Osobně jsem stévii zkoušel a je to hnusná pachuť. Takže jsem se vrátil k původní alternativě: skoro nesladím. Čaj sladím jen když jsem nemocný (lépe se to pije) a voda se dá pít i když je ochucená jen ovocnou šťávou. V té je také cukr (včetně citronů), ale zase to člověk neředí 1:1.
Stévie možná je zdravější než cukr i umělá sladidla, ale chuťově už je tedy lepší i voda z vodovodu. Nepřislazovat vůbec je občas opomíjená alternativa.
Až na to, že stévie je umělé sladidlo, protože cesta mezi rostlinkou stévie a tím, čím lze aktuálně sladit a bývá nazýváno jako "stévie", je dlouhá a dochází během ní k mnoha složitým fyzikálně chemickým procesům. Takže "stévie" (neboli E 960) je v podstatě ten Váš aspartam.
viz zde http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1050691&docType=ART&nid=11431
Pro diabetiky je stévie jedno z těch nejlepších, čím si mohou "osladit" život. Především pro to, že je to čistě přírodní produkt, což se o sacharinu, acesulfamu, aspartamu a podobným produktům chemického průmyslu s čistým svědomím nedá říci.
Horší je, že především v této době je však třeba číst na obalech i to nejdrobnější písmo, protože mnozí zpracovatelé fláknou do "necukerného" sladidla všechno možné plus necelé procento stévie a vydávají to za sladidlo na bázi stévie (např. v obchodní síti "země nákupů"). Takže aby čistou stévii člověk s lupou hledal.
Ovšem titulek, který uvádí tento článek, je tak hodný Blesku či tn.cz.
Nejak jsem zde nepostihl diskusi na tema zda vubec sladit, ci ne.
Naprosto mi neni jasne, proc lide piji limonady, dzusy a podobne lahudky. Nevim jak ostatim, ale pripada mi, ze sladke napoje vubec nehasi zizen, ale spise naopak. Nejlepsi napoj je, dle meho nazoru, cista voda.
Stejne tak nerozumim, proc si lide sladi kavu. Tu vyhledevam predevsim pro jeji sametove horkou chut. Tim, ze si ji clovek osladi prece tento pozitek zcela znici. U caje to vnimam velmi podobne.
Obecne mi neni jasne, proc lide tak strasne prahnou po sladke chuti. A kdyz uz tedy sladit, proc jsou napoje tak silene preslazene? Vzdyt je de facto nemoze v ustech citit cokoliv jineho nez bezmeznou sladkost.
To je fakt. Sladké limonády mě nechutnají, piji čistou neperlivou vodu. Zelený, bílý čaj a rooibos také piji bez cukru, akorát si do kávy dám lžičku cukru, ale přírodního. Lidi jí hodně přeslazených potravin, mě chutná akorát hořká tmavá čokoláda, tu si dám jednou nebo dvakrát týdně.
Prostě jim to chutná, to neřešte :-) Vážně - tohle je strašně individuální, já třeba kafe sladím, nicméně hořké mi nevadí, naopak neslazený čaj mi naprosto nesedí (paradoxně přitom s druhy čajů docela experimentuji a rozlišuji je, neřekl bych, že to cukr zabije). Například manželka to ale má přesně naopak, tak si klidně dá neslazený čaj, ale naopak kafe prostě sladit musí...
Sama piji čistou vodu, neslazené kávy a čaje... Někdy dostanu neskutečnou chuť na citronovou Mattoni, ale to vypiji jenom kvůli chutě a ne žízně... Souhlasím s Vámi... Osobně mám pocit, že slazené limonády a džusy vůbec nehasí žízeň, ale naopak vyvolávají... Já jsem právě proto přešla na čisté vody... Ale abych byla upřímná, slazený čaj je lepší než ten neslazený.... Skutečně mi více chutná, ale ještě mě to nepřimělo si ho osladit... Pro mě je pití spíše něco na zahnání žízně...
Ale zpět ke stévií... pro mě to je absolutně odporná věc... sama jsem to zkoušela v různých podobách... jednoznačně humus, který nikomu nedoporučuji... navíc mám dojem, že to chutná jako umělá sladidla, takže za mě určitě ne... Stejně tak je celkem zarážející, že to nemůžou malé děti... To vysvětluje, že to tak zdravé nebude....
Môžeme sa na to pozrieť z troch hľadísk:
Potrebujem energiu - vtedy mi je stévia nanič, pretože obsahuje minimum kalórii, napr. pri vysokom energetickom výkone.
Mám chuť na sladké - vtedy je stévia dobrou alternatívou, ale naopak, závislosť na sladkom nie je nič príjemné a radšej sa jej snažme zbaviť a nie ju nahrádzať. Ak jedávam sladké iba občas, tak si myslím, že mi stévia neublíži, ale neublíži mi ani cukor v malom množstve.
Ak som diabetik, tak musím dodržiavať prísny režim, ktorým umelé sladidlá stévia šetrne nahradí.
Na druhej strane pozor na neférový biznis - ako už bolo spomenuté, môže sladidlo na báze stévie obsahovať minimum stévie, ako zákazník si to musím ustriehnuť.
No za mou vyšší hmotnost zcela jistě nemůže nedostatek pohybu. Jediným zbývajícím viníkem tak podle mne může být jen vysoký energetický příjem.
Týdenní výdej:
- 30-40km týdně, ostrá chůze+pomalý běh
- 2x hodina squashe - a to opravdu s vysokou tepovou frekvencí
- 90-120min badmintonu - opět se slušnou tepovkou
- 2x posilovna (anaerobní aktivita, ale opět s řádným zapocením)
Tučné moc nemusím (ne že bych tuky vyloučil zcela), takže viníkem logicky musejí být sacharidy (nejen cukr, ale i pečivo, těstoviny, rýže plus samozřejmě ovoce, cukr v potravinách typu jogurt, atd...).
Také nechápu proč všichni stavějí na zažitém a už snad přežitém naprogramovaném vzorci, že lidskému organizmu je třeba dodávat cukry aby fungoval a že cukr je hlavním palivem mozku.
Alzheimer se dnes dá léčit přidáváním MCT tuků (kokosový tuk nebo zvlášť přímo MCT) do potravy které vytváří ketony jako alternativní (primární) palivo pro mozek. Epilepsie se léčí vysazením cukrů ze stravy (ketogenní dieta je vlastně o těch samých ketonech jako umělé přidání MCT), schizofrenie je pravděpodobně z velké části zaviněna přílišnou konzumací cukrů, 80% nativních národů žijí větší část roce v ketóze, mozek je z většiny tvořen tukem a vodou a ne cukry.
Sami si můžete vyzkoušet jaký vliv má adaptovaná ketóza na organismus - vyrovnaná nálada, zmizí hlad, lepší stav kloubů, lepší spánek, zmizí deprese, konstantní energie která není závislá na doplňování cukrů.
Mozek cukr (glukózu) vyžaduje, ale lidský organizmus opravdu nepotřebuje dodávat cukry, dokáže si ji vyrobit sám z jiných zdrojů energie (hlavně tuků). Ale lidský organizmus je také strašně líný, takže pokud může dostat cukry už vyrobené, odmění nás za to dopaminem. Jedení sladkého má podobnou mozkovou reakci jako kokain nebo amfetamin (pervitin), a z toho plynou i podobné abstinenční příznaky.
Hm, takze mame hromadu studii, co vyvratili zavery prvni studie. Proto napiseme, ze to je mozna cukernata lobby, a nazveme clanek, ze stevie neni zazrak.
Pane jo, tomu rikam bulvar.
Proc tu neni clanek o tom, jak sice bylo podezreni na mutagenni, ale tolik a tolik studii to vyvratilo, WHO doporucilo, a tedy hura slava nebojte se toho? Proc? Bude to mit mensi ctenost? Budete mit mene kliku? Ano, proto...
Protože dnes ani věda a výzkum nejsou pravdivé. Jsou v tom vedlejší zájmy a stačí jemně přiohnout data … to pokušení je velké a každý je korumpovatelný. A vědci potřebují peníze z grantů.
WHO už je stejně profláklé jako Nobelova cena za mír – je to politikum. WHO nás donutilo koupit milióny vakcín na ptačí chřipku, protože je u nás epidemie a zřejmě 90 % obyvatel onemocní. Pak si to nenechal píchnout ani ministr Vít. A pak se to likvidovalo.
Získat seriózní data, to je velmi těžké. Od WHO to určitě není.
Tak tohle je ale hodně nepovedené PRko. Je to jenom stejný pokus o diskreditaci stévie, jako byl v minulosti proti jiným sladidlům. Četl jsem článek a čekal, kdy NEZÁVISLÝ autor doporučí něco lepšího, než stévie. A vida, on lepší variantu našel! A věřte, že mu za to nikdo nic neslíbil ani nedal. Ach jo, to jsem se tedy trochu zklamal v redakci, že něco podobného na čtenáře zkouší.:(
Má-li být tou lepší variantou zmíněnýxylitol (něm. Birkenzucker), pak autor jaksi zapomněl uvést, že jeho výroba je značně drahá. Zkoušeli ho už Finové za války, kdy byli odříznuti od dovozu cukru, a po válce od toho upustili. V současnosti se v Evropě nejvíc produkuje v Dánsku (fa Danisco) a také v Maďarsku, kde zahraniční konkurence zničila tamní cukrovarnický průmysl. Tam ale mají aspoň surovinovou základnu - odpad při pěstování kukuřice, leč i tak je to drahá záležitost. Navíc by se xylitol neměl požívat ve větším množství, protože způsobuje řídkou stolici; domnívám se, že z tohoto důvodu není povoleno jeho podávání dětem.
Ke stevii: V EU byla sice povolená teprve nedávno, ale léta už je používaná např. v Japonsku. Coca Cola jí tam vesele sladí a jen čekala na to, až se rozhoupe i Evropa. Chuť, pravda, nic moc, např. fa Kofola o tom ví své a doslazuje i jinými umělými sladidly, ale takový humus to zase není. Je to věc zvyku. Je jasné, že plete-li si někdo slazení kávy s krmením grošáka a dává si do hrnku třeba čtyři kostky, bude mu chuť stevie připadat odporná. Osobně nesladím ani kávu, ani čaj a žiji docela spokojeně přiměřeně okolnostem.
ad1: Med myšlen lesní, od včelaře na vsi, ne činskej šmejd z márketu.
ad2: přehlédl jste, že jsem psal o melasovém třtinovém cukru, To máte, pane, jako žrát bílou mouku, nebo celozrnnou s otruby a klíčkem. Prostě tam máte přidanou hodnotu vlákniny a pár minerálů. To je realita, ne dogma, prostudujte si to.
ad ad1) už Dobromila Retigová věděla, že lesní med je nejméně kvalitní med a proto se hodí výhradně do pečení, nikoli pro slazení, nebo namazání na pečivo.
Tedy za sebe doporučuji ideálně akátový, lipový, nebo aspoň luční med, ideálně přímo od včelaře. Ne, včelař nemusí být ze vsi. Včela má akční rádius cca 3 km, není v této zemi město (ani Praha), kde by se daly chovat včely a zároveň mělo louku dál, než 3 km.
Ke špinavému cukru se vyjadřovat nebudu, melasou se krmí koně a já to tak nějak přirozeně odmítám.
Spíš v melase vidím novou PET flašku s vodou, aneb vyděláme na lidské blbosti.
PS: navíc kdo mluvil o mazání na pečivo. Jde samosebou o přísadu do omáčky nebo do ovesného koláče. Jinak cukr není potřeba. V ovoci je ho dost :-)
Z kafe to udělá kakao.
Do bylinkového čaje to je hnus.
Pečivo dnes normální člověk nežere a ještě aby si na to mazal sacharózu.
Vy jste srandisti ....asi si taky hodim pár nicků přes proxy
Je vidět, že jste skutečný odborník.
Víte, že melasa se odstraňuje až po chemickém zpracování? Co se týče BIO, tak to je příběh sám pro sebe, víte, že BIO samolepu si každý může nalepit na co chce, protože potraviny nejsou nijak upraveny žádnou směrnicí, jen suroviny? Poslední dovětek, ty včely v lese jsou předpokládám řádně poučeny, že na chemicky ošetřené stromy nesmí lézt, jinak by znehodnotily BIO med.
Nechtěl jsem se Vás dotknout.
Marketingem vnímání upravené mám těžko, žiju bez masmédií a alternativní média beru s nadhledem. Čerpám z knih a na ty marketingové agentury kašlou. To zrovna nefrčí. Já osobně žádného BIO farmáře neznám. Znám svůj " bio " produkt a prodkty " bio "mých známých, ke kterým jezdím pro jídlo.
Od začátku jde o to, že melasa z třtiny je přidaná hodnota - vyloženě zdravá věc oproti sacharóze, a vy jste to musel zpochybňovat.
O lesním medu nemluvě a možná jsem neznaboh, ale lidová literatůra mě nikdy nezajímala.
studujte, vy bordelové z pole, aby vám došlo co myslím přidanou hodnotou.
http://www.perfektra.cz/cs/trtinova-melasa
jinak google snad umíte použít
http://cs.wikipedia.org/wiki/Med
kvalitní ( v rámci možností ), lesní med je jednička !
Nevytrhávejte z kontextu, jasně jsem doplnil, že snad umíte používat google.
,,,a je snad jasné, když se snažím přesvědčit o pravdivosti svého tvrzení, že nadhodím něco, co mi hraje nejvíce do karet.
Ale ono bylo jedno, co jako důkaz nadhodim, všechno co najdete o třtinové melase, bude good.
ale tak nechme to už, oki ?
"Kdo chce kam, žere si rafinovaný bílý, chemicky ošetřený řepný." Pane, napřed si zjistěte, jak se cukr vyrábí, a pak plácejte něco o chemii. Jediná "chemie", která se při výrobě cukru používá, je vápenné mléko (čiření) a oxid uhličitý (při saturaci), což rozhodně nejsou žádná vysoce nebezpečná éčka. Vzniklá šťáva se zahušťuje a poté krystalizuje, čímž vznikne surový cukr - to je ten váš "melasový, chemicky neošetřený". Ani při jeho rafinaci, ani při afinaci na bílý cukr se nepoužívá nic jiného, než voda, pára a fyzikální zákony. Doporučuji zajet si do Dobrovice, tam ještě funguje jeden z mála českých cukrovarů. Možná vám umožní prohlídku provozu, a kdyby ne, je tam fundované muzeum.
Je ovšem pravda, že někdy se k rafinovanému cukru přidává dodatečně melasa, protože je to cool a lid to žádá.
Pane, v prvé řadě je potřeba uvědomit si rozdíl mezi třtinovým a řepným cukrem - ten klasický bílý je řepný. V druhé řadě je potřeba si uvědomit, že rafinace, byť za použití "pouze" vápenného mléka, odstraňuje z cukru látky, které v organismu kooperují při jeho využití, tudíž si je organismus musí brát ze svých zásob. Ergo kladívko užívání nerafinovaného třtinového cukru (s melasou) prostě je zdraví prospěšnější, protože nepřipravuje organismus o látky obsažené v melase, které pak mohou chybět u jiných biologických procesů.
Dobrý den,
jedna z věcí u stévie, co mi vadí, je její pachuť. Je možné používat třeba maltitol, který je bez pachuti, výborně se rozpouští ve všem a má nižší GI i méně kalorií. Kdo si o něm chce něco přečíst, může zde http://www.maltitol.cz
Pokud je hořká dáváte si ji moc...
Je to ALTERNATIVA za cukr. V ČR je konzumace sacharidů rapidně vysoká (180 g jednoduchých sacharidů na dospělého člověka za 24h)
Zkuste si vzít vodu a do ní si dávat steviii a pokaždé ochutnejte do té doby než bude hořká... Naučte se s ní pracovat ;)