„Sluníčko je věc, která je naprosto dokonalá, co se týká našeho zdraví. Přináší nám dobrou náladu, přináší nám teplo. Je spojeno i s produkcí aktivní formy vitaminu D, takže je nepostradatelné. Nejsem zastánce radikálního názoru, že by člověk vůbec neměl chodit na sluníčko, to si nemyslím. Myslím si, že sluníčko patří k životu, patří k prázdninám, patří k létu,“ říká v podcastu 120 na 80 dermatoložka Monika Arenbergerová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Více o tom, jak si kůži chránit, i když slunce nepálí nijak extra, v našem podcastu 120 na 80.
Namístě je nicméně dodržovat zásady bezpečného pobytu na slunci. „Základ je, aby člověk nebyl na přímém slunci přes poledne, to platí zejména pro děti mezi jedenáctou a patnáctou hodinou. Prostě zmizet někam do stínu, dát se dobrý drink, kafe, oběd. Do jedenácté hodiny a po patnácté hodině můžeme samozřejmě vyrazit na sluníčko,“ popisuje lékařka.
Nejlépe ochrání textil
Tou úplně nejlepší ochranou je pak oblečení. Tedy nějaké tričko nebo košile, klobouk… A místa, která nejdou zakrýt, pak namazat ochranným krémem.
„Přípravky udělaly obrovský pokrok. Už se nebavíme jenom o tom, jaká je výška ochranného faktoru, takzvaného SPF, ale dnes nám firmy nabízejí i ochranné krémy, které jsou naprosto příjemné a naprosto individualizované. Jsou krémy pro ženy s anti-age složkou, krémy pro mastný typ pleti, takové, které ještě k tomu hydratují. Myslím, že každý, kdo přijde do lékárny, si může vybrat, v uvozovkách, ten svůj, který mu bude vyhovovat a ve kterém se bude cítit celý den dobře,“ myslí si Arenbergerová.
UV ochrana by podle odborníků měla být celoroční, protože UVA záření proniká i přes mraky. A je to právě UVA záření, které způsobuje stárnutí pokožky, způsobuje pigmentové skvrny, zhoršuje různé nemoci, jako jsou růžovka nebo akné… V Česku pak podle Arenbergerové platí, že bychom měli ochranné přípravky používat zhruba od dubna do října, kdy má sluníčko už nějakou intenzitu.
„Je to dobře kvantifikováno tzv. UV indexem, což je veličina, kterou si každý najde v mobilu nebo třeba v meteorologickém zpravodajství, a informuje o tom, jak silné ultrafialové záření v konkrétních podmínkách je. Ve střední Evropě se UV index pohybuje od nuly do devítky a víme, že když je vyšší než tři, už by se měla UV ochrana použít. Pokud je nižší, můžeme být laxnější,“ přibližuje lékařka.
Kolik krému je dost krému?
A jak vysoký SPF faktor vlastně použít? Minimem je podle Arenbergerové 15, lépe ale vyšší. „Co do množství se to kvantifikuje o 2 miligramech na centimetr čtvereční pokožky. To se strašně těžko představuje. Myslím, že dobrá pomůcka je prstová jednotka,“ vysvětluje. To znamená, že množství krému, které vám pokryje délku celých dvou prstů, vystačí například na obličej a krk.
„Celkové množství je asi velký panák na tělo. Mělo by to být relativně bohaté, neměli bychom šetřit, že se jen dotkneme nebo si necháme na pokožku spadnout mlhu. Krém si opravdu vetřeme do pokožky, abychom viděli lesk, eventuálně bílé zbarvení od minerálního filtru,“ uvádí.
Namazat bychom se přitom měli půl hodiny před tím, než na sluníčko vyrazíme. A domazávat se pak každé dvě až tři hodiny, případně vždy po koupání, otření ručníkem atd.
Monika Arenbergerová v podcastu 120 na 80 dále mluví například o tom, jak bychom měli chránit děti, jestli ženám stačí používat make-up s SPF faktorem i o tom, jak velkým problémem jsou nádory kůže, tedy melanomy.
Podcast si můžete „naladit“ na obvyklých podcastových platformách Apple Podcasts, Spotify, Google Podcasts a dalších. Najdete ho i na našem YouTube kanálu.
ČLÁNKY DO MAILU