Různá neurodegenerativní onemocnění mozku jsou dnes celkem pochopitelně velkým strašákem. Hlavním rizikovým faktorem je věk, takže závažnost problému ve vyspělém světě roste s prodlužováním průměrné délky lidského života.
Protože Alzheimerovu ani Parkinsonovu chorobu stále neumíme efektivně léčit, pátrá se po prakticky libovolných způsobech, jak alespoň trochu snížit pravděpodobnost, že člověka něco podobného potká. Takže došlo i na to, zda by fungování mozku nemohla nějak ovlivňovat poloha při spánku.
Na boku se mozek „čistí“
Výzkumníci ze Stony Brook University publikovali na toto téma studii v Journal of Neuroscience (viz MedicalXpress.com). Závěr zní: spát na boku je v tomto ohledu zdravější než na zádech nebo na břiše. Proč to? V poloze na boku, tvrdí Hedok Lee, Helene Benvenisteová a další autoři studie, se prý mozek účinněji zbavuje škodlivých metabolických produktů, které se v něm za den nashromáždily. Takové výsledky alespoň dává sledování magnetickou rezonancí.
Výzkumníci vše interpretují tak, že spát na boku představuje určitou prevenci před Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou i dalšími onemocněními z této kategorie. Konkrétně má poloha při spánku ovlivňovat filtrování mozkomíšního moku na rozhraní s mozkovou intersticiální tekutinou (tkáňovým mokem), čímž se mozek zbavuje odpadu – beta-amyloidů (plaků) a proteinů tau, jejichž hromadění některé neurodegenerativní choroby mozku doprovází, i když nemusí přímo způsobovat. Anatomické a biochemické detaily čištění mozkomíšního moku pomiňme.
Samozřejmě, že poloha při spánku, zvlášť když se člověk stejně všemožně převaluje, bude mít sotva vliv nějak zvlášť podstatný, na to je to faktor strašlivě „měkký“. Asi také stojí za to dodat, že výsledky jsou založeny zatím na sledování hlodavců, mnoho je navíc založeno na simulacích (kinetických modelech). Výzkumníci se prostě chytají i stébla.
Věda a medicína o spánku
Spaní na boku je u člověka jasně nejběžnější (a prý i u většiny savců, námět na vlastní výzkum pro chovatele psů a koček), takže problém neurodegenerativních poruch u většiny populace se novým výzkumem nijak nevyřeší – maximálně můžeme identifikovat skupinu lidí, kteří jsou ve větším ohrožení.
Jiná věc ale je, že vzhledem k tomu, kolik života prospíme a jak kvalita spánku ovlivňuje náš bdělý život, bude asi přibývat technologií a aplikací, které se snaží spánek regulovat. Což je velké téma a nejspíš bude i velký trh (viz např. také: Odvykat kouření se dá i ve spánku).
Jen několik příkladů: U British Airways se již zkoušejí pokrývky, které snímají mozkové vlny. Podle toho se zbarví a obsluha letadla má tak zjistit, zda se pasažérům spí dobře. Nositelná elektronika zase umožňuje zaznamenávat, jak se ve spánku hýbeme. Podle toho by se mohl upravit budík tak, aby se signál přizpůsobil aktuálním fázím spánku (viz také: Nová aplikace umí vyrobit příjemné sny).
Co dělá mozek v noci?
Konkrétně tématu výše se týká další novinka: Vědci z Neurologické kliniky 1. LF UK připravili i on-line aplikaci (poruchyspanku.lf1.cuni.cz), která má uživatelům pomoci zjistit, zda nespí „rizikově“ a zda je tedy přednostně neohrožují neurodegenerativní poruchy.
I když výzkum ze Stony Brook University bude bohužel těžko přelomem z hlediska léčby Alzheimerovy nemoci, výsledky mají (nejen) dle jeho autorů i další význam. Na to, k čemu je přesně dobrý spánek, existuje totiž celá řada teorií. Nové zjištění zřejmě dodá argumenty těm přístupům, které spánek spojují především s úklidem mozku; lidé i většina živočichů totiž spí, jak se zdá, právě tak, aby detoxikace mozku probíhala co nejúčinněji.
Ne že by ale „detoxikační“ teorie byla jediná možná a existují proti ní i logické námitky. Jak uvádí např. František Koukolík (Já. O mozku, vědomí a sebeuvědomování, Karolinum 2013), pro různé detoxikace a opravy by bylo jednodušší mozek ve spánku prostě vypnout. Třeba REM fáze, kdy se zdají sny, je ale naproti tomu spojena s aktivitou některých částí mozku srovnatelnou jako v bdělém stavu.
ČLÁNKY DO MAILU