Sice při výrobě standardní šunky je možné použít na dané množství masa dva a půl krát více "nemasa" než při výrobě šunky nejvyšší jakosti, ale ve výsledném produktu je toho "nemasa" "jen" dvakrát více (jedna třetina u standardní šunky, jedna šestina u šunky nejvyšší jakosti.
Ale i tak mi ta pravidla pro šunku nejvyšší jakosti připadají hodně měkká. Šunka pod 95% obsahu masa je dost nechutná věc.
Mám dotaz, v tomto textu:
„ČR je ze všech nových členských zemí EU nejaktivnější a nejúspěšnější v registraci ochranných známek EU, v současné době je to již přes třicet potravinářských produktů. Což je jednak dobrým vysvědčením pro tuzemskou potravinářskou diplomacii, ale také jeden z důkazů, že to s kvalitou našich potravin v mnoha případech není tak zlé, jak to někdy opticky vypadá.“
je použito rovnítko mezi „kvalita potravin“ a „ochranná známka EU“.
Nemyslím, že z ochranné známky vyplývá kvalita. Zcela jistě není problém zaregistrovat si nekvalitní šunt jako ochrannou známku.
Pravdou je, že v súčasnosti si u nás naozaj zákazník môže zakúpiť akýsi ružový aquanárez a výrobca naň bez hanby uvedie názov ”Pražská šunka”. Ako slovenský spotrebiteľ sa môžem len tešiť, že mi ochranná známka uľahčí orientáciu medzi potravinami – viem presne, čo obsahujú, či ich pokladám za kvalitné je druhá vec. Netvrdím, že u nás nemáme kvalitné výrobky, ale určite sa niektorí výrobcovia vedia veľmi ľahko ”priživiť” na tomto názve a vyrobiť menej kvalitnú šunku ako je uvedené v špecifikácii - z toho dôvodu má ochranná známka zmysel.