Občasná škytavka nevadí. Pokud ale škytáte déle než dva dny, jděte k lékaři

Pojmem škytavka (singultus) označujeme náhlé a nechtěné stahy bránice, po kterých vždy následuje rychlé uzavření hlasivek. Z toho důvodu je škytání doprovázeno charakteristickým škytavým zvukem. Škytavka se může čas od času objevit u každého, k jejímu vyvolání stačí nejrůznější faktory, které podráždí brániční nerv (nervus phrenicus). Zajímavé je, že se škytavka nevyskytuje výhradně jen u lidí. Škytají i některá zvířata, třeba psi, koně nebo kočky, u každého druhu se zvuk škytání trochu liší.

Škytání může být někdy dost frustrující, zejména když se dostaví v nevhodné situaci. Krátký záchvat by měl ale samovolně odeznít do několika minut, případně stačí vyzkoušet osvědčené dýchací techniky. Jestliže vás ale trápí častá škytavka nebo škytání trvající déle než dva dny, je nutné jít k lékaři. 

Škytavka není sama o sobě nemoc, ale může jít o příznak až stovky nejrůznějších nemocí. Přetrvávající škytání pak může souviset s chronickým drážděním bloudivého nervu (nervus vagus), případně je centrální nervová soustava tak poškozená, že správně nefunguje centrum v mozku regulující škytání. [1, 2, 3, 4]

Jak vzniká škytavka?

Mezi běžné spouštěče, které mohou podráždit bránici a způsobit škytavku, patří:

• Nezdravé stravovací návyky: častým vyvolávacím faktorem je hltání jídla a jedení ve spěchu, kdy se do žaludku dostane kromě potravy i vzduch. Naplněný žaludek pak tlačí na bránici a dráždí ji. Škytavku může způsobit také přejídání a konzumace hodně kořeněného jídla.
• Pití sycených nápojů: perlivé nápoje s bublinkami přispívají k nadýmání a hromadění plynů v žaludku. Zvýšený tlak na bránici vede ke škytavce.
• Prudké změny teplot v žaludku: podráždění bránice může vyvolat i konzumace mimořádně horkých nebo studených pokrmů a pití teplých či ledových nápojů, případně střídání teplého a studeného jídla.
• Emoční stavy: škytat můžete i z náhlého přívalu emocí, nervozity, úzkosti, rozrušení a stresu.
• Pití alkoholu a kouření: alkohol a cigaretový kouř dráždí jícen společně s bránicí.
• Užívání některých léků: škytavka se může objevit jako vedlejší účinek při užívání anestetik, kortikosteroidů, onkologických léků, antiepileptik či barbiturátů.

Důležité je rozlišit, jak dlouho škytavka trvá a jak moc jsou potíže intenzivní. Přetrvávající škytavka totiž může souviset s některými chorobami a patologickými stavy, které dráždí bloudivý nerv.

• Gastrointestinální onemocnění: škytání se často přidružuje k chorobám trávicího ústrojí, jako jsou gastroezofageální refluxní choroba (GERD) či zánět žaludku (gastritida).
• Poruchy centrálního nervového systému: nádory, infekce a úrazy v nervovém systému mohou narušit kontrolu škytavkového reflexu. Děje se to třeba po prodělání cévní mozkové příhody, zánětu mozkových blan či vážném úrazu.
• Kardiovaskulární příčiny: ke škytání může docházet v důsledku infarktu myokardu, zánětu osrdečníku a jiných závažných onemocnění kardiovaskulárního systému.
• Metabolické příčiny: škytání se často přidružuje ke stavům, kdy v organismu panuje nerovnováha elektrolytů, hlavně při nedostatku draslíku a sodíku. Provází také některá onemocnění, jako jsou cukrovka či selhání ledvin.
• Onemocnění dýchacího ústrojí: škytavkou můžete trpět i kvůli zánětu průdušek, laryngitidě či faryngitidě. Mezi závažné příčiny patří karcinom plic a bronchogenní karcinom. [5, 6, 7, 8, 9]

Přečtěte si také:

Co se děje v těle, když zvracíme? Je to nečekaně složitý proces, řídí ho mozek

Jak se zbavit škytavky?

Možností, jak zastavit škytavku, je hned několik. Pokud se jedná o dočasný stav, který má banální příčinu, měli byste si vystačit s babskými radami a domácí léčbou. K zástavě škytavky pomáhají různé dýchací techniky, které uvolní bránici:

• Dýchání do břicha: při bráničním dýchání byste měli dýchat nosem a snažit se dostat vzduch do břicha. Můžete si i položit ruku na pupík, abyste lépe cítili, jak se břicho zvedá.
• Zadržení dechu: hluboce se nadechněte nosem a snažte se vzduch směřovat do břicha. Poté zadržte dech na cca 20 sekund. Následně uvolněte břicho a v klidu vydechněte nosem.
• Dýchání do papírového sáčku: přiložte sáček na nos a ústa a chvilku do něj dýchejte. Tato technika zvýší množství oxidu uhličitého v organismu, což přispívá k celkovému zklidnění.
• Valsalvův manévr: jedná se o usilovné vydechnutí při zavřené hlasové štěrbině. Tento mechanismus vede ke zvýšení nitrohrudního tlaku. Používá se také při srdečních arytmiích.

Kvíz: Proč naše tělo vydává různé zvuky a jak nebezpečné to je?

Otestujte se: Proč naše tělo vydává různé zvuky a jak nebezpečné to je?

Spustit kvíz

U každého člověka může zabírat něco jiného, kromě dýchacích technik jsou i jiné možnosti. Někomu může pomoct pomalé pití vody po malých doušcích. Tímto způsobem se zklidní bránice a intenzita škytání se zmírní. Další možností je jemné dráždění hltanu – poslouží vám k tomu troška cukru nebo lžička citronové šťávy. Dobře funguje i cucání kostky ledu. [10, 11, 12, 13]

Farmakologická léčba škytavky

Pokud na škytavku nezabírají dýchací techniky ani jiné alternativní metody, nezbývá nic jiného než vyhledat lékaře. Pro některé lidi se pak škytání promění z banálního jevu v závažný problém, protože jim znemožňuje normálně žít – nemohou pracovat, je pro ně obtížné jíst či pít a mají problémy vůbec spát. U takto závažných případů se předepisují léky, které uvolňují centrální nervový systém, podporují relaxaci svalstva nebo celkově uklidňují.

• Chlorpromazin: jedná se o antipsychotikum, které se osvědčilo i v léčbě škytavky. Nevýhodou je vyšší výskyt vedlejších účinků. Tento lék je zatím jako jediný schválen americkou vládní agenturou FDA (Food and Drug Administration) k terapii škytavky.
• Baklofen: vyvolává svalovou relaxaci, jde o často předepisovaný lék při škytání.
• Meklopramid: antiemetikum působící proti zvracení a nevolnosti, velice dobře funguje i proti škytavce.
• Gabapentin: lék předepisovaný při přetrvávající škytavce, pokud jiné medikamenty selhávají. Působí na centrální nervový systém.
• Benzodiazepiny: tzv. trankvilizéry jsou léky na uklidnění. Snižují nervovou aktivitu, což může u některých pacientů pomáhat při léčbě škytavky.

Jestliže trvá škytavka v kuse déle než 24 hodin, je nutné pacienta hospitalizovat. Zejména u starších a chronických nemocných pacientů je tento krok nezbytný, protože jim hrozí těžká dehydratace a rozvrat vnitřního prostředí. Neléčená přetrvávající škytavka je mimořádně vyčerpávající a znemožňuje normální příjem potravy a spánek, proto může způsobit závažné problémy. [14, 15, 16, 17]

Video: Co se děje při škytavce

Léčba těžké škytavky

Ve vzácných případech nemusí pacient reagovat ani na farmakologickou léčbu. Lékaři mají ovšem ještě několik možností, jak si s chronickou škytavkou poradit. Nutno podotknout, že už jde o výrazně invazivnější techniky. Jednou z nich je blokáda bráničního nervu, do kterého se injekčně aplikuje anestetikum pro znecitlivění. Činnost bráničního nervu se tak dočasně zastaví. Další metodou je chirurgická implantace pacemakeru do bránice, který ji stimuluje prostřednictvím elektrických impulsů. [18, 19, 20]