Smysl podobnych akci bych asi spatroval v moznosti ochutnat vice ruznych jidel za rozumnou cenu.
Myslim ze to byl i puvodni zamer techto akci. Smysl to dava v okamziku kdy si takto sednou napr. 4 lidi a objedna se na kazdeho treba 2 druhy jidel. Mate k dispozici 8 jidel a z kazdeho muzete ochutnat.
Cinani takto zcela bezne jedi. Kazdy ma svou misku ryze a spolecne nekolik druhu jidel na stole. Nabrat si muzete z libovolneho talire. (to je mimochodem duvod proc je povazovano za neslusne strkat hulky do ust :)
> Cinani takto zcela bezne jedi. Kazdy ma svou misku ryze a spolecne nekolik druhu jidel na stole. Nabrat si muzete z libovolneho talire.
Nejsou to jen Cinani, ale dost asijskych narodu takhe ji. Stejne tak ale nekdy jedi Cesi – na stole je nekolik mis s masem, omackami, zeleninou apod. a kazdy si nabere, co chce. Jediny rozdil je ten, ze Cesi maji nekolik obloh (knedliky, nekolik uprav brambor, ryze), kdezto Cinani maji jen tu ryzy.
Ne vsechny ceske oblohy jdou kombinovat se vsemi „hlavnimi“ castmi jidla. To zaprve. Zadruhe, Asiati jedi dost spolecensky. Kdo kdy videl stul v restauraci oblozeny Cinanama v patek nevo sobotu vecer na veceri, tak pochopi.
Na západě je tento fenomén mnohem rozšířenější a kultura /nebo zkušenosti/ tamních lidí na vyšší úrovni takže nikoho nenapadne jíst jen proto aby podnik na něm prodělal :-) Já mám podobné akce rád, a myslím, že podnikům se to vyplácí. Zatím jsem akci all you can eat vyzkoušel ve dvou sushi barech a musím říct, že od té doby chodím do jednoho z nich jíst téměř pravidelně (ale už ne akci all you can eat), tudíž ten marketing funguje.
> Na západě je tento fenomén mnohem rozšířenější a kultura /nebo zkušenosti/ tamních lidí na vyšší úrovni takže nikoho nenapadne jíst jen proto aby podnik na něm prodělal :-)
Nevim, o jakem zapade mluvis, ale zjevne jsi asi jeste nebyl v Americe (pribeh) :-) Nehlede na to, ze koluji zpravy, ze si lidi nalozi plne talire jidla a pak toho pulku vyhodi.
Asijske „all you can eat“ bufety jsou stejne drazsi nez kdyby jsi si u nich objednal normalni porci.
V Anglii restaurace tohoto typu fungují celkem bez problémů. Navštívili jsme dvě a ani jednou jsme tam nešli s tím, že se nacpeme, že se nebudeme moct hýbat. Šli jsme tam na večeři s přáteli. V jedné se platilo vstupné 7 liber/osobu přes poledne, 6 liber v ostatních časech, děti polovinu. Jídlo bylo v ceně, platily se pouze nápoje. Ve druhé byl vstup dražší, zase byl v ceně jeden nápoj, ostatní nápoje se opět platily. V obou případech mohl člověk sníst, kolik chtěl. Časové omezení také žádné. V obou případech bylo v ceně jídlo, zákusky, zmrzlina a ovoce. Jídlo si člověk bere sám z ohřívacích pultů na malé talířky. Je pravda, že při mé první návštěvě v restauraci jsem se najedl opravdu hodně – ale jen proto, že jsem chtěl ochutnat od každého nabízeného druhu. Při druhé návštěvě už jsem věděl, co mi chutnalo a bez čeho se obejdu, tak jsem se příjemně najedl a bylo to super. Žádné akce „sněz, co můžeš“ – prostě tyto restaurace takto fungují stále a bez problémů se uživí…
…jen kdyz ji nerozumite.
je to to stejne jako telefonni flatrate apod. Zaplatite jisty poplatek (vyssi, nez kdybyste si flatrate nedali), ktery ma prodejce pak jisty. Za odmenu se muzete najist, jak chcete.
For je v tom, ze (jak jste vlastnim pokusem zjistili) se do cloveka vleze jen omezen mnozstvi stravy, a kazdy rozumny clovek je tvor ucenlivy a po jednou ci dvou obedech, kdy se narval k prasknuti a pak do vecera nic neudelal, uz se priste tolik nenarve. Vysledek je tedy ten, ze restaurater ma zajisten odbyt a minimalni obrat na osobu a zakaznik se musi sam rozhodnout, jestli je dnes ochoten jist za 109 Kcs.
Neni na otm nic zvlastniho, na zapad od ceskych hranic to ma kazdy Asiat.
Taky chodim cas od casu do cisnke restaurace tohoto typu. Zkusenosti podobne jako autor..prvni 2 navstevy 5 taliru, precpanej a neschopnej. Kdyz tam jdu ted, dam si 2–5 taliru(v pripade 5 ale vyrazne mensi porce nez driv :) ) a jsem naprosto spokojen.
Ono kdyz si dam u cinanu obycejnou porci za 65 Kc, tak jsem taky celkem plny. V tom bufetu si asi beru vice „toho hlavniho“ a mene prilohy, ale o moc vic toho do sebe nenacpu. A stejne ty cinsky jidla, at uz smesi, kureci kridla, nebo kachnu, nejde jist bez prilohy. A kdyz ten bufet stoji 120 Kc, musi se jim to vyplatit.
Co mi na těhle restauracích vadí, je to, že v ceně nejsou nápoje. Jídla tolik mít nemusím, ale klidně vypiju k večeři i 1,5 litru. Nejsem náročný, může to být džus, ale i jakýkoliv tzv. soft drink, jen ne obyčejná voda. Bohužel u nás je móda mít na nealko marži i přes 1000 % a to mi u něčeho, kde je nulová přidaná hodnota, přijde úchylné. Jídlo ať klidně stojí dvě, tři stovky, aspoň nemusí šetřit na surovinách, ale chtít i víc než dvě stovky za litr coly je úchylárna.
Bohužel s tzv. „bezednou skleničkou“ se u nás člověk moc nepotká, napadá mě akorát KFC a IKEA.
Nejdřív jíme světlé pokrmy a pak postupně přecházim do těch tmavších omáček a mas!Klidně zákusek a na žízeň saláty a ovoce.Tím ušetříte na přípladcích za pití! 109korun je za jeden talíř na kterém to točíté a přikladáte a malí mysky a talíře těch muže býttt!!!
Kůl pro dospělí a dětičky,tetíčky,dědky. A hlavně vietkong to zatím přehlížííí!
Tak nažratt!! Fujtajbl!
Miluju pizzu. Našla jsem si stránku www.pizzaporuba.cz kde si můžu vyrobit pizzu jakou chci a nechat si ji dovést rovnou domů.
Doporučuju :-)
Kdyz si da clovek 4 kila veprovyho a zaleje to dvema litry sladkych bublinek, tak se nesmi divit, ze mu to mastny vypeni i usima.
Ale dat si rano ve spechu caj a jabko, na obed o pul jedenacte vetsi nikoliv megalomansky obed za lehce vyssi cenu a potom uz jen tak prezivat do odpoledne…
ono to all you can eat prevzano ze zahranici je hlavne o tom, ze mas system stravovani formou vlastniho vyberu kombinaci, takze ti nikdo nerika, ze musis mit k jednomu vysmazenymu smrsklymu rizku co ma s bidou 40 gramu v hotovym stavu snist ctvrt kila brambor, ale ze si das ten rizecek se salatem a pak si das jeste desert a druhej desert.
Zde popisovaná restaurace bude asi Smaragdová zahrada v Praze dole u Můstku. Oběd tam stojí opravdu 109Kč, výběr na tu cenu dost slušný a pokud tam člověk není poprvé, aby propadl tomu pocitu „můžu sežrat všechno, takže vlastně musím“, velmi slušně se tam nají bez toho, aby ho bolelo břicho z přežrání.
Autor v článku myslím přehání – „sněz, co můžeš“ je v ČR stále poměrně unikátní záležitost a lidi s tím dost často neumí zacházet (čti „neumí se ovládat“). Člověk na podniky tohoto typu zvyklý se chová úplně jinak, než je v článku naznačeno – poskládá si sám takové menu, na jaké má zrovna chuť, většinou ochutná menší množství od řady dobrot a jako hlavní jídlo si dá to, co mu právě nejvíc sedne. Bez počítání, zda už svoje „vstupné“ projedl. To udělá jen začátečník „opitý“ pocitem, že si to může dovolit.
Pak mi přijde rozumný systém jídla na váhu, který provozují např. v síti vegetariánských restaurací Beas. Pokud se člověk nedokáže ovládat a přesto má rád rozličnost jídel je toto ideální volba. 10dkg / 15,90,– myslím, mne osobně vyjde pořádný oběd na 80,– a ještě si pochutnám a ochutnám novinky, velice příjemná záležitost.
Restaurace a-y-c-e jsou dobrým nápadem, bohužel mne se příliš nevyplatí. Speciálně u sushi, které mám tak ráda mne vyjde mnohem levněji konkrétní objednávka než a-y-c-e systém (alespoň v ČR).
Na druhou stranu dle vyprávění poznatků z ameriky, kde je tento systém všudypřítomen, se pak není čemu divit, že populace na této části polokoule vypadá jak vypadá a huba jim padá úžasem nad našimi krásnými ženštinami, které jsou vlastně jen normálně veliké (rozuměj široké ;).
Žaludek se po čase roztáhne a zvykne si přijímat stále větší porce, poté je tloustnutí téměř nevyhnutelné.
Myslím, že smysl byl nepochopen. Není to jen o tom, kolik toho sníte. Je to o tom, že můžete ochutnat od každého trochu. Uspokojit chuťové buňky. A ne se přejíst jak blbé dítě. Ano, určitě toho člověk sní asi více než obvykle, ale hlavním bonusem je rozmanitost chutí, to je můj názor. Za to i ta cena a ne, aby člověk kalkuloval, aby se mu to vyplatilo. Jsem na tento typ stravování zvyklá ze zahraničí a je to zajímavé přijít do thajské, čínské, filipínské, indické, japonské restaurace a ochutnat od každého trochu. Normálně se člověk bojí dát něco, co nezná. Takhle objeví nové věci.