Mluví se o šíření spalniček Evropou, na Ostravsku onemocněly desítky lidí.
„Vyvanutí imunity po očkování je pomalé, leč po desítkách let by se s ním mělo počítat,“ říká Hanuš Rozsypal
O kolik je letos situace vážnější oproti předchozím rokům, jak probíhá diagnóza a pro koho jsou spalničky nebezpečné, vysvětluje Hanuš Rozsypal, přednosta Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce.
Souvisí současný stav s mírou proočkovanosti, kdy proti spalničkám řada zemí EU neočkuje? Mohou roli hrát i jiné faktory?
Od začátku roku 2017 bylo v řadě evropských zemí zaregistrováno více než čtyři tisíce případů spalniček. Za této situace není překvapivé, že se případy spalniček zavlekly i do České republiky. Spalničky jsou vysoce nakažlivou infekcí a další šíření v populaci závisí na více faktorech, velmi zásadní je proočkovanost populace díky systematickému očkování. Infekce se dále šíří a ohrožuje vznikem nových velkých ohnisek zejména tam, kde proočkovanost klesla pod pětadevadesát procent. Očkování proti spalničkám je rutinní součástí očkovacího kalendáře a je zařazeno do druhého roku života.
V důsledku relativně vysoké proočkovanosti u nás v minulosti nenastaly vhodné podmínky pro šíření v populaci a ještě před třemi roky byla ústecká epidemie spalniček zvládnuta. Ukázněnost v očkování však klesá a je otázkou, zda současná proočkovanost populace dosahuje požadovaných devadesáti pěti procent a nedovolí dramatické šíření nákazy.
Aktuálně máme epidemii spalniček na Ostravsku. Lidé se v diskuzích ptají, jak je to možné, když očkování proti spalničkám je u nás povinné a míra proočkovanosti vysoká?
V minulosti – před zavedením očkování – se v Československu, resp. České republice vyskytovaly ročně desetitisíce případů. Tehdy si téměř každý prodělal onemocnění, a to zejména v útlém dětství – v důsledku vysoké nakažlivosti infekce. Po zavedení očkování počet případů klesl a v letech 2000–2013 to byly jednotlivé případy importovaných onemocnění. I v dalších evropských zemích klesl počet případů na historická minima.
V následujících letech se začaly objevovat případy hlavně kvůli skupinám obyvatel, u nichž se nepodařilo dosáhnout žádoucí proočkovanosti. V roce 2014 byly do ČR zavlečeny spalničky českým turistou z Indie. Vlivem nepříznivé shody okolností (návštěvou hromadné akce na sklonku inkubační doby) nakazil řadu spoluobčanů. Postupně se nakazilo asi dvě stě dvacet lidí, především osoby narozené v letech 1970–1979, očkované jednou dávkou vakcíny (v současnosti se očkuje dvěma dávkami) a s delším odstupem od očkování. Mezi postiženými byla řada zdravotníků. Epidemie byla zvládnuta a v následujícím roce se opět situace zklidnila.
Tato situace panovala až do letošního března, kdy se v Ostravě začaly objevovat případy rodící se nové spalničkové epidemie. K jedenáctému dubnu eviduje Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje na svém území pětačtyřicet případů onemocnění spalničkami, z nichž děti tvoří méně než polovinu. Jsou to však děti, které vzhledem k nízkému věku nebyly zatím očkovány.
Pro koho jsou spalničky nebezpečné?
V minulosti většina lidí spalničky prodělala v dětství, obvykle onemocnění proběhla bez následků, jak o tom svědčí poněkud zavádějící název morbilli pocházející z latiny a znamenající „malé nemoci“. Na druhé straně spalničky mohou probíhat těžce, zvláště u dospělých, ale i průběh nekomplikovaných spalniček je vyčerpávající, jak potvrdí většina dospělých pacientů. Spalničky mohou skončit i letálně. V našich podmínkách je letalita (smrtnost) spalniček nízká, ale v globálním měřítku spalničky představují jednu z hlavních příčin úmrtí malých dětí. Například ještě v roce 1971, kdy byl výskyt spalniček vysoký, bylo v českých zemích hlášeno dvacet smrtelných případů.
TIP: Očkování pro a proti: Jaké důsledky může mít prodělání spalniček?
Jako hlavní příznaky spalniček se uvádí horečka, kašel, rýma a vyrážka. Nebudou teď ordinace zaplavené vylekanými rodiči dětí s rýmou? Může laik odlišit projevy spalniček od jiných nemocí?
Spalničky se projevují vysokou horečkou, vyrážkou a respiračními příznaky. Na začátku onemocnění, v prodromálním stadiu, tj. stadiu předzvěstných příznaků, které trvá tři až čtyři dny, nemůže laik, a mnohdy ani lékař, s jistotou určit diagnózu. Onemocnění se podobá těžkému virovému onemocnění horních dýchacích cest. Podezření na spalničky narůstá s tím, jak trvá vysoká horečka, rýma, zánět spojivek a kašel. Na konci této fáze, kdy se objeví určité charakteristické nálezy na sliznici dutiny ústní, a zejména na začátku exantémového stadia, kdy se objeví vyrážka, se už diagnóza může klinicky stanovit. Podezření posílí údaj o kontaktu s nemocným před cca deseti dny. Diagnóza se potvrzuje průkazem viru ve výtěru z nosohltanu nebo stanovením specifických protilátek v krvi.
A padá onemocnění v úvahu u očkovaného člověka, nebo u něj lze podezření vyloučit? Respektive jak dlouho vydrží efekt očkování?
Očkování proti spalničkám je součástí trojvakcíny, eventuálně ještě může být v kombinaci s vakcínou proti neštovicím. Patří mezi ta účinnější očkování, účinnost je více než pětadevadesátiprocentní a vyvanutí imunity po očkování je pomalé, leč po desítkách let by se s ním mělo počítat. Mezi nakaženými se výjimečně objevují i řádně očkovaní před několika desítkami let.
Hlavně ze zkušeností z ústecké epidemie z roku 2014 jsou nejvíce ohrožené:
- osoby v minulosti neočkované proti spalničkám z důvodu odmítnutého nebo zameškaného očkování nebo osoby ročníku narození 1969 a méně (nechráněný jedinec), které dosud spalničky neprodělaly a nebyly očkovány,
- osoby ročníku narození 1970–1975, snad až 1979, očkované v dětství pouze jednou dávkou vakcíny proti spalničkám (nedostatečně chráněný jedinec),
- kojenci, u kterých nebylo očkování proti spalničkám podle národního imunizačního programu dosud zahájeno (nechráněný jedinec),
- zdravotničtí pracovníci.
Je možné nechat si zkontrolovat hladinu protilátek? Komu byste to doporučil? A eventuálně komu doporučil následné očkování/přeočkování? Kdo by se měl podle vás nyní nechat očkovat proti spalničkám? Maminky v panice řeší, zda neočkovat i dítě mladší jednoho roku, jiní mají obavy z nežádoucích účinků očkování.
U nechráněných nebo nedostatečně chráněných jedinců, kteří byli v kontaktu s nemocným spalničkami v období jeho infekčnosti (čtyři dny před a čtyři dny po objevení se kožní vyrážky) se doporučuje očkování jednou dávkou vakcíny proti spalničkám (např. Priorix) do dvaasedmdesáti hodin po kontaktu. Očkování nechráněných jedinců lze provést u dětí devíti měsíců věku a starších. Účinnost očkování u kojenců je vlivem přetrvávání mateřských protilátek méně účinné. V případě kontraindikace očkování (těhotné ženy, jedinci s defekty imunity apod.) je možné provést stanovení spalničkových protilátek a dále postupovat velmi individuálně. Nežádoucí reakce po očkování jsou zdaleka lehčí než případné onemocnění spalničkami.
Na sociálních sítích jsem zachytila debaty o tom, zda je nutné jít v případě podezření na spalničky s dítětem k lékaři. Rodiče se totiž bojí možné nákazy například od lidí v čekárně a také případné hospitalizace dítěte. Jak je to s rychlostí a formou nákazy a je vždy hospitalizace nutná? Může být nemocný v karanténě doma?
Izolace nemocného se spalničkami je nutná od zjištění onemocnění do sedmi dnů po objevení se kožní vyrážky. Při dobrém klinickém stavu stačí izolace doma. Těžký nebo komplikovaný průběh je důvodem k hospitalizaci na infekčním oddělení. Kontakt s nakaženým dítětem v čekárně praktického lékaře samozřejmě není zcela vyloučen, ale zdravotní sestra na ambulanci při podezření na nakažlivou nemoc umísťuje pacienty mimo společnou čekárnu.
Platí, že stoprocentně chráněný je jen ten, kdo spalničky už měl?
Prodělané spalničky zanechávají spolehlivou odolnost proti opakovanému onemocnění. V lékařství není na sto procent nic, jen…
MUDr. Hanuš Rozsypal, CSc.
Přednosta Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce. Specialista na infekční onemocnění, zaměřuje se mj. na HIV infekce, neuroinfekce a intenzivní péči.
ČLÁNKY DO MAILU