Na úvod bych měl říci, že nejlepší uzeniny kupuji u našeho vesnického řezníka nebo na farmářském trhu. S tím, co prodávají v supermarketech, se to vůbec nedá srovnat.
Ale občas se stane, že je prostě potřeba nakoupit jinde, ve velkém obchodě. Obecně mám velmi jednoduchou zkušenost – čím dražší uzenina, tím lepší. Neplatí to stoprocentně, ale můžete si být skoro jisti, že salám, který stojí tři koruny za deset deka, nebude mít s masem nic společného.
Přečtěte si: Špekáček není buřt. A někdy ani špekáček
Uzeniny si přece kupuji kvůli masu
Dívat se na cedulky balených uzenin jsem se naučil před pár lety. Píše se tam totiž, kolik procent masa a dalších ingrediencí výrobek obsahuje. A to je velmi důležitá informace. Nevím jak vy, ale já osobně si uzeniny kupuji kvůli tomu, že je v nich maso, a chci takové, ve kterých je masa co nejvíce.
Pokud se podíváte na obal, můžete si přečíst, z jakého masa uzenina je a kolik procent ho v ní je. Schválně si to někdy zkuste, pokud to ještě neděláte. Zjistíte, že v krásném růžovém salámu s dobrou cenou je masa jenom 20 procent, zbytek tvoří nejrůznější svinstva a dochucovadla. Pokud bych chtěl konzumovat něco takového, koupím si sojový salám s umělým barvivem a vyjde to nastejno.
Tímto přirovnáním nechci hanět sojový salám, ale demonstrovat to, že bych si rád koupil výrobek, který chci a na který jsem připraven. Salám by se mělo jmenovat to, co obsahuje dostatečný objem masa. Sojový salám by se mělo jmenovat to, co obsahuje sóju. Ale vydávat za salám něco, v čem skoro není maso? To je jednoznačný podvod, ať už to je na obalu sebelépe popsáno.
Dobré uzeniny nakoupíte na FARMÁŘSKÝCH TRZÍCH.
Doporučuje deset z deseti mlsounů…
Udělám vám párečky i z otepi slámy
Kamarád zná řezníka, který je při popisu svého povolání velmi otevřený. Ten pán prý říká, že pokud mu dáme otep slámy, udělá z ní takové párečky, že se budeme olizovat až za ušima. Dokáže to za pomoci dochucovadel, barviv a dalších šikovných chemikálií.
Ano, velmi snadno skočíme na lep a koupíme si něco, co vlastně ani nechceme. Jsme Češi, a kdyby neexistovaly alespoň nějaké předpisy (jako třeba povinnost uvádět obsah masa v salámu), zcela určitě by nás řezníci tahali za noc a místo masa by nám prodávali slámu. V tomto případě opravdu díky za předpisy. Salámy samotné jsou velmi nešikovnou formou masného výrobku, je to rozemleté něco, struktura připomíná maso jenom minimálně. Lepší je koupit si flák uzeného. I tam je možné naletět, je to sice maso, ale napuštěné vodou se solí tak, že váží dvakrát tolik.
Přečtěte si: Růžovou šunku „dělá“ chemie
Koupit dobrou uzeninu se dneska rovná skutečnému dobrodružství. Velké obchody většinou za levné uzeniny vydávají cokoliv, co připomíná masný výrobek. Pokud zjistíme, kolik je ve výrobku masa, většinou se zhrozíme. Ano, za kvalitu se platí, takže pokud chcete koupit dobrou a kvalitní uzeninu, musíte si pochopitelně připlatit. Proti tomu se nedá nic namítat, vše má svojí cenu.
Jenom bych prosil, aby se těm trapným náhražkám uzenin říkalo nějak jinak, abychom nebyli pleteni. Co třeba v obchodech zavést regály, kde budou uzeniny s nízkým obsahem masa? Nebo informaci o obsahu masa v uzenině neuvádět na zadní straně obalu miniaturním písmem, ale formou velké a viditelné nálepky s jediným důležitým údajem? Tedy procentem masa?