Názor k článku Šla jsem na potrat – a má duše pláče ... od Autor - Jedno takové srovnání jsem objevil: http://www.afterabortion.org/news/teens2.htm Pokud neznáte anglicky, píše...

Jedno takové srovnání jsem objevil:
http://www.afterabortion.org/news/teens2.htm
Pokud neznáte anglicky, píše se tam, že náctiletí se vyrovnávají s nechtěným porodem lépe než s potratem. Celonárodní americká studie ukazuje, že teenageři po potratu prožijí s větší pravděpodobností problémy s duševním zdravím než dívky, které porodily neplánované děti. Výsledky ukazují, že interrupce je rizikovější než porod.
Následky porodu, které uvádíte, jsou následky sociální, nikoliv psychické. Je přece zcela přirozené, že když budu mít dítě, tak se tím např. sníží má životní úroveň, žena nemůže chodit do práce atd.
Pro představu, co je postinterrupční syndrom, uvádím několik výpovědí:
(A.G.S.)
„Jak jsem ráda, že se jiné cítí tak jako já. Myslela jsem si, že jsem jediná, protože nikdo o tom nemluví.“
(O.R.)
„Tehdy jsem si myslela, že nemám jinou možnost. Ale nějak bych už to zvládla. Už bych to nikdy neudělala.“
(J.W.)
„Kdo by si to předtím pomyslel! Bylo to zlé! Od té doby se mi každou noc zdá o dětech! Každou noc!“
(A.S.)
„‚To nic není‘, říkali doktor a konzultantka! To, že to přece jen ‚něco‘ je, jsem zjistila až pozdě, když si mé dítě jako tmavý stín lehlo na mou duši. ‚Potrat‘ zničil můj život.“
(B.G.)
„Kdyby to ženy předtím věděly, mnoho lékařů by bylo bez práce!“
(R.B.)
„Ze samého zoufalství nad svým mrtvým dítětem jsem užívala stále více medikamentů, alkoholu a nakonec i drogy. Nikdo mi nemůže pomoci. Ale mému dítěti také nikdo nepomůže.“
(H.S.)
„Po potratu jsem se čtyřikrát pokusila o sebevraždu…“
(A.W.)
„Všichni říkali: ‚Dej to pryč!‘ Nikdo neřekl, že to je mé dítě a že ztratím duši, radost, pokoj a zdraví.“
(I.E.)
„Pro mne teď nic nemá smysl a cíl.“
(S.B.)