Šlechtění plodin pro zdraví – proč se nebát geneticky upravených potravin

12. 10. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
KOMENTÁŘ – Editace genů dokáže zvýšit nutriční hodnotu zemědělských surovin, aby obsahovaly více vitamínů či stopových prvků. Vědci dokáží také naopak snížit množství určitých látek v rostlinách a tím zabránit nežádoucím jevům při jejich konzumaci. Nic z toho zatím nelze vzhledem k evropské legislativě v praxi využít.

Už brzy bychom mohli mít v České republice, respektive v celé EU, k dispozici potraviny vyráběné ze zemědělských surovin, které budou obsahovat více vitamínů a pro člověka pozitivních látek. Evropská komise totiž před několika dny odstartovala potřebný legislativní proces. Na jeho konci by mělo být nařízení, které upraví využívání nových šlechtitelských technik v zemědělství.

Metoda editace genů má Nobelovu cenu

V praxi by mělo jít především o šlechtění prostřednictvím technologií CRISPR, tedy takzvanou editací genů zemědělských plodin. To znamená, že k úpravě vlastností těchto plodin je využito pouze genů šlechtěné rostliny, na rozdíl od genetické modifikace (GM), kdy se úpravy vlastností dosahuje vložením genů jiného organismu.

Technologie šlechtění prostřednictvím CRISPR se v současné době využívá na celém světě, včetně EU. V Evropě jde však zatím především o výzkumné projekty, a navíc se jak GM, tak CRISPR považují za šlechtitelské metody, které prakticky nejsou komerčně využitelné. Minimálně ne k lidské spotřebě, byť nečetné výjimky existují.

To by se mělo úpravou podmínek šlechtění a označování produktů na bázi CRISPR změnit, což by bylo v zájmu jak evropských zemědělců, tak evropských spotřebitelů. Uklidnit veřejnost by přitom mělo ocenění přínosů editace genů na globální úrovni prostřednictvím Nobelovy ceny, kterou v říjnu 2020, tedy právě před rokem, získaly v oboru chemie za vývoj této nové šlechtitelské metody Emmanuelle Charpentierová, působící v Berlíně na Max-Planck-Institutu, a Jennifer A. Doudnaová z University of California, Berkeley v USA.

Co všechno umí editace genů v pěstování plodin

Editace genů může, stejně jako GM, zvýšit odolnost hospodářských plodin vůči škůdcům, ale také zvýšit jejich odolnost vůči probíhajícím klimatickým změnám. Například suchu, což představuje přínos především pro zemědělce.

Editace genů ale také může zlepšit nutriční vlastnosti plodin z hlediska spotřebitele či snížit rizika škodlivých látek, které plodiny obsahují. Konkrétních příkladů jsou v současné době desítky, spíše však stovky. Vědci z Velké Británie se například snaží v současné době prostřednictvím CRISPR zablokovat u stěžejní evropské obiloviny – pšenice – tvorbu aminokyseliny asparagin, která se při pečení přetváří na člověku škodlivý karcinogen. Británie má ale po odchodu z EU výhodu, že chce a může GM a CRISPR od sebe legislativě oddělit.

To by ale potřebovala i Evropa – nadnárodní vědecký tým z univerzity v Kadani aktuálně pracuje prostřednictvím CRISPR na až padesátiprocentním zvýšení obsahu zinku u fazolí, rýže nebo rajčat s cílem snížit deficit zinku v populaci. A pozadu nezůstává ani ČR – počátkem letošního roku informovali vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BCAV ČR) o možnostech využití CRISPR při zvýšení obsahu léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu.

Evropské unii ujíždí pěstitelský vlak

Právě BC AV ČR je také jednou z mnoha institucí, které v minulosti žádaly po EU legislativní změny v přístupu k novým šlechtitelským technologiím, mezi které Unie metodu editace zahrnuje. A tedy přehodnocení závěrů Evropského soudního dvora z roku 2018, které v praxi znemožňuje komerční využití CRISPR.

Nutnost posunu v této oblasti zdůrazňuje nakonec i studie Evropské komise o nových genomických technikách. Poukazuje totiž na to, že současná přísná regulace brání Evropě držet krok s vývojem ve světě. Žádoucí změny pak ze stejného důvodu podporuje i naše ministerstvo zemědělství.

Vlak přitom EU v této oblasti ujíždí už několik let a příklad Británie, která se okamžitě po odchodu z EU pustila do legislativní úpravy šlechtitelských technologií, je toho jedním z mnoha důkazů. Zahájení diskuse v rámci EU i zmiňovaná studie Evropské komise jsou nicméně příslibem, že také v Evropě budou spotřebitelé konzumovat potraviny ze zdravějších surovin. Což snad každý chce.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).