Odborník na výživu Pavel Suchánek spojil síly s Nadačním fondem Albert a spolupracuje na programu Zdravá 5. Jde o vzdělávací projekt, který učí děti, ale také jejich okolí, ať již rodiče nebo pracovníky škol a školek, jak zdravě jíst a celkově prospěšnému životnímu stylu. Letošní ročník se zaměřuje na dětské svačiny. Rodiče by neměli mít strach nabídnout potomkům namísto oblíbené pochoutky, která je sice nevhodná, ale dítě ji s jistotou sní, něco zdravějšího. „Vždy mne potěší, když děti po akci Zdravé 5 samy říkají, jak jim některé zdravé potraviny, které se dříve bály jíst, protože je neznaly, nakonec moc chutnaly,“ říká Pavel Suchánek.
Je horší špatná svačina, nebo žádná svačina?
Opravdu takhle jednoduché to není, záleží i na kvalitě, nebo vlastně nekvalitě svačiny. Pokud by měly být k svačině studené párky nebo nekvalitní salám, tak to raději žádnou svačinu. Tekutiny by ale měly být vždy, takže alespoň voda, protože nedostatek tekutin vede k rychlejší únavě a zhoršuje soustředění.
Kdo nejvíc ovlivňuje, co dítě jí? Máma, táta, školní jídelna, kamarádi ze školy?
Základní stravovací návyky si dítě vytváří okolo druhého až třetího roku života, tedy v období, kdy jsou děti zejména s rodiči, většinou maminkou. Následně se teprve přidává školka, později škola. Většina odborníků se shoduje v tom, že v tomto věku jsou již některé stravovací návyky fixované a je velmi těžké je změnit. Zásadní vliv mají také starší sourozenci, dítě jejich chování kopíruje a často je přístupnější doporučením spíše od nich než od rodičů.
Je „sladká odměna“ opravdu odměna? Kde je hranice pro sladkosti?
Sladká odměna není příliš dobrý systém, jak dítě pochválit. Měla by být používána výjimečně a raději formou ovoce, nebo alespoň ovocných pamlsků a zmrzlin než formou velkého množství čokoládových tyčinek, dortíků apod. Ideální je druhy odměn střídat, jednou ovoce, jednou sladkost, jednou třeba návštěva kina apod. Bohužel stále přetrvává zvyk, že když má dítě narozeniny, tak kamarádům do školy přinese pytlíky bonbónů, když dostane dobrou známku, rodiče s ním zajdou na pohár atd. Přitom je dnes spousta jiných možností – je spousta dětských divadel, pro děti se vymýšlejí únikové hry apod.
Co si myslíte o sladkém jídle na svačinu? Je třeba croissant nebo müsli tyčinka vhodná pro školáka?
Záleží na celodenní aktivitě. Trvanlivý croissant s náplní bych ale i tak nedoporučil, čerstvý není takový problém, protože neobsahuje ztužené tuky. Samozřejmě záleží i na tom, co bude na nebo v croissantu, pokud šunka, tvrdý sýr, tak je to dobré, pokud oříšková pomazánka, tak to už tak velká výhra nebude, ani pro sportovce. Müsli tyčinka bez polevy je velmi dobrá na svačinu, ale je to málo, minimálně ještě jogurt, případně pokud jde dítě sportovat, tak přidat ještě ovoce.
Spolupracujete s programem Zdravá 5. S jakými nejčastějšími chybami jste se ve stravování dětí a jejich návycích, znalostech apod. setkal a co vás naopak potěšilo?
Největší chybou je nedostatek pestrosti nebo vnímání důležitosti pestrosti jídelníčku. Vždy mne potěší, když děti po akci Zdravé 5 samy říkají, jak jim některé zdravé potraviny, které se dříve bály jíst, protože je neznaly, nakonec moc chutnaly. Nebo jak se naučily recepty, které právě potraviny, zejména zeleninu, spojily do jednoduchých a zároveň chutných receptů. Právě na přípravu jednoduchých kreativních receptů je zaměřena dětská kuchařská soutěž Coolinaření se Zdravou 5. Do uzávěrky zbývá ještě pár dní, tak se zkuste zapojit.
Nadační fond Albert připravil pro děti soutěž Coolinaření se Zdravou 5, kdy se skupiny dětí „utkají“ v přípravě zdravé svačiny. Přihlásit se mohou tříčlenné týmy dětí ve věku od pěti do patnácti let. Uzávěrka přihlášek do regionálních kol je 7. dubna 2017. Další informace najdou zájemci na webu www.zdrava5.cz, kde je také možné se do soutěže přihlásit.
Setkáváte se s mýty, kdy si rodiče myslí, že dávají dětem to nejlepší, a ve skutečnosti je to špatně? Můžete uvést konkrétní příklad?
Mýtů je spousta, třebaže pro děti je mléko nevhodné, nebo že zelenina je zdravá jen v syrovém stavu. Přitom víme, že spousta zeleniny, například mrkev, je třeba podusit nebo povařit, aby se z ní získaly vitamíny a minerální látky. Dalším velkým mýtem je doporučování výhradně celozrnného pečiva dětem, přitom ony mají s vlákninou právě z celozrnného pečiva problém, je velmi obtížně stravitelná, a navíc celozrnné pečivo obsahuje poměrně dost soli, které by děti měly konzumovat co nejméně a výrazně méně než dospělí.
Sledujete také, co děti pijí. Je ideální obyčejná voda? Co když chce rodič dítěti „přilepšit“, třeba vitamíny, a dává mu ovocné nápoje, džusy apod.?
Samozřejmě voda, správně naředěná voda se šťávou, to jsou vhodné nápoje. Jedna sklenička 100% džusu za den může nahradit jednu porci ovoce, ale musí jít opravdu o kvalitní a 100% džus (pozn. např. tzv. nektary mohou ve srovnání s džusy obsahovat pouze polovinu ovoce). Jako součást pitného režimu můžeme dítěti tuto porci džusu rozředit vodou, ale není to tak, že by dítě mohlo nebo mělo vypít celou krabici 100% džusu, to už se dostáváme od zdravé porce k množství velmi problematickému, zejména z pohledu množství vypitého cukru. Takže i u velmi zdravých nápojů platí: všeho s mírou. Trošku se zapomíná na klasické ovocné čaje (nebo třeba na šípkový čaj apod.). Naopak pozor na čaje granulované, dehydratované, bývají dost často velmi doslazované. Samostatnou skupinou nápojů s velkým obsahem cukru jsou ledové čaje a dětské „energetické“ nápoje, ty jsou podle mého názoru pro děti naprosto nevhodné.
Co by se tedy mělo zejména zlepšit v dětských jídelníčcích a kde vidíte cestu?
Velké rezervy máme v pestrosti dětského jídelníčku, to však není chyba dětí, ale většinou nás, rodičů. Setkáváme se často s tím, že třeba školkové nebo školní jídelny uvaří velmi dobrý, chutný a zdravý oběd nebo pomazánku, třeba z cizrny, červené řepy, čočky apod., a děti je nejedí, protože je z domova neznají, a proto k nim nemají důvěru. Velmi dobrou cestou je – samozřejmě kromě vzdělávání rodičů a nabízení receptů – více se zaměřit na pestrost stravy ve školkových jídelnách. Děti totiž ve školce dostávají svačinu dopolední i odpolední, paní učitelky mají velkou autoritu a mají tak možnost děti svým příkladem a doporučením přesvědčit k větší pestrosti stravování. Máme s tím velmi dobré zkušenosti, zejména pak pokud se děti na výrobě třeba svačinových pomazánek nějakým způsobem podílejí, to pak jim nedělá problém ani červená řepa, ani čočka nebo cizrna. Zdravá 5 jim například přibližuje ovoce a zeleninu zábavným úkolem, při kterém si z kousků sestaví obrázek, který si pak samy snědí. A zmizí tak i kousky brokolice nebo hlávkového zelí.
RNDr. Pavel Suchánek
Odborník na výživu, spolupracovník programu Zdravá 5 Nadačního fondu Albert
Pracuje jako výzkumný pracovník se zaměřením na vliv výživy a pohybové aktivity na hladinu cholesterolu v krvi a dalších rizikových faktorů onemocnění srdce a cév v pražském IKEMu. Zabývá se mj. problematikou obezity, fyzické aktivity a výživy, vyučuje, přednáší a publikuje v odborných i populárních časopisech.
ČLÁNKY DO MAILU