Souložíme vědecky

Krátkou zprávu týkající se sexuální zdatnosti Čechů si přečteme či vyslechneme téměř vždy, ačkoli nás naše ratio upozorňuje, že o žádnou převratnou novinku na poli sexuologie či evoluční biologie pravděpodobně nepůjde a že to nebude tak horké ani s výpovědní hodnotou o současné společnosti.

Výsledky jakýchsi přírodovědných výzkumů a sociologických průzkumů na téma sex se zjevují v médiích periodicky, a tak můžete dát krk na to, že se za rok dočtete ohledně stavu sexu v Česku, v EU nebo ve světě vždy zhruba totéž. Velkého prostoru se tomuto tématu dostává zejména v obdobích, kdy je akutní nedostatek jiných zpráv, neznamená to však, že by jindy zcela chyběly.

Změřit, zvážit, porovnat

Autor: Isifa.cz

Sex totiž v médiích funguje vždy. Vždyť kdo by riskoval, že mu unikne tak zásadní poznatek, jako je týdenní frekvence pohlavních styků průměrného Čecha (2krát týdně) či neuvěřitelné zjištění, že Češi mají ve srovnání s jinými národy výrazně delší penisy – jež je však na závěr doplněno upozorněním, že si dotazovaní možná pouze vymýšlejí.

Podle různých výzkumů jsou tak Češi jedněmi z nejlepších, ale i nejhorší milenců v Evropě. V průzkumech české ženy vedou co do spokojenosti se svým sexuálním životem, zároveň ale jiné publikované studie tvrdí, že co do mileneckých kvalit rozhodně předčí české muže Italové, Španělé, Arabi, všichni Afričané a překvapivě i Britové, a to hned o několik délek (ať už skutečných či pomyslných).

Má-li mít zpráva o sexualitě české či celosvětové ještě nějaký kontext, potom se obvykle k tématu vyjadřuje některý z mediálně proslavených sexuologů s obecným doporučením typu: „Důležitá je komunikace mezi partnery“ nebo „stres má na sex negativní vliv“. Jde-li o populární téma jako je nevěra a možnost či nemožnost monogamního vztahu, nastupují na scénu sociobiologové s výzkumy z říše zvířat, nejčastěji našich blízkých příbuzných z řad lidoopů. Je-li cílem obhájit polygamii, argumentuje autor textu gorilami, monogamista bude hovořit o gibbonech a zastánce volné lásky neopomene vytasit šimpanze bonobo. Když se něco děje v přírodě, bude to asi přirozené, normální a tudíž i správné, říkáme si.

Zaplaťpánbůh, vyhovuju

Autor: SXC

Protože jsme bytosti sociální, máme pochopitelně potřebu srovnávat neustále sebe sama s tím, co je průměrné, a tedy „normální“. Ač rovněž tušíme, že výsledky různých bizarních průzkumů nemají vždy s realitou mnoho společného, je pravým balzámem pro naši duši, dozvíme-li se, že ani ostatní nestíhají souložit častěji nežli my a ačkoli někteří občas poruší přislíbenou monogamii, rozhodně nemají stovky sexuálních partnerů či partnerek a nepouštějí se pravidelně do „nových odvážných 30 pozic, které nezná ani Kámasútra“, jak šibalsky radí pánské a dámské časopisy.

Ano, studená sprcha a ošklivé zklamání přichází ve chvíli, kdy se co do tělesných rozměrů a sexuální výkonnosti ocitnete ve skupině těch „podprůměrných“, ale neklesejte na mysli, určitě najdete jiný sociologický průzkum se zcela opačnými výsledky anebo novou vědeckou studii, která dokáže, že některé tělesné míry zkrátka vůbec nejsou podstatné. Máte-li bod G nebo se jeho hledáním hodláte zabývat, sáhněte po prvním ze dvou nejmenovaných českých týdeníků, nemáte-li jej a ani po něm nehodláte usilovně pátrat, zakupte protentokrát časopis druhý. Jak na poli sociálních, tak i přírodních věd totiž rovněž platí, že sex táhne, a tak se na bádání v této oblasti peníze vždy najdou. Ze státní kasy, z fondů EU i z peněz soukromých firem.

Je například vědecky dokázáno, že erekce má významný vliv nejen na kvalitu života muže, jeho partnerky a rodiny, ale i celé společnosti, a tak musíme pro blaho Starého kontinentu zaplatit ze svých daní hory modrých pilulek pro europoslance.

Pánové ovšem nemusí propadat zoufalství ani tehdy, když nemají výkonnost sexuální mašiny. Stačí tučné konto. Vědci totiž zjistili, že požitek ženy ze sexu souvisí mnohem více s partnerovým postavením společenským nežli… víte kterým.