Je možné solit stejně, ale náhražkou soli? Nejlepší cestou je nedosolovat

Zdravější náhražka soli

Výhody takového řešení prezentovali vědci na letošním srpnovém kongresu Evropské kardiologické společnosti v Paříži s tím, že náhražky soli s přidaným draslíkem nemají žádné škodlivé účinky. Studie vyšla v odborném časopise New England Journal of Medicine a o závěrech informovala Česká televize.

Podle profesora Bruce Neala z Georgeova institutu pro globální zdraví by využití náhražek soli mohlo po celém světě zabránit milionům předčasných úmrtí. „Téměř každý člověk na světě jí víc soli, než by měl. Přechod na zdravější alternativu by mohl udělat každý, kdyby byly náhražky soli na pultech supermarketů,“ uvedl prof. Neal. Také připomněl, že i kdyby náhražky soli byly o něco dražší než běžně používaná sůl, půjde stále o velmi levnou potravinu a spotřebitele by takové řešení přišlo navíc na „několik dolarů ročně“.

Hodně soli přijmeme dosolováním

Ještě levnější (a zdravější) variantou by však bylo v praxi omezit používání soli v domácnostech, a především pak dosolování již připravených pokrmů. I když člověk zkonzumuje množství soli prostřednictvím potravin, dlouhodobé statistiky ukazují, že dosolování potravin a pokrmů se podílí na celkovém příjmu soli do lidského organismu zhruba padesáti procenty, jak pro Vitalia.cz potvrzuje i vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu prof. Jiří Ruprich.

Což v praxi znamená, že sůl obsažená v potravinách by k dostatečnému příjmu soli člověku bohatě stačila.

Autor: www.mene-solit.cz

Více v článku Lžička soli na den je maximum

Rizika náhražek soli

Kromě toho by podle prof. Rupricha měli spotřebitelé přechod na draslíkové náhražky soli konzultovat se svým lékařem. I když se totiž i na našem trhu prodává jako potravinový doplněk chlorid draselný a je také jako náhražka soli doporučován, může mít nadměrný přívod draslíku, stejně jako nadměrná konzumace klasické soli (a v zásadě čehokoli), svá senzorická, ale dokonce i zdravotní rizika. Chlorid draselný má totiž mírně nahořklou (uvádí se také „kovovou“) příchuť, na kterou si někteří spotřebitelé stěžují. I proto se doporučuje míchat chlorid draselný s chloridem sodným v poměru 2:3 – v takovém případě je chuť výsledné směsi podobná klasické kuchyňské soli, což v zásadě potvrzuje zmiňovanou prezentaci na kongresu Evropské kardiologické společnosti.

Chlorid draselný patří v současné době mezi v potravinářství využívané látky, tedy přídatné látky, v tomto případě se skrývající pod označením E 508. Přesto je vhodné zmínit i rizika nadměrného příjmu draslíku. Chlorid draselný může být totiž vysoce toxický ve velmi vysokých dávkách, zvláště pokud je podáván přímo.

Předávkování může dokonce potenciálně způsobit srdeční zástavu, a právě proto používají veterináři koncentrovanou draselnou sůl k usmrcování zvířat. Chlorid draselný byl také mimochodem používán prostřednictvím takzvaných smrtících injekcí k popravám lidí. Dodat lze jen, že za vysoké dávky chloridu draselného je považováno množství od 18 gramů výše, tedy skutečně značné množství.

Nejlepší cestou je omezit dosolování

Není důvod nevěřit závěrům, podle nichž jsou náhražky soli, například s vyšším podílem draslíku na úkor sodíku, zdravější variantou dochucování stravy. Nicméně vůbec nejlepší by bylo pokrmy (platí to zejména v případě polévek) již po konečné přípravě nedosolovat.

I náhražky mohou mít svá rizika, nehledě na to, že jídlo i trochu jinak chutná. Mírně jinak bude jistě chutnat i poté, co je přestaneme dosolovat, z hlediska zdraví je to ale mnohem vhodnější varianta.