Přijít do práce v sandálcích a v tílku by se vám ve většině kancelářských povolání nemuselo vyplatit. A to přesto, že je léto a vedro svádí k tomu, obléknout se co nejúsporněji. Většina firem má totiž svůj dress code. Což je pojem, který se poprvé objevil před sto lety ve Velké Británii. Už tehdy první firmy sepsaly pravidla pro úředníky, jak se mají oblékat a co v žádném případě nesmí.
„Zakázaná jsou nejčastěji u mužů tílka, šortky, sandály, košile rozhalenky, u žen špagetová ramínka u triček, sukně nad kolena, žabky a odhalená bříška,“ vyjmenovává personalistka Viera Jamborová. „Možná to zní krutě, ale vám se opravdu chce dívat v kanceláři na kolegova nahá sádelnatá ramena či chlupatá lýtka? Takové oblečení opravdu patří k volnému času mimo kancelář,“ dodává.
Podobné je to podle ní u žen, byť tady platí trochu benevolentnější pravidla.„Chcete se koukat na celulitidu na stehnech kolegyně či na její špek na pupíku? Zkuste si představit, že jdete přihlásit psa na radnici, nebo řešit kolaudaci bytu, a naproti vám za přepážkou bude sedět slečna s tílkem s hlubokým výstřihem, jinou barvou podprsenky než jakou má tričko, což prozradí druhé ramínko vedle toho tílkového, v sukni těsně pod zadek a ze střevíčků s otevřenými špičkami jí budou koukat rudě nalakované nehty u nohou. Za jak kompetentní ji budete považovat? Nehledě na to, že se v případě mužů na jednání jen asi těžko soustředíte,“ popisuje.
Aby se tomu zabránilo, vytvářejí firmy vlastní kodexy, jak se vhodně oblékat.
Dress code vyžaduje čím dál víc firem
Podle zkušeností personalistky má svůj povinný kodex oblékání v parných dnech už většina větších firem. Často jsou to radnice měst a obcí, magistráty, banky, dopravní podniky, pojišťovací společnosti, ale prakticky každá firma, které není jedno, jak se u nich zákazník cítí. Není od věci zjistit si, jestli taková pravidla nemá náhodou i vaše firma, byť se o nich nemluví.
Čtěte také: Nejběžnější oblečení Čechů – džíny a tričko
„Obvykle bývají vyvěšena na intranetových stránkách firmy nebo je zaměstnanec dokonce dostane v balíku dokumentů už při přijetí a při podpisu pracovní smlouvy,“ dodává Viera Jamborová. Někde je jejich dodržování považováno za jasnou věc bez postihu, jinde vám za nevhodné oblečení hrozí pokuty.
Třeba u aerolinek. Tam si musí dát zaměstnanci pozor i na každý centimetr. Vlasy v copu nesmí být delší než deset centimetrů, nehty víc než centimetr a půl. Nebo ve firmě Provident Financial: muži si tu nesmí ani povolit kravatu, natož vzít pod oblek košili s krátkým rukávem. Proč? Není to příliš kruté? Ne, protože vědí, že oblečení je polovina úspěchu. A důvěryhodnost je v byznyse velmi cenná.
Čtěte dále: Proč se Češi pořád neumějí oblékat?
Dodržovat základní pravidla vhodného letního oblečení se ale vyplatí i v případě, že vaše firma svůj dress code nemá. Minimálně tím dokazujete, že jste osoby kompetentní, důvěryhodné, a to se může brzy odrazit na vašem povýšení. A nemyslete si, že oblečení nikdo nevnímá: podle průzkumů celých osmdesát procent pracovníků velmi dobře vnímá, jak chodí oblékaní kolegové, a hodnotí je podle toho.
Poslanec v šortkách? Pobuřující
Stejně tak má svá pravidla oblékání i Poslanecká sněmovna. Všichni politici musí do práce v obleku, je nemyslitelné, že by si sundali sako nebo jen povolili kravatu. A totéž platí i pro návštěvníky Parlamentu. Tak třeba tiskový odbor sněmovny před prázdninami vyzval novináře, aby navzdory současnému horkému počasí nezanedbávali společenská pravidla ohledně oblékání.
„Všechny osoby v sandálech, krátkých kalhotách, tričkách, čepicích či v jinak nevhodných oděvech budí pohoršení,“ uvedl vedoucí odboru Roman Žamboch. Sněmovna podle něj bude trvat na dodržování elementárně únosného oblečení. Za standardní oděv se pokládají dlouhé kalhoty, košile a sako. Žamboch upozornil, že v případě nevhodného oblečení nemusí sněmovna pracovníka médií vpustit dovnitř.
Senát na rozdíl od Poslanecké sněmovny žádné doporučení novinářům ohledně jejich oděvu nechystá. Podle tiskové tajemnice Pavlíny Heřmánkové to není třeba, protože horní komora parlamentu se nepotýká s problémem, který má komora dolní. „Zástupci sdělovacích prostředků, kteří do Senátu chodí, si v drtivé většině uvědomují, že se nacházejí v prostorách ústavní instituce, a podle toho se také oblékají,“ řekla agentuře ČTK.
Doporučení stran odívání v barokním sídle horní komory parlamentu dostali před pěti lety pouze zaměstnanci Kanceláře Senátu od jejího vedoucího Františka Jakuba. Senátní úředníci se podle něj mají vyvarovat sportovních oděvů. Muži by měli volit oblek nebo sako a kalhoty sladěných barev, pro ženy jsou podle kancléře vhodné šaty, sukně s halenkou, klasický kostým včetně punčoch nebo kalhotový kostým. Rozhodně ne odhalená záda či břicho nebo otevřené střevíčky.
Zapomeňte na bačkory!
„Hlavně proboha zapomeňte na bačkory! To je snad největší nešvar Čechů, přezouvat se v práci do bačkor. Neznám nic horšího, než je kolega v sešmajdaných bačkorách, pleskajících po firmě. Dělají to ale i ženy, viděla jsem takovou úřednici na sociálním odboru města,“ kroutí hlavou personalistka Jamborová. „Zkuste si představit, co svým oblečením dáváte návštěvníkům najevo. Bačkory čtu jako: otravujete mě, jsem tady jako doma a vy mi lezete do obýváku,“ vysvětluje.
Přečtěte si: Žabky jsou dobré leda na pláž. A „krokáče“?
Nemít coby žena punčochy, to vám ve vedrech v některé kanceláři asi zaměstnavatelé odpustí, ostatně nemáte-li dokonalé nohy a nechcete se trápit v silonkách, existují krycí spreje nebo punčochy ve spreji, které leccos zachrání. Ovšem žabky patří na pláž a odhalená bříška, ramena a záda taky. Vaší kariéře v práci neprospějí.
Máte i u vás ve firmě dress code? Dodržujete jeho pravidla? A co na něj říkáte?
ČLÁNKY DO MAILU