Přestože řada lidí má konzumaci šneků spojenou s luxusními restauracemi nebo s gastronomií Francie, hráli šneci v minulosti docela významnou roli i v našem jídelníčku. A to naopak jako jídlo chudých.
Šneky lidé jedli mimo jiné také o Vánocích, neboť šnečí maso bylo (a stále je) považováno za postní jídlo. Je tak docela paradox, že nálepku „buržoazní pochoutka“ získali šneci za vlády dělnické třídy – zřejmě se tak ale stalo pro spojení tohoto pokrmu s církevními svátky.
Šneci z Rybníčku – návrat zapomenuté tradice
O renesanci šneků se nyní snaží manželé Michal a Helena Přikrylovi v obci Rybníček (proto je v názvu velké „R“) nedaleko Vyškova. Navazují tím nejen na prvorepublikovou tradici konzumace šneků, ale také na tradici selského rodu Provazníků.
Ten byl v rámci kolektivizace z Rybníčku vysídlen do okresu Přerov a původní statek byl srovnán se zemí. V rámci restitucí sice získali Provazníkovi a Přikrylovi zpět pole, statek bylo ale třeba vybudovat na zelené louce znovu. To se nakonec podařilo a dnes je rodinná šnečí farma členskou farmou Asociace soukromého zemědělství ČR.
Kromě pěstování hospodářských plodin chovali Přikrylovi původně i prasata, to se však stále více přestávalo vyplácet. „Stále jsme ale přemýšleli, jak vytvořit vlastní produkt, jehož kvalitu bychom mohli garantovat, a nakonec jsme přišli na šneky,“ vzpomíná Helena Přikrylová. Nápad to byl ale Michalův, mimo jiné inspirovaný informacemi na internetu a prezentacemi zahraničních šnečích farem.
Šneci „řízení počítačem“
Ostatně – Michal Přikryl je původní profesí IT pracovník, Helena Přikrylová zase ekonomka. Spojení je to ale vysoce funkční – zatímco Helena Přikrylová je zdatná „daňařka“, díky Michalovým IT znalostem je na farmě třeba počítačem řízená sýpka na obilí nebo počítačem řízené zavlažování šneků.
„O šneky je třeba důsledně pečovat a zajistit jim ty nejlepší podmínky pro život. Musí se hlídat teplota a vlhkost, světelné podmínky i kvalita krmení. Každý večer potřebují šneci zavlažit vodou a nakrmit. Pro naše šneky jsme vyvinuli vlastní směs krmiva a na poli pro ně máme výběh se speciálním porostem,“ popisují Přikrylovi. Což mimo jiné znamená, že návštěvník farmy může shlédnout celkem netradiční prvek tuzemského zemědělství – „šneky na pastvě“. Tedy ne v zimě.
Prodávají šneky „na maso“ i hotové produkty
Produkty ze šneků začali Přikrylovi nabízet na trhu v letošním roce, v současné době jde o šest výrobků – Šneci po Burgundsku, Šneci se sušenými rajčaty, Šnečí paštika, Šneci ve vývaru, Vývar ze šnečího masa a Vařené šnečí maso. Zatím se s nimi lze setkat především v restauracích, případně na různých gastrofestivalech. Veškeré výrobky jsou zcela identické, vyráběné ve dvou lidech, podrobnosti o nich, včetně doby trvanlivosti a teplotách skladování, si můžete prostudovat na webu této rodinné šnečí farmy.
Šnečí maso a výrobky z něj jsou velmi zdravé, maso neobsahuje téměř žádný tuk (necelé jedno procento), zato se ale skládá z pětasedmdesáti procent proteinu a je přirozeným zdrojem hořčíku, fosforu a vápníku. Šnečí maso je tak vhodným doplňkem stravy lidí s kardiovaskulárními problémy i součástí diet. V poslední době poskytují hlemýždi i surovinu pro výrobu kosmetiky, která je prevencí vůči akné nebo tvorbě vrásek.
Farma Šneci z Rybníčku nabízí jak hotové pokrmy, tak samotné šnečí maso, aby si mohli zákazníci upravit jídlo ze šneků podle vlastní fantazie. „Začít můžete našimi oblíbenými recepty a časem určitě vymyslíte své vlastní šnečí delikatesy. Pro začátek je dobré upravit si šneka do svého oblíbeného pokrmu, třeba do rizota, nebo si jej ugrilovat s voňavou slaninou,“ radí novodobí chovatelé šneků.
ČLÁNKY DO MAILU