Vlákno názorů k článku Smím kouřit, když neobtěžuju jiné? od Alžběta - Podívejme se na věc jinak, na jejím úplném...

„Např. vejdeš do restaurace a nikdo tam zrovna nekouří, vzduch je od solidně funkční klimačky relativně pročištěn. Tak si sedneš, objednáš si jídlo a jak se do něj zakousneš, tak ta kráva od vedle si zapálí.“

Restaurace mají mít ze zákona na dveřích napsáno, jestli se tam kouří nebo ne.

Ad. „návrh zákona“ - *vy* jste přišel ke kuřákovi kouřícímu v *soukromém* prostoru a teď si stěžujete?! WTF?

Ne, je to naopak. Kuřák přišel tam, kde se nekouřilo - a začal obtěžovat.

Trochu byste měl používat tu šešuli, co máte na krku. Je jasná pitomost si stěžovat v situaci, kdy se vrhnu do zahuleného prostoru. Problém nastane, až u nás jiný než zahulený prostor nebude. Pak začnu v rámci obrany svého zdraví kuřáky nemilosrdně likvidovat (ano, fyzicky). Štěstí, že mám nehulící sousedy, pouze občas k jednomu přijde nějaká p<|>a a začne na balkóně hulit (uvnitř jí to soused nedovolí). Jak ten smrad jde ke mě, vezmu postřikovač a začnu na ni stříkat vodu. Když mi může ona pouštět zkažený vzduch do mých oken, co bych já nemohl do jejího prostoru pouštět nezkaženou pitnou vodu :).

Restaurace jako takové neřeším, pokud se provozovatel rozhodne, že se tam bude hulit, ať to dá jasně najevo patřičným označením a já vím, že tam nemám chodit (kde je označení, že se tam hulí, je téměř stoprocentní pravděpodobnost, že tam beztak i jídlo bude stát zavyližp**el). Tak, jak to funguje (většinou, ne však vždy) nyní, je to relativně v pořádku. Nejvíc mi vadí, když restaurace patřičným způsobem označena není (a já nevím, na čem jsem, dokud tam nevlezu a nevypadne na mě kostka smradu).

Pokud možno se vyhýbám i restauracím, které mají uvedeno, že pro kuřáky a nekuřáky mají stavebně oddělené prostory, případně si takové restaurace nejdříve projdu a zkontroluju, o jaké stavební oddělení se jedná. Většinou je to jako dělení bazénu na polovinu, kde se smí a kde se nesmí ch*át.

Současný návrh zakázat v restauracích kouření zcela včetně krytých předzahrádek považuju za špatný, dokonce velmi špatný. Pouze vyžene kuřáky ven a ti tak budou smrdět nekuřákům ještě víc (dokud jsou zalezlí v hospodách, kde se to občas i nějak filtruje, tak je to ještě v suchu a v pohodě).

Ještě bych k tomu svému návrhu zákona přidal návrh, že každý kuřák si bude platit problémy způsobené kouřením ze svého, s možností se na to speciálně (a ne zrovna levně) připojistit (vznikly by za tím účelem normální komerční pojistky). Vědomě si ničit zdraví jakýmkoli způsobem a pak chtít od pojišťovny plnění osobně považuju za obyčejný pojišťovací podvod. Nemáš na to? Chcípni, sám ses tak rozhodl.

Děkuji za doporučení, příště pro rýpaly, kteří hrají, že nejsou schopni pochopit, že „zde se kouří“ nemusí znamenat jen „teď zrovna tady někdo kouří“, nýbrž též „zde je povoleno kouřit“ vytvořím zvláštní verzi komentáře.

Vám bych zase doporučil zamyslet se nad rozdílem mezi tématy „kouření v cizích soukromých restauracích“ a „kouření na vedlejším balkóně tak, že mi to smrdí doma“.

U následujících odstavců nejsme ve při, též se bojím, že zákaz vyžene kuřáky z hospod na chodník před nimi.

Co se týče placení - myslíte, že to spotřební daň + nepobírání starobního důchodu nepokryje? A zavedl byste totéž u lidí se sedavým zaměstnáním, lidí s náročným zaměstnáním, horolezců, policistů, hasičů, lidí, co bydlí ve městě, lidí, co bydlí na vesnici atd.?

Ta situace, o které je v úvodní části našeho sporu řeč, je přímo ze života. Já třeba dokážu být do určité míry tolerantní. Taky vlezu do kuřácké hospody na oběd (prostě proto, že je to v danou chvíli výhodnější i s těmi negativy, které to přináší, tedy za jistých okolností, prostě podstupuji riziko, že mě tam nebude nikdo obtěžovat - naivně spoléhám na obyčejnou lidskou ohleduplnost), a to v době, kdy se tam „obvykle“ nekouří, přestože to třeba majitel nevyžaduje. Ale čert by mě vzal, když si ke mě jako člověku, co už do sebe souká oběd, přisedne nějaký idiot (tedy k nejbližšímu stolu) a zapálí si. On si nemůže sednout na jiné také volné místo, kde svým kouřením nebude téměř nikoho obtěžovat, on si jako naschvál sedne tam, kde lidi jí. Skoro to vypadá, že čím víc lidí takový člověk svým jednáním nase*e, tím větší body za to někde dostane. A to není žádná výjimka, to se stává bohužel docela často. Většina kuřáků je prostě takto bezohledných (čest výjimkám, znám dokonce kuřáka, co u oběda nesnáší, když mu do toho někdo kouří a reaguje v takových situacích ještě divočeji než já).

No, a co se posledního odstavce týče, momentálně to opravdu nepokrývá. A v zásadě ano, zavedl bych to (a to říkám jako člověk se špatnou životosprávou, sedavým zaměstnáním a s patřičnými následky). Každý, kdo si vědomě ničí své zdraví, páchá na zdravotním pojištění pojišťovací podvod a z toho by se mělo vycházet. Je to jako jakákoli jiná pojistka (s tím drobným, přesto klíčovým nedostatkem, že je povinná) - poškodím si pojištěnou věc úmyslně, dostanu od pojišťovny prd a ještě budu popotahován za pojišťovací podvod.

S tím souhlasím, omlouvám se za nedorozumění.

K druhé části: Dodejte zdroje. Já mám toto:

„Další peníze stojí léčba pacientů, kteří onemocní kvůli kouření. Tu ministerstvo odhaduje na asi osm miliard ročně.“

http://zpravy.idnes.cz/zdravy-zivotni-styl-usetri-30-miliard-rocne-fkb-/domaci.aspx?c=A120821_164630_domaci_abr

tabák 2011 45 mld. Kč (strana 7, tabulka 2)

http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vron%20zprvy/Informace%20o%20v%C3%BDsledc%C3%ADch%20%C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3%A1vy%20%C4%8CR%20za%20rok%202011.pdf

http://goo.gl/4EXCR

O důchodech nemluvě.

Co se týče pojištění, jak daleko plánujete jít? Prostředím je způsobená většina chorob kromě geneticky podmíněných, přičemž čím dál tím více těchto genetických lze detekovat ještě v prenatálním období a doporučit potrat (nepotracené dítě s dispozicemi k nějaké nemoci by pojišťovna také neměla léčit?).

Co by pak vlastně pojišťovna mohla hradit? Moc nám toho nezbude.

No, jestli to myslíte takhle, tak ano, pokrývá, ovšem nedělám si iluze, že je to na to skutečně použito ;)

Co se pojištění týče, základním problémem je, že zdravotní pojištění je nařízeno státem. Produkt takový, jak je to teď, je špatný. Lepší varianta by byla, kdyby svobodný trh zavedl normální komerční pojistky a každý se pojistil sám, na co uzná za vhodné (podle toho, co by bylo na trhu), nebo se nepojistil vůbec a sám nesl všechna rizika, která to obnáší (tzn. nemám na zaplacení léčby toho či onoho - tak třeba umřu). Pak se dá jít v těch variantách dost daleko :). Já vím, zní to sobecky, avšak solidarita typicky funguje na bázi dobrovolnictví, ne vynucení.

Pak se ale jedná o pojišťovací podvod ze strany státu, nikoli kuřáků.

No, napsal jste, že ač militantní nekuřák, vezmete na sebe riziko, že se jdete najíst do osvěžovny deklarované jako kuřácká. Budiž, je to Vaše rozhodnutí, které jste učinil jako svéprávný jedinec chápající riziko, že kuřácké osvěžovně může nastat situace, že se v ní bude kouřit, neboť jest jako kuřácká deklarována.

Co mne ale udivuje, že když Vám to riziko nevyjde, je Vaše Blahorodí uraženo a prská až na net ... chápete Vy vůbec pojem "riziko". Připomínáte mi člověka, co všdomě vleze na nudapláž a rozčiluje se, že jsou tam všichni nahatí a dovolává se mravnostní policie.

Víte, že mne, vejdu-li z nezbytí do restaurace označované jako nekuřácká, ani nenapadne prskat až sem, že v ní nemohu holdovat své kuřácké vášni?