Případů nákazy spalničkami v posledních měsících výrazně přibývá. „Od počátku roku 2019 do 17. 3. 2019 bylo hlášeno v České republice 298 osob spalničkami, z toho 279 klasifikovaných jako potvrzené (102 případů není dosud v systému definitivně uzavřeno),“ píše se na webu Státního zdravotního ústavu. Od desátého do sedmnáctého března tedy přibylo šedesát sedm případů. Během jarních měsíců by počet nakažených mohl ještě zásadně narůst, protože riziko nákazy se zvyšuje častějším kontaktem s lidmi.
Kdo přenáší spalničky?
„Jediným zdrojem infekce spalniček je nemocný člověk, a to zejména v období od prvních příznaků onemocnění do čtvrtého dne od výsevu vyrážky. Dle našich zkušeností více než jedna třetina lidí se zdokumentovanou vakcinací, ať už jednou, nebo dvěma dávkami vakcíny, nemá v současné době dostatečnou hladinu protilátek,“ upozorňuje doktorka přírodních věd Aneta Medonosová z laboratoře SYNLAB.
Hladina postvakcinačních protilátek je mimo jiné ovlivněna stavem imunitního systému každého jednotlivce a v průběhu času může dojít k tzv. vyvanutí imunity neboli vymizení protilátek.
Jak se spalničky projevují?
Onemocnění se projevuje slabostí, bolestí svalů, kloubů, teplotou, zánětem spojivek, nechutenstvím, rýmou a kašlem. Inkubační doba nemoci trvá až dva týdny, infikovaní jedinci se tak mohou volně pohybovat na veřejnosti. Za dva až čtyři dny od prvních projevů se na bukální sliznici (vnitřní strana tváří v oblasti stoliček) mohou objevit bělavé skvrny a následně dojde k výsevu vyrážky, která bývá doprovázena teplotami kolem 39 °C.
Galerie: Spalničky
Na léčbu spalniček dosud neexistuje lék, léčit lze pouze příznaky onemocnění, se samotnou infekcí se však tělo musí vyrovnat samo. To je pro organismus velice náročné a ne vždy se s ní úspěšně vypořádá. Pacient by měl být v každém případě izolován, pít dostatečné množství tekutin a užívat léky pro srážení teploty.
Kdo je nákazou ohrožen?
Kromě jedinců, kteří spalničky v minulosti prokazatelně prodělali, jsou ohrožení jak lidi narození do roku 1969, kdy proti této nemoci plošná vakcinace neexistovala vůbec, tak ročníky 1969–1981, kdy se plošně očkovalo jednou vakcínou, i ti narození po roce 1982, kdy byla zavedena vakcinace dvoudávková.
Nejlepší ochranou před nákazou je přesné zjištění hladiny IgG protilátek
Dostatečná hladina IgG protilátek by měla v případě kontaktu s nemocným ochránit před nákazou.
Nízká nebo hraniční hladina protilátek značí, že je namístě podstoupit přeočkování.
V posledních letech počet lidí, kteří si protilátky nechávají měřit, vzrůstá. Předcházejí tak (někdy) zbytečnému přeočkování. Podle údajů laboratoří SYNLAB počet těchto lidí narostl ve srovnání s rokem 2018 7,3×, v porovnání s rokem 2017 je to až 56,5×. „Za prvních jedenáct pracovních dní letošního března jsme v laboratořích SYNLAB vyšetřili celkem 1301 pacientů, což je v průměru přibližně 118 pacientů denně. Z výsledků vyplývá, že 28 % vyšetřených pacientů má nedostatečnou hladinu ochranných protilátek a 72 % má hladiny IgG protilátek pozitivních,“ říká Aneta Medonosová.
95% proočkovanost splňuje jen šest států Evropy
Spalničky zasahují ve vysoké míře celé území Evropy. Běžně se tato nemoc vyskytuje ve státech s nízkou mírou proočkovanosti jako Belgie, Bosna a Hercegovina, Francie, Gruzie, Itálie, Kazachstán, Rumunsko, Srbsko nebo Ukrajina. Optimální hranice proočkovanosti však v posledních letech nebylo dosaženo ani v České republice.
Za podmínku spolehlivé kolektivní ochrany se považuje 95% proočkovanost populace dvěma dávkami vakcíny. Tu aktuálně splňuje pouze šest států Evropy: Chorvatsko, Island, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko.
Česká republika sice z tohoto hlediska tradičně patří mezi země, kde se spalničky díky vysoké proočkovanosti obyvatel standardně nešíří, potřebné hranice proočkovanosti však u dětí dosáhla naposledy v roce 2014. Někteří rodiče totiž očkování v posledních letech z různých důvodů odmítají.
ČLÁNKY DO MAILU