Spánkovou paralýzu jsem zažívala před cca 8lety, kdy muž chodil velmi brzy ráno do práce, a já věděla, že nezamyká byt. Asi proto, že mně vždy lehce probudil a já věděla, že nezamyká, tak moje pod(?)vědomí pracovalo:
v posteli jsem ležela jak přikovaná, neschopna pohybu, halucinace vypadaly tak, že jsem slyšela rádio z kuchyně, přes sklo dveří viděla světlo a mužův pohyb, dokonce někdy dveře otevřel a mluvil na mně. Když jsem se z toho stavu vzbudila, bylo rázem ticho a v kuchyni tma.
Taky si pamatuju, že jednou v té halucinanci nezavřel dveře bytu, a po bytě chodil cizí člověk, až došel do ložnice.
A také si vybavuju hrozné hučení, nebo zvonění, co mi rezonovalo v hlavě. Opět - probrání se - tma - ticho.
Jakmile jsem se s mužem domluvila, že mně bude ráno zamykat, tyhle stavy přestaly.