Je to svým způsobem jeden z četných paradoxů. V horkém letní počasí lidé více odhalují své postavy, a zejména ženy kvůli tomu drží už od jara různé typy diet. Horko však současně zvyšuje možnost založit zárodky budoucí obezity nebo obnovit obezitu dřívější.
Důvodem je kombinace poklesu vydávané energie, a naopak nárůst příjmu energie z potravin. Především pak ze slazených nápojů s přidaným cukrem, jichž se v létě vypije obvykle mnohem více než v jiném období.
Z nápojů přijímáme až dvojnásobek doporučeného množství cukru
Jsou to přitom především slazené nealkoholické nápoje, kvůli kterým (nejen) v ČR konzumujeme téměř dvojnásobné množství cukru, než doporučují seriózní výživoví poradci.
K dosažení denní doporučené dávky přidaného cukru totiž stačí jen něco přes půl litru (600 ml) takového nápoje. A většina z nás si musí přiznat, že zejména v parném létě vypije slazených nealkoholických nápojů (často ještě doplněných alkoholickými nápoji) větší množství. Naopak všeobecně odsuzované doslazování pokrmů „na talíři“ se kupodivu na celkovém příjmu cukru zas tak nepodílí – činí jen něco mezi deseti až patnácti procenty.
I ovoce a zelenina obsahují cukr
Na příjmu cukrů se však podílí také konzumace zeleniny, a zejména ovoce. Nejde sice o sacharózu (řepný cukr), ale o fruktózu (ovocný cukr), oba ale patří mezi jednoduché a lehce se vstřebávající cukry s obdobnými účinky a projevy.
Čerstvého ovoce bychom se ale kvůli tomu samozřejmě vzdávat neměli – i tady lze ale přívod cukrů do organismu regulovat. A je docela pozitivní, že nejnižší podíl cukrů obsahují tradiční tuzemské druhy ovoce – ostružiny, maliny, jahody (i když jsou sladké – ale zase ne tak moc) – a meruňky, z exotických druhů ovoce to pak jsou především všechny druhy citrusů, a především (logicky) samotné citrony.
Test citronů: Zbavíme se omytím pesticidů?
Naše spotřeba cukru je veliká. A stoupá
Nějaké sacharidy, jejichž hlavní rolí je dodávat organismu energii, ale člověk samozřejmě potřebuje. I vzhledem k tomu, že za posledních sto let klesl průměrný výdej energie (alespoň ve vyspělém světě) na polovinu, měla by konzumace sacharidů, především přidaných cukrů, postupně klesat. (Více také v článku Má dáti – dal. Přijímáme víc energie než vydáváme.)
To se ale neděje – přestože ročně by měl člověk zkonzumovat v průměru zhruba 22 kilogramů, v ČR činí průměrná roční konzumace 36 kilogramů (údaje za rok 2016). A dokonce mírně stoupá, neboť například v roce 2012 činila v ČR spotřeba přidaného cukru 34,5 kilogramu. I tak na tom v konzumaci cukru nejsme v porovnání s okolním světem zas tak zle – průměrná spotřeba cukru v „západní Evropě“ (EU-15) činí 37,2 kilogramu, ve Švýcarsku, zřejmě díky čokoládám, dokonce 57,9 kilogramu na osobu a rok.
Počítat si spotřebu cukru?
Orientaci v tom, kolik člověk zkonzumuje cukrů nebo cukru či sacharidů nebo sacharózy, není zas tak úplně jednoduchá. Podle legislativy se pojmem „cukr“ může na obalech potravin označovat jen sacharóza – cukr vyrobený z cukrové řepy. Naopak podobně znějící slovo „sacharidy“ označuje veškeré cukry, tedy i ty pro člověka nestravitelné, jako jsou různé druhy polysacharidů. Jednotlivé sladké (stravitelné cukry) se pak označují podle dalšími názvy – například glukóza se označuje jako dextróza, případně jako cukr hroznový, fruktóza je zase označována jako cukr ovocný. Problematice se věnujeme v článcích Nápisy na potravinách: Cukry a sacharidy nejsou totéž a Sladká zrada: cukry schované v údajích o sacharidech.
Galerie: 10 potravin, v nichž byste cukr nečekali. Ale je tam
Přepočítávat podle toho denní, nebo dokonce roční spotřebu cukru je proto poněkud nepraktické a zavádějící.
Základním nástrojem snížení příjmu cukru je tak – kromě omezení konzumace různých bonbónů a sladkostí – snížení spotřeby nealkoholických slazených nápojů. V létě možná víc než jindy – nedoslazovaných alternativ těchto nápojů je celá řada. (Ovšem pozor, například tzv. domácí limonády mohou obsahovat prakticky cokoli, včetně sirupů, kupovaných limonád a hromady cukru, jak ukázal test domácích limonád.)
ČLÁNKY DO MAILU