Pane Álois, přiznejte, že s tou první větou jste to nezvládl! Vždyť přeci není nic špatného na tom, že se někdo dopustí chyby, těmi se učíme. Já třeba vařím jen tak pro potěšení a pro zábavu více jak 20 let a vůbec mi nevadí, že nejsem ženská. Sbírám recepty, vybírám, co bych uvařil dobrého a jak bych třeba i ten recept vylepšil něčím novým.
A teď dál. Pana Polreicha nemusím, neb mi připadá, že je nejlepší ze vše, ovšem pouze podle sebe. Považuji ho za dobrého organizátora, asi i šéfa, ale zda je dobrý i jako kuchař, to nevím, zatím mě o tom nikdy ničím nepřesvědčil. To, že „zjebe“ osazenstvo reataurační kuchyně kvůli špíně a bordelu, to je správné, ale o tom, že umí něco uvařit, to ještě nesvědčí. Víte, o mé babičce se říkalo, že je dobrá kuchařka, ale jestli to nebylo třeba tím, že nám, vnukům, vařila to, co nám chutnalo. To by asi na restauraci nestačilo, že?