sebe nebo své rodiče jako překvapení i leccos připraví. „Z arónie i třešní si děti upekly koláč, z vlastní mrkve mrkvánky a z červené řepy, kterou si děti vypěstovaly, se uvařila polévka. Jde nám o to, aby děti viděly, jak to, co jedí, roste, jak se to sklízí, zpracovává a že je s přípravou jídla nějaká práce,“ vysvětluje Iveta Garciová.
Stříbro pro semínko je na dosah
Díky přístupu k jídlu, vzdělávání a zapojování dětí do vaření, pěstování bylinek, zeleniny a ovoce na vlastní zahradě se staly další certifikovanou Skutečně zdravou školou (školkou). „Do programu jsme se zapojili loni na jaře a certifikováni jsme byli loni na podzim. Na chodu školky jsme nic neměnili, jen jsme zástupcům Skutečně zdravé školy popsali, jak to u nás chodí. A proč jsme se do programu Skutečně zdravé školy zaregistrovali? Je přeci pěkné mít potvrzení na to, že to, co děláme, děláme dobře. Teď máme v ruce bronzový certifikát, který je vzorem pro ostatní školní stravování. Už teď ale usilujeme o stříbrný, který snad během února získáme,“ říká Iveta Garciová.
Mgr. Magdaléna Kapuciánová
Od roku 1998 pracovala v Toulcově dvoře ve Středisku ekologické výchovy. V roce 2003 pak spolu s Emilkou Strejčkovou založila Mateřskou školu Semínko, kde od počátku učí. V roce 2010 založila i lesní školku Lesníček. Je jednou ze zakladatelek Asociace lesních mateřských škol. Mnoho let působila na postu místopředsedkyně asociace. Externě spolupracuje s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a lektoruje témata předškolní pedagogiky a zdravého stavování ve školkách a školách. Program školky od samého začátku silně provazovala s ročním obdobími, s tím, co zraje na zahradě, co se sklízí, kdy se rodí mláďata. Od začátku ve školce nabízí zdravá jídla, která často konzultuje i s rodiči dětí.
Bc. Iveta Garciová
Vedoucí školní jídelny. Absolvovala kurz „Poradce pro výživu“ s akreditací MŠMT a v tomto oboru se snaží stále vzdělávat. Považuje za důležité, aby si děti už v předškolním věku osvojily správné stravovací návyky a naučily se preferovat zdravé potraviny bohaté na živiny.
ČLÁNKY DO MAILU