Na jednu stranu to vítám, na stranu druhou jsem realista. V mnoha restauracích nakupují maso podle toho, kde je v ten okamžik v akci-nejlevnější, nemají stálé dodavatele. Takže se na v chlaďáku ocitne maso od několika dodavatelů. polské, slovenské, české... .
Věcí další je, jestli se nebude stávat, že někteří zákazníci nebudou chtít maso z Polska, tak restauraci nezbyde než nakupovat dražší ...ceny půjdou nahoru a ti, kterým polské maso nevadí, třeba chodit přestanou... . Ty dopady mohou být různé.
Otázkou je, kdo o takový zákon vlastně stojí.
Navíc...zákon bez možnosti kontrolovat, případně vymáhat jeho dodržování, je na nic. Takže nakonec z toho byrokracie nejspíš bude, protože jeho funkčnost bude třeba 10%.
V mnoha restauracích nakupují (nejen) maso tak, že kouknou kolik jim čeho chybí a pak pro to sjedou do Makra. Případně si to z něj nechají dovézt, takových zavážkových služeb je v ČR hned několik.
Neběhají po supermarketech, nemají smlouvu s řezníkem, nekoukají kde je na co jaká sleva. A ani nesledují co odkud je. Museli by to opisovat z obalů a řešit, že každé balení může být odjinud. Obaly se schovávají, takže když přijde hygiena nebo ČOI, tak původ doložit umí. Ale dávat to písemně přímo zákazníkovi? Buď šílené papírování, nebo bezobsažné "původ masa: Makro" případně "původ masa: země EU a země mimo EU". Zdravíme prodejce medu!
Jinak se chová jen zlomek restaurací a hospod. Zejména těch nejmenších, kde se denně protočí jen pár kilo masa, nebo naopak těch "luxusnějších", kde si zakládají na původu surovin. Ty první nakupují v Albertu apod., ti druzí naopak mívají smlouvy přímo se sedláky a chovateli.
Úplně jinak se chovají některé Vietnamské restaurace apod. Ti buď objíždí slevové akce v supermarketech, nebo berou zboží z "jejich" velkoobchodů. Ale to je lepší nevědět a hlavně nevidět.