No, ono BIO znamená vypěstované technologiemi z konce 19 století, včetně používání látek, která byly od té doby kvůli zcela prokazatelné jedovatosti, škodlivosti a dlouhodobému přetrvávání v prostředí zakázané (například na moření osiva či proti plísním) a naopak se nesmí používat látky, které byly pro analogické ošetření osiva či produkce vyvinuté později, nejsou pro člověka jedovaté a v přírodě se samovolně rozloží. BIO také to znamená mnohem nižší limity pro obsah jedů z plísní a dalších škůdců produkce.
Co znamená farmářský, to netuším, pravidla na to jsou natolik nesmyslná a poplatná zeleným žvástům, že nedávají žádný smysl. Například na farmářských trzích se nesmí prodávat látky či kožené výrobky, jako kdyby lněné nitě nerostly na polích a hovězí kůže se nepásly na louce.
Nejsem si jist, zda lze úspěšně použít technologii z 19 století na plodiny z současnosti. Tím chci říct, že odrůdy se radikálně změnily. Třeba honba za obsahem lepku v 50 letech 20 století radikálně změnily obilniny.
A už vůbec nechci uvažovat o pojmu "celozrná mouka". Právě konec 19 století přinesl revoluci v mletí mouky, respektive v technologii odstranění klíčku. Proto se může mletá mouka skladovat. Kdyby jej mouka obsahovala, tuk a enzymy by ji do několika týdnu by ji znehodnotily.
Ale problém je, že ne každá slepice snáší vejce tam, kde má k tomu vytvořené podmínky. Některé dokonce snáší vejce i do sousedova kurníku.
Vím, když jsem jako dítko trávil prázdniny u dědy na venkově, jak sběr vajec byla věda - počítal se počet vajec, když nějaké chybělo, muselo se zjistit, kam a která slepice zanáší, když přebývalo, zase se zjišťovalo, kterému sousedovi vejce chybí a vracela se. Odhalená zanášející slepice skončila bez milosti okamžitě v polívce.
Děda měl slepic kolem deseti a vždy aspoň s jednou byly problémy.