Názor k článku Šla jsem na potrat – a má duše pláče ... od Alder Petr - Ja kdyz chodim kazat dum od domu jako...

Ja kdyz chodim kazat dum od domu jako to praktikoval Jezis pred 2000 lety tak se mi cas od casu stava ze mluvim se starsi asi tak 60letou pani o nabozenstvi, lasce Boha k lidem a tak a ona najednou zacne brecet. Chvili breci a pak rika kdyz mi bylo 16 tak jsem sla na potrat a porad se mi to vraci. Neni snad den kdy bych si na to nevzpomnela, byla jsem s tim uz u psychiatra ale nic nepomohlo. Jsem z toho zoufala. Mela jsem si to dite nechat. Vsichni mi rikali ze bych to nezvladla a ze nebudu nic citit.
Takze je videt ze se z toho lidi nedostanou za cely zivot. Moje spoluzacka taky sla na potrat a znicilo ji to cely zivot. Porad byla vystrasena a nejista. Nedostala se z toho nikdy. Zkousela praktikovat nabozenstvi, ale nedelala to spravne protoze cirkve obecne dost lzou. Ja ji rikal ze podle bible je to jinak ale ona verila spis lidem, kteri se ji zdali mili a ne bohu a tak to nefungovalo tak jak ji bylo slibovano. Jeji hrichy ji Buh neodpustil a trapila se dal. Pak s tim svym nabozenstvim prestala, coz je logicke protoze nenasledujeme neco o cem si overime praxi ze nefunguje.
Jednina moznost je odevzdat se Bohu a vzit jeho uceni vazne, velmi vazne. V cechach se tomu rika fanaticky. To je jedina vec ktera nas zbavi pocitu viny, vycitek svedomi a budete stastni jako male deti. To mohu potvrdit.