neznám moc kuchařů, kteří by měli titul z filozofie nebo literatury, většinou mají učňák a většinou, když přijde, tak vidí děs a hrůzu, proto používá ostřejší slova, kdyby nějakému kuchařovi vytýkal špínu slovy „pane kolego, mohl bych vás prosím, uctivě říci, že stav vaší kuchyně je více než nehygienický“, tak si ten bude ten kuchař o něm myslet, že je to nějaký šašek a pošlem ho někam
jinak neříkám, že když si uvaříte něco podle babici, tak vás povezou na výpolach žaludku, ale čím se lyší od polreicha je to, že ten na rozdíl od babici přesně ví, proč se která ingredience do jídla dává, nekomolí názvy pokrmů, nedal by do salátu z několika druhů salátů jako třešínku nahoru opečenou jitrnici, vždyť to je jako dát do sladkého dortu česnek
rozdíl mezi nimi je asi takový, jako když někdo vyří doma (babica) a někdo v slušné restauraci, doma si mohu udělat nějaké klasické jídlo a některé ingredience tam nedat nebo nahradit něčím jiným ale když si stejné jídlo objednám v restauraci, tak MUSÍ obsahovat přesně to co v něm má být a pokud risotto není z rýže Arborio (nebo obdobné určené výhradně na risotto) tak si do jídelního lístku nemohu napsat risotto ale pouze maso se zeleninou a rýží