Slast z jídla a sexu sídlí v mozku vedle sebe

15. 8. 2017

Sdílet

Existuje sexuální úchylka, při níž je člověk vzrušován představou, že pojídá různé potraviny mnohdy z dosti neobvyklých míst. Vzrušení může být způsobeno i přípravou jídla. Nejen láska, ale i sex „prochází žaludkem“.

V českém moudrosloví se traduje, že „láska prochází žaludkem“. Kdyby jen to! Na rozdíl od sexu, jíst lze ve vší počestnosti málem kdekoliv, s kýmkoliv. O vlastních jídelních preferencích je možné obvykle mluvit otevřeně a bez rizika.

Odpověď Radia Jerevan na otázku po rozdílu mezi masturbací a pohlavním stykem „Není žádný, ale při souloži se dostanete víc mezi lidi,“ inspiruje i ve vztahu k jídlu. Obvykle jíme s jinými lidmi. Občas si ovšem lze dobře pochutnat i v ryzím soukromí. Jenže jíst stále sám… kdo to má vydržet?

Blízká sídla slasti

Jídlo a sex k sobě mají blízko. V našem mozku – konkrétně v hypotalamu – mají slast, ať již z jídla, nebo ze sexu, na starosti místa těsně vedle sebe. Při poslechu písně: „Za tou naší garáží, Franta na mne doráží, má takový divný chutě, že mne to až zaráží…!“ si snadno uvědomíme, že v jídle i v sexu co je pro jednoho perfektní, může být pro druhého perverzní.

Galerie: Nejpodivnější sexuální praktiky

Světová literatura je v úvahách o jídle a sexu velmi inspirativní. Namátkou: „Ze všech lidských lásek je nejupřímnější láska k jídlu,“ pravil G. B. Shaw. Dennis DiClaudio, autor i u nás přeložené knihy Úchylův kapesní průvodce bizarními sexuálními touhami ukrytými v našem podvědomí nabízí dejme tomu sex-kulinární test:

„Pokud se necháte připoutat k posteli a partner vám kape na genitálie horké vepřové sádlo, můžete se směle přihlásit k BDSM. (Pozn.: Jde o sexuální praktiky a orientaci vycházející z dohody o podřízenosti jednoho partnera druhému, nadřazenému. Vyžaduje absolutní poslušnost podřízené osoby vůči dominantní. Ta ovšem nesmí překročit předem dohodnuté meze.) Pokud vás nevzruší nic kromě vůně kari, pak jste zřejmě přišel o panictví v indické restauraci. Pokud si s partnerkou lížete vzájemně šlehačku z bradavek, pak jste vy či ona nejspíše listoval v magazínu pro ženy. A pokud ze všeho nejradši nastražíte na židli čerstvý biskupský chlebíček, pak napjatě čekáte, až se dáma posadí, a potom pelášíte domů a masturbujete nad tou vzpomínkou, je nejvyšší čas ohlásit se u psychiatra.“

Možností kooperace mezi jídlem a sexem je samozřejmě mnohem víc. Situace si zaslouží i jemnější rozlišení. Například šlehačkové potěšení z dámského magazínu je součástí tzv. food play. O dále popsanou úchylku by šlo tehdy, pokud by jeden nebo oba partneři nebyli schopni dosáhnout sexuálního vzrušení jinak než zmíněným postupem.

Sitofilie = milostné hrátky s jídlem

Jde o eroticko-sexuální vazbu na poživatelný předmět, jež bývá nezbytný pro dosažení sexuálního uspokojení. Název sitofilie pochází z řečtiny: sito (jídlo) + filos (milovat).

Obecněji vzato jde o formu fetišismu. Fetiš může být vnímán jako symbol sexuálního partnera. Není to ale nezbytné. Namátkou oblíbené fetiše kožešiny nebo výjimečný fetiš – oheň nemusí mít s protějškem nic společného. Fetišistické mohou být i sexuální závislosti týkající se formy, libůstek i objektů pohlavního styku.

 

Sitofilie je sexuální úchylka, při níž je člověk vzrušován představou, že pojídá různé potraviny mnohdy z dosti neobvyklých míst. Vzrušení může být způsobeno i přípravou jídla. Určité potraviny mohou svým tvarem vzrušovat nejenom při pohledu, ale i při penetraci, například okurky, banány, dýně, cukety, kukuřice. V této sféře se mohou vydovádět i poněkud úchylní milovníci masného průmyslu. Ženy obvykle používají zmíněné jako vibrátory nebo tzv. dilda (náhrady penisu bez vibrace). Muži mívají tendenci k penetraci, tj. zanoření do předmětu, eventuálně k obdobnému postupu směřovaného do jisté tělesné dutiny. Zmíněné předměty bývají využívány i při vytváření pornografie.

Sitofilie je považována za neškodnou úchylku. Leč pozor. Opatrnosti je třeba. Především lékaři varují – potraviny se obvykle rychle kazí, neb mezi tělesnými otvory a ledničkou, neřkuli mrazničkou, je velký rozdíl.

Body shot jen pro dospělé

Právníci pak mohou připomenout, že „pod zákonem“ v této souvislosti nejsou jen osoby mladší patnácti let. Osoby mladší osmnácti let si takříkajíc ze zákona neškrtnou – opravuji nelíznou – u jedné z variant sitofilie, jež se zve body shot.

Jedná se o erotickou hru s alkoholem. Ten je pak slízáván z rozličných intimních partií. Značka alkoholického nápoje předepsána není. Traduje se ovšem „karamba“ – ideální je Tequila (38–40 %, možno objednat i na internetu).

Já bych tě (láskou) snědl

Když v rámci hry s kojencem či batoletem prohlásíte: „Já tě spapám,“ pak mezi úchyly jen proto nepatříte. K tomu by bylo třeba, kdyby vaše reálné chování nebo představy překročily sociální normy. Ty nechává za sebou tzv. vorarefilie.

Jde o vzrušení představou, že někoho pojídáte, nebo naopak jste pojídán. Odlišení od kanibalismu je jasné. Vzrušující pro „vory“ může být i sledování krmení (nejen) divé zvěře, například hada pochutnávajícího si na myši.

Suši z těla nahé ženy

Nakonec – obzvláště ocení Japonec – hru jménem Nyotaimori: Jde o využití suši coby ozdoby nahého ženského těla a následné pojídání této pochoutky partnerem. To se ovšem jeví jako gender nekorektní. Chudinka Japonka si ani nelízne.

Přiznávám, že jsem se v poradenské praxi s touto formou estetické konzumace oné pochoutky doposud nesetkal. Mnohokrát jsem ovšem vyslechl – dle situace rezignované nebo rozčilené – konstatování typu: „Když na mne sáhne, mám dojem, že se o mě otřel delfín…“ To ovšem nemá se sitofilií nic společného. Nezřídka lze najít souvislost s tím, že srdéčko své pocity sdělující dámy již nepatří „delfínovi“.

Obžerství, opilství a sex…

Pokud bychom hodlali pro spojení jídla a sexu hledat jejich antického boha, nabízí se – kdo jiný – než Dionýsos (zvaný též Bakchus). Tento syn nejvyššího z olympských bohů a jedné z jeho četných milenek cestoval světem a štědře odměňoval ty, kdož ho pohostili. Jeho přátelé a obdivovatelé neznali starosti a trampoty.

Víno osvobozuje od všech trudů a trampot duše. Pravda, poetické začátky se poněkud zvrhly. Zejména tzv. velké bakchanálie (v březnu) kombinovaly obžerství, opilství a sex. Ještě ke všemu leckdy nešlo jen o (s)prosté orgie. Byly využívány i k domluvám politických pletek. Pochybuji, že takto vzniklé dohody byly stvrzovány jen podáním ruky.

Autor článku

PhDr. Tomáš Novák – poradenský psycholog, autor řady článků a knižních publikací.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).