Podle údajů (Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR – EHIS CR 2008) se 54 % dospělé české populace pohybuje nad hranicí normální hmotnosti, z toho 17 % trpí obezitou. Svorně si tu v české kotlině ale nekyneme sami, stahujeme k tomu i naše dětmi. Máme 19 % chlapců mezi 13 a 15 lety s nadváhou, dívek o polovinu méně. A není divu, máme sedavý způsob života, málo pohybu, peněz a vůle. To vědí i ti, kdo provozují husté sítě super a hypermarketů. Umí nám nabídnout velké balení sladkostí za relativně drobný peníz, volky nevolky nás svedou ke koupi věcí, které jsme si doma na papírek nenapsali. Zvláště u pokladen se v nekonečných frontách neudržíme a zacpeme sobě nebo potomkovi pusu nějakou tou sušenkou, co se tu nabízí příhodně po ruce. To se vám v Británii již stát nemůže, sladkosti z regálů u pokladen tam totiž zmizely. Alespoň někde. Proč se tak stalo a jestli se něco podobného plánuje i u nás, jsme pro vás zjišťovali u maloobchodních řetězců.
Obchody nabízejí u pokladen hlavně „rychlý cukr“
Jak nám popsal Michael Šperl, mluvčí Kauflandu: „V regálech u pokladen je takzvané impulzní zboží, tedy výrobky, které zákazník kupuje bez velkého rozmýšlení za nominálně nízkou cenu. Jedná se o žvýkačky, bonbóny, cukrovinky… Jde tedy o zboží, které osloví téměř všechny, navíc ho zákazník dobře zná a kupuje většinou pro bezprostřední konzumaci.“ Naprosto přesná definice produktů, které po dvouhodinovém nákupu dokážou ulevit hlasivkám potomka a zvonění v uších rodičů (i těch cizích). „Ano, často podlehnu, aby neječel,“ souhlasí maminka Markéta a Veronika to potvrzuje: „Jojo, občas podléháme, kvůli řevu.“ Splní to účel a stojí to málo.
V anketě, kterou jsme provedly mezi maminkami, jež pravidelně s dětmi nakupují ve velkých obchodech, se našlo i pár výjimek, kterým je obsah těchto regálů lhostejný: „Malej nežadoní nebo naprosto výjimečně. Pokud už prosí, tak koupím Haribo nebo jinou želatinu, kterou kupuju tak jako tak. Takže mně je jedno, co u těch pokladen je,“ napsala Renata. Častokrát se nám v odpovědích opakovalo pravidlo: Jednou a dost. „Když jdeme nakupovat, tak Anetka chce tohle, a tamto. Máme pravidlo, že si může vybrat jen jednu věc. Většinou ale zvítězí žvýkačky u pokladny. Určitě bych uvítala výměnu cukrovinek za ořechy nebo křížaly. A když už sladkosti, tak alespoň kvalitní čokoládu,“ napsala nám Lucie. A pro je i Veronika: „Rozhodně jsem pro výměnu zboží, jsou to neuvěřitelně nekvalitní produkty, většinou ty, co se jinak neprodávají, často lízátka, což je mor na zuby.“
Změna sortimentu už nastala. Ale ne u nás
Podobné reakce nakupujících stály za stažením cukrovinek z regálů už ve Velké Británii, kde si společnost Lidl nechala vytvořit průzkum spokojenosti. Ten jasně ukázal na preference potravin, které by se měly nacházet v regálech u pokladních pásů, a protože to nebyly sladkosti, od pokladen zmizely. Nahradili je ořechy, ovocnými šťávami, ovesnými plackami a čerstvým ovocem. Podle listu The Guardian v tomto průzkumu dále 68 % rodičů uvedlo, že na nich jejich potomci usilovně loudí, aby jim koupili cukrovinky u pokladny, jeden ze šesti rodičů pak sdělil, že cukrovinky u pokladny využívá jako úplatu za dobré chování během nákupu.
Ale není to vždy jen lákadlo pro děti: „Pokaždé podlehnu naléhání dětí, a ač nerada sladkosti kupuji. Určitě bych uvítala změnu sortimentu, ty sladkosti lákají i mě,“ napsala nám Hanka. Vyslyší slabé volání v Česku působící velké řetězce? Ptali jsme se v sedmi z nich. Penny Market, Globus ani zástupci Billy na otázky vůbec neodpověděli.
V Kauflandu změny nečekejte. Snad v Tescu…
Zatímco v Británii změnu u pokladen společnost Lidl odstartovala, u nás se zjevně na žádné zásadní změny nechystá. Ptali jsme se, proč u pokladen nabízí cukrovinky a jestli uvažují o změně nabídky. „Sortiment u pokladen stále obměňujeme a tato nabídka se odvíjí od poptávky zákazníků. Další změny tohoto sortimentu nevylučujeme,“ napsala nám tisková mluvčí Lidlu Jitka Vrbová.
Judita Urbánková za síť prodejen Albert připustila, že skladbu zboží a jeho umístění v prodejně vyhodnocují na základně průzkumů zákaznického chování. Vzhledem k tomu, že sladkosti se v ČR ujaly, prodávají jich tu mraky, stejně jako ostatní řetězce. Ale Albert se i trochu hájí: „Přímo v regálech v pokladních zónách nenabízíme pouze cukrovinky, ale například také müsli tyčinky. Samozřejmě jsme limitováni také velikostí regálu a jeho dispozicí,“ doplňuje tisková mluvčí. Pokud tedy my zákazníci změníme politiku nákupu u pokladen v Albertu, je tady jistá naděje na pozvolnou obměnu sortimentu.
Zato z Kauflandu čokolády určitě nezmizí, zdravé věci si totiž prý kupuje jen vybraná skupina lidí a na tu Kaufland necílí. Dle tiskového mluvčího Michaela Šperla si zákazník u pokladny kupuje zboží tzv. impulzního charakteru, které hodná okamžitě spotřebovat: „Sušené ovoce, cereálie nebo vyloupané ořechy nabízíme na našich prodejnách na jiném místě. Toto zboží nesplňuje popsaný charakter impulzního zboží pro všechny zákazníky. Tento druh zboží se kupuje cíleně, vědomě a pouze vybranou skupinou zákazníků,“ píše mluvčí.
V Tescu se snad blýská na lepší časy. Tiskový mluvčí Jiří Mareček se sice nejdříve podivil: „Trochu mi uniká souvislost mezi společností Lidl, jejími prodejnami na ostrovech, a mezi Tesco v Česku,“ nakonec si ale odpovědi ohledně náplně regálů zjišťoval právě v Británii, domovině Tesca. „Ve Velké Británii jsme v našich velkých obchodech přestali v pokladní zóně nabízet čokolády a cukrovinky. Pro český trh hledáme způsob, jak představit zdravé alternativy právě v pokladní zóně tak, abychom vyšli vstříc přáním zákazníků. V závislosti na zpětné vazbě našich zákazníků by mohl být do budoucna řešením například i britský model.“ Kdy zhruba by se mohl obsah regálů u českých pokladen změnit, na to už nám mluvčí neodpověděl.
Samozřejmě, že to koupit nemusíme…
Ano, nemusíme u pokladny koupit vůbec nic, ale kdyby to bylo tak snadné, tak by většina regálů byla nacpaná k prasknutí. Obchodníci mají přesně spočítané, co na nás platí, a co a kde koupíme, aniž bychom to chtěli. A to se obecně ví, jinak by složení regálů vypadalo přesně podle naší respondentky Ivy: „V supermarketech mi sladkosti zatím nevadí, a i kdyby vadily, je to tak úspěšný trik, že ho supermarkety asi nezmění. Nejlepší by bylo, kdyby se u pokladen prodávalo: mléko, máslo, rohlíky, jogurt. To by ušetřilo zákazníkům čas, ale supermarkety by přišly o hodně peněz za hlouposti, které zákazník cestou ke kase musí koupit.“