Já vím, že tento článek je tu již bohužel dlouho a já jej nalezl až teď. Pravda je taková, že úplně nezáleží na tom, jestli nějaký takový syndrom existuje či nikoli. Každý jedinec funguje trochu jinak a to, co pro někoho je ničím důležitým, pro dalšího může být životím zlomem, krizí, startérem depresí apod. Pokud je to pro nás důležité, je těžké se od toho odpoutat a být v pozitivním rozpoložení. Chtěl bych pouze říci, že je mnoho způsobů, jakým se z toho dostat, aby bylo lépe. Myslím tím způsobů bez lékařských i jiných drog. Je šance velice rychle uzdravit takové bolístky uvnitř a žít znovu plnohodnotný život. A nemusíte vstupovat do žádné církve ani jiné takové zájmové skupiny. :)