Sníh jsem nejedl aneb Chce nás otrávit Pentagon?

Začíná to poeticky. Zima jak z Ladova obrázku, z nebe se snášejí bílé chomáčky, všechno ztichne a snad každého někdy napadne otevřít pusu a chytit si na jazyk studenou bílou vločku. Už názvy samotné evokují představu čehosi k jídlu – sněhové vločky, sněhové krupky, sněhová zrna …Děti při hře v závějích taky neodolají a – jak je jejich zvykem – ochutnají, co jim přijde pod ruku. Může jim to uškodit? Jaký vlastně je dnešní sníh? To byste se divili…

Všechny barvy sněhu

Taky jste si mysleli, že barva sněhu je bílá? Omyl. Jak kdy a jak kde. Tóny někdy připomínají spíš halucinogenní vizi po pořádné dávce houbiček. Špinavě šedivá na městských ulicích je nudná a nepřekvapí, ale co třeba sytě žlutá?

„Žlutý sníh vyděsil polské vesničany,“ hlásil v roce 2004 Radiožurnál. „Žluté až bledě oranžové skvrny na sněhu vystrašily obyvatele vesnic v polských Bieszczadech, horách v jihovýchodním cípu země.“ V oblasti zavládla panika, hasiči nabádali občany, aby nepoužívali vodu z přírodních zdrojů a vyhýbali se kontaktu se sněhem.

Až po několika hodinách hygienici oznámili, že není důvod k obavám. Žluto-oranžové zbarvení sněhu nezpůsobil jedovatý ani radioaktivní spad, ale docela obyčejný, velmi jemný písek. „Není vyloučeno, že lidem na jihovýchodě Polska spadl na zem se sněhem pozdrav ze Sahary,“ uvedl Radiožurnál.

V ruském Omsku zase vyvolala před třemi lety pozdvižení oranžová nadílka, nebo spíše nadělení. Úřady vyzvaly občany, aby se zapáchajícímu, olejnatému „sněhu“ pokud možno vyhýbali a dbali na to, aby s ním přišla co nejméně do styku hospodářská zvířata. Masa sice podle expertiz nebyla radioaktivní, nakolik by ale mohla ohrozit zdraví obyvatel, se odborníci zdráhali říct.
O přesné příčině úkazu, který byl pozorován na pruhu území o rozloze 1,5 tisíce kilometrů čtverečních – což je na ruské poměry záhumenek, se vedly spory. Podle jedné teorie sníh obarvila směs hliněného a písečného prachu přivátého ze sousedního Kazachstánu, podle jiných tvrzení bylo zabarvení chemického původu. O případu informoval deník Právo.

Naopak český Měděnec, obec s kdysi obrovskou mírou znečištění, o svoji nechtěnou raritu – červený či fialový sníh – přišel. „Po odsíření elektráren se to dost zlepšilo a letos už červený ani fialový opravdu nebyl, je tu čisto,“ řekl pro MF Dnes starosta obce v zimě roku 2006.

Je tu ale ještě jeden poměrně málo známý důvod, který může způsobit zbarvení sněhu. „I v našich horách můžeme zjara pozorovat nápadný fenomén známý především z polárních a vysokohorských oblastí, tzv. barevné sněhy,“ uvádějí Linda Nedbalová a Jaromír Lukavský v článku pro časopis Živa. Červené, zelené, oranžové, výjimečně i modré zabarvení je způsobeno intenzivním růstem mikroorganismů, které nazýváme sněžné řasy. První písemnou zmínku o tomto jevu najdeme již v Aristotelovi. Krvavě zabarvený sníh byl rovněž zaznamenán ve středověkých kronikách. V Čechách byl červený sníh poprvé nalezen až v roce 1976 v Labském dole v Krkonoších, sněžné řasy se u nás objevují spíše výjimečně a v menší barevné intenzitě.

Ten sníh je nějakej divnej…

Takže už víme, že sníh není bílý. Jaká otřepaná tvrzení tu máme dál – sníh je zmrzlá voda. Nenechte se vysmát! „Sníh není tentýž, jako býval. Je to nyní nanosníh vyráběný armádně-průmyslovo-vládním komplexem za účelem co největšího ochromení normálního života. Pouhé manévry nebo válka? Nevím. Tento speciální nanosníh, jak pozoruji, má vlastnosti odlišné od normálního sněhu. Jde zejména o to, aby co nejmenší množství sněhu mělo co nejvíce ochromující účinky,“ je si jist svou pravdou bloger s nickem Orgonet.

Skupina „probuzených“ na síti probírá svá podezření: „Sníh je nyní poskytován americkým vojskem, Pentagonem a dopravními letadly speciálně vybavenými k tomu, aby na nás mohla sypat vysoce toxické aerosoly. Není pochyb, že tyto chemické směsi jsou vytvářeny v některé tajné US laboratoři na biologické zbraně.“

Spiklenci si všímají, že sněhu je nezvykle mnoho, nebo nezvykle málo, každopádně je jaksi divný. Jeho padání je spojeno s hromy a blesky, má jinou strukturu a zvláštní fyzikální vlastnosti, např. taje při –3 °C. Dost lidí, hlavně dětí, po kontaktu se sněhem onemocnělo s různými zvláštními příznaky; další jedli sníh a ztratili hlas.

„Sníh páchne spoustou chemikálií, padá dolů rovnoměrně a vypadá jako uměle vyrobený sníh užívaný na lyžařských svazích. Někdy padání sněhu přestane náhle, nevytrácí se postupně, jak to bývalo. Určitě to není ten samý sníh, který nám po milióny let poskytovala matka příroda v celé své důstojnosti.“ Lidé, obzvlášť podobného ražení, jsou zvědaví, takže zkusili ten „divný“ sníh otestovat. Například měřili jeho kyselost a zjistili „šokující“ výsledek: pH 4,4.

Co na to říká chemik? „To je stejný jev jako kyselé deště; ale když mrzne, tak to prostě zmrzne a je z toho sníh,“ vysvětluje Marie Trnková, profesorka chemie. „Kyselina dusičná je ve vodě přítomná přirozeně, někdy víc a někdy míň. Plus my tam dodáváme další a další látky, které tam přirozené nejsou. Takže pH přes 4 rozhodně může být, záleží na mnoha faktorech. Pokud budeme třeba v oblasti, kde do ovzduší vypustí velké množství oxidu síry nebo oxidu dusíku, současně v atmosféře proběhnou bleskové výboje, v ten okamžik dojde k rozštěpení vodíku, zreaguje to a vytvoří se kyselina. A když do toho ještě začne pršet, tak to všechno padá na nás. Pak je to opravdu silně kyselé a většinou v oblasti, kde dochází k velkému vypouštění emisí apod.“ Takže žádný Pentagon, žádní Marťani, jen staré dobré znečištění?

Můžeme tedy jíst sníh?

Vraťme se na začátek k původní otázce. Uškodí nám nebo dětem, když sníme sněhu víc než obvyklých pár vloček na ochutnání?

Dětskou lékařku Janu Dostálovou jsem svým dotazem vyloženě pobavila: „Opravdu nikdy jsem se s tím nesetkala, ale myslím si, že sníh v břiše dítěte nic neudělá, maximálně by ho mohlo bolet v krku z toho pojídání.“ Stejný názor má i Marie Trnková: „Je to zmrzlé, při polykání může dojít třeba k poškrábání hltanu a podobně, ale to jenom v případě, že by to děti jedly ve velké míře, ne když si líznou. Každopádně, kdyby někdo jedl sníh, stejně jako kdyby se nacpal rozdrceným ledem, bude mít plný žaludek a bude mu špatně, ale nic jiného by se mu stát nemělo.“

A co třeba ochutnávka ze sjezdovky s umělým, technickým sněhem? Opět je to jen zmrzlá voda, navíc pokud bude odebírána z pitného zdroje, bude technický sníh paradoxně „vhodnější ke konzumaci“ než sníh přírodní.

Jedinými oběťmi požívání sněhu, které se mi nakonec podařilo vypátrat, byla – štěňata. Zvědavá stvoření občas první seznámení se sněhem přeženou a navštěvují pak zvěrolékaře s nachlazením, žaludeční nevolností nebo i zánětem tlustého střeva.

Ve slavné scénce Reportáž z maškarního plesu a. p. Špuntana se reportér ptá jedné z masek, Suria Maria Martineze Juareze Ferdinanda, jinak velitele speciální jednotky sopkové požární ochrany pro boj ve vysoké trávě z Honolulu: „A co sníh?“ „Sníh jsem nejedl, ten byl na mě moc studený,“ odpovídá maska.

A už to je možná dost dobrý důvod, proč nejíst sníh.

Ilustrační foto: agentura SXC