V polovině letošního září Národní rada Slovenské republiky schválila vládní návrh zákona, který zřejmě zkomplikuje práci provozovatelům stravovacích služeb. Budou totiž muset povinně informovat své zákazníky o původu masa, které použili na přípravu jídel. Nařízení se týká všech stravovacích zařízení, původ masa (hovězího, vepřového, jehněčího, kozího a drůbežího) tedy bude muset být uveden jak v restauracích a hospodách, tak například i ve školách či školkách.
„O původu masa budou provozovatelé informovat písemně na dobře viditelném místě. Může to být na jídelníčku, tabuli nebo jiném oznámení,“ uvedlo ministerstvo na svých sociálních sítích.
Zákazníci se radují: Je to malá věc, ale parádní
Proč se na Slovensku k takovému kroku rozhodli? Podle průzkumu Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova Slovenské republiky (MP SR) se totiž bezmála devadesát procent lidí o původ masa zajímá, a to zejména kvůli zahraničním potravinovým skandálům. „Jako například dovoz zkaženého brazilského kuřecího, holandských vajec s obsahem fipronilu nebo import polského hovězího z nemocných krav,“ uvedla slovenská ministryně Gabriela Matečná. (Mimochodem, některé tyto případy zasáhly i Českou republiku, skandál s vejci z Nizozemí a Belgie s vysokým obsahem pesticidu fipronil přiměl evropské země stáhnout milióny podezřelých vajíček, polské maso z nemocných a umírajících krav se pak dostalo i na území naší země.)
Veřejnost zaváděné opatření vítá: „Výborný nápad! Skvělé! Konečně mám pocit, že na tom ministerstvu je někdo, kdo tam jen nesedí, ale že konečně pracuje. Je to malá věc, ale úplně parádní,“ komentují Slováci na internetu novelu zákona.
Jak to bude fungovat? Ministerstvo mlčí
Zajímalo nás, jak se však s novinkou popasují provozovatelé stravovacích služeb a jak má celé opatření fungovat v praxi. Co když budou chtít nabízet například ragú nebo soté, které je i z několika druhů masa a každé může pocházet z různých zemí? Budou moci restauratéři uvádět jen označení „ze země EU“? Proč se novela týká masa, ale již ne masných polotovarů či ryb, kde povinnost uvádět původ nebude?
Na tyto a mnoho dalších otázek jsme se ptali na MP SR, a to opakovaně, bohužel bez reakce. Tiskový mluvčí Vladimír Machalík neodpovídá ani na telefonáty. Nenašlo snad ministerstvo na naše dotazy odpovědi? Jak je ale potom najdou provozovatelé, na něž se povinnost vztahuje?
Je to celé dobrý nápad?
I na Slovensku má zákon své kritiky, někteří například zpochybňují, že novela povede k cíli, tedy k lepší bezpečnosti a vyšší kvalitě potravin. Krom toho je tu samozřejmě zátěž pro provozovatele. Zeptali jsme se Davida Salomona, majitele pražské restaurace Stodola, co by takový zákon přinesl českému restauratérovi, kdyby začal platit i u nás.
„Byla by to hlavně administrativní zátěž. Kdybyste se rozhodli pro změnu dodavatele, tak musíte jít a vytisknout nový papír. Dneska vás barevná stránka vyjde na dvacet korun, máte-li v hospodě pro dvě stě lidí čtyřicet jídelníčků po pěti stranách, jste v tom jen kvůli jedné změně za čtyři tisíce,“ vysvětluje David Salomon.
Ale to není jediná komplikace. „Kromě hasičáků, GDPR a fůry dalších regulací to bude další věc, kterou když některý ze zaměstnanců zkazí, zaplatím,“ dodává majitel restaurace. Podle našich informací budou sankce na Slovensku začínat na sto eurech a podle vážnosti pochybení mohou končit až na sto tisících eurech. Kdyby ale měla obdobná legislativa začít platit i v Česku, tak se jí David Salomon nebojí, maso má řádně kontrolované a z tuzemska. Problém by ale podle něj mohli mít restauratéři, kteří vaří z polského masa. „Pokud se tady půl roku nepíše o polském mase dobře, tak si hospodský takové maso neobjedná, to by byl sebevrah. My maso z Polska nemáme, takže je nám to jedno, ale ostatním by to mohlo přinést komplikace.“
Češi se na Slovensku inspirovat nehodlají
Slováci jsou nám blízcí a v minulosti jsme se na Slovensku inspirovali mimo jiné protikuřáckým zákonem (ten v SR platí od roku 2013, v ČR od roku 2017). Zvažuje Česko podobné opatření v oblasti potravinového práva? Budou i české hospody povinně uvádět původ masa? Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce nikoli. Slovenskou novelu hodnotí spíše kriticky:
„Nemáme v plánu nic takového u nás zavádět. V současnosti je na to nahlíženo spíše jako na nadbytečnou byrokratickou zátěž pro provozovatele provozoven společného stravování,“ uvedl pro server Vitalia Radoslav Pospíchal ze SZPI.
Podle restauratéra Davida Salomona navíc není mezi zákazníky po podobném kroku poptávka – na rozdíl od Slovenska; jeho zákazník informace o původu nepožaduje. „Když u nás napíšeme, že máme vepřová žebra nebo tatarský biftek, tak je na zodpovědnosti hospodského, aby maso mělo veškeré náležitosti, které má mít. Jestli je to prase z východních, nebo západních Čech je každému jedno,“ říká. Zároveň dodává, že hospoda je tu pro zákazníka, a pokud by se hosté o původ masa zajímali, uvádět ho bude. „Jestli nás host přesvědčí o tom, že to chce, tak si to tu napíšeme sami a nepotřebujeme k tomu žádný zákon,“ tvrdí. (V některých českých restauracích už se s původem masa chlubí: Restaurace nabízejí maso od českých sedláků.) Další a další administrativní opatření podle něj stejně bezpečnost nezaručí: „I když bude mít někdo super deklarované maso a kuchař si po záchodě neumyje ruce, tak to stejně nedopadne dobře…“
ČLÁNKY DO MAILU