Bratři Alois a Vilém Mrštíkové patří mezi naše významné autory. Z celé řady děl nejvíce vyniká drama Maryša o ženě, která otrávila svého nemilovaného manžela tím, že mu nasypala do kávy jed. Mezi další společné práce patří kronika venkovského života Rok na vsi, sám Vilém pak napsal třeba Pohádku máje. Málokdo ale ví, jak těžký život dramatik měl.
Psychické problémy měl už od mládí
Vilém Mrštík (1863–1912) pocházel z chudé rodiny venkovského ševce. Měl tři bratry: mladší František se vyučil lékárníkem, nejmladší Norbert studoval medicínu, starší Alois pak vytvořil s Vilémem autorskou dvojici. Vilém vyrůstal v Brně, kde vystudoval gymnázium, později studoval v Praze práva, která však nedokončil a s psychickými problémy i starostmi o svou existenci se vrátil na Moravu k bratru Aloisovi do Divák u Hustopečí. Čekaly jej ale ještě i nějaké cesty po světě, hlavně do Ruska a Francie, o nichž později napsal cestopisy. Živil se hlavně psaním článků do různých časopisů a novin, ale přicházela také první cenná literární díla.
Vilém Mrštík byl velice citlivý a vnímavý člověk milující přírodu a svou rodnou zem. To všechno se promítalo do jeho díla a způsobu života, který byl však poněkud rebelský. Vášeň, zlost a emoce Viléma Mrštíka spíše ničily, prudkou povahu zdědil po svém otci, který prý skončil na půl roku ve vězení za to, že ze zlosti po jednom člověku hodil kladivo. Vilém často trpěl depresemi nebo měl zlostné nálady, kdy nikdo nevěděl, co udělá. Dá se tedy říct, že psychické problémy měl už od mládí.
Z plánované svatby sešlo
Zásadní byly Mrštíkovy vztahy se ženami. Lásek bylo hodně a vědělo se, že dával přednost velmi mladým dívkám. Miloval ale i o pět let starší malířku Zdenku Braunerovou, která ilustrovala jeho dílo. Pár dní u ní bydlel a nechal se vydržovat, nakonec jej příliš dominantní a samostatná žena odradila, takže z plánované svatby sešlo. Po rozchodu se Zdenkou opět podléhal svým psychickým problémům: záchvatům melancholie, stihomamu i hypochondrii. V roce 1903 koupil chalupu v Divákách a zanedlouho se po krátké známosti oženil s budoucí spisovatelkou Boženou Pacasovou z Hejčína u Olomouce, s níž společně napsal dílo Anežka.
Zajímavostí je, že Vilém Mrštík se svým bratrem Aloisem chovali včely ve velkém. Měli až devadesát včelstev. Sám Vilém si své úly technicky vylepšoval a makety jeho úlu jsou dnes k vidění v Památníku bratří Mrštíků v Helenčině údolí mezi Diváky a Boleradicemi, kam vede i nově zpřístupněna Cesta bratří Mrštíků.
Právě v Helenčině údolí v okolí svého domova Vilém Mrštík čerpal inspiraci pro své dílo. Rozervaná duše Viléma potřebovala klid, navíc už pár let po svatbě s Boženou začal trpět cukrovkou, prohlubovaly se jeho deprese, a proto i poklidné včelaření mu umožňovalo tolik potřebný duševní odpočinek. Se včelami mu později pomáhala i jedna velmi mladá dívka. To však mohla být nakonec příčina celé jeho zkázy.
Syfilis, anebo schizofrenie?
Jak se zdá, mohl Vilém Mrštík klidně trpět paranoidní schizofrenií. Jeho stihomam se projevoval například tím, že byl chorobně přesvědčen o tom, že ho celá vesnice nenávidí kvůli tomu, že si mohl dovolit koupit chalupu. Navíc si myslel, že ho všichni pozorují, pronásledují a chtějí ho zničit. Podle novodobých domněnek však údajně Vilém Mrštík trpěl syfilis a propadal se stále více do těžkých psychických stavů kvůli napadení nervové soustavy a mozku ve třetím stádiu této pohlavní nemoci.
Koncem února 1912 přišly těžké časy. Vilém Mrštík snad úplně zešílel. Začal pálit své rukopisy, následně jej dorazilo, když zjistil, že jeho milované včely jsou nakažené. 2. března k večeru nikdo Viléma nemohl najít. Až když jeho žena Božena prohledala prázdná stavení, našla jej ve sklípku u včelína v tratolišti krve. Společně s Vilémovým bratrem Aloisem ho vyvlekli ven a zjistili, že si skalpelem způsobil několik ran do srdce a pořezal se na krku. Vykrvácel po pěti hodinách v krutých bolestech – bylo mu teprve 48 let.
Galerie: Dějiny šílenství
Proč se zabil Vilém Mrštík?
Co ale bylo důvodem, že se Vilém Mrštík chtěl takovým způsobem sprovodit ze světa? Tehdejší lékaři jako příčinu jednoznačně stanovili duševní chorobu. Jsem opředen intrikami. Chtějí mne zničit,
stálo v dopisech na rozloučenou, které Vilém po sobě zanechal. Podle dnes již neexistujícího dopisu mohla za předčasnou smrt nadaného autora jeho vlastní paranoia, kdy spatřil souseda ve svátečním obleku a domníval se, že jej jde udat za to, že zneuctil nezletilou dívku, která mu loni pomáhala se včelami.
Vilém Mrštík byl známý svou slabostí pro mladé dívky a všichni to věděli, on sám tedy žil v neustálé paranoie, že ho druzí sledují, odsuzují, a zcela ztratil pojem o realitě. Jestli byla mladá dívka kromě Mrštíkova šílenství pohnutkou k jeho sebevraždě a skutečně ji zneužil, dnes zůstává nejasné. V románu Divoká bolest Viléma Mrštíka autor Zdeněk Grmolec s touto myšlenkou pracuje a zmiňuje jako hlavní příčinu Mrštíkova šílenství syfilis. Dnešní názory na příčinu šílenství a úmrtí Viléma Mrštíka se rovněž přiklánějí k progresivní paralýze v důsledku třetího stádia syfilidy, pro což by svědčilo i to, že Mrštík neměl děti.
Zdroje:
i60.cz: Vilém Mrštík: odbojný bouřlivák, který si skalpelem prořízl hrdlo
is.muni.cz: Román Viléma Mrštíka Zumři: geneze, interpretace, recepce
Grmolec Zdeněk. Divoká bolest Viléma Mrštíka. Jihlava: Listen 2010.
cbdb.cz; wikipedia.org; novinky.cz