V článku se píše o "sklech", jenže ona to nejsou žádná skla, ale plasty. Dřive se sluneční brýle dělaly skleněné, ale dnes je snaha vše vyrobit co nejlevněji. A sklo, jak známo, na rozdíl od plastu tlumí UF (anglicky UV) paprsky. Do plastu se tedy musí přidávat filtr. Když mohu mít ze skla dioptrické brýle, proč bych nemohl i sluneční?
I u dioptrických čoček se od skel pomalu upouští. Jejich velkou nevýhodou je vysoká hmotnost (to je problém právě u slunečních brýlí s úzkými obroučkami) a nízký index lomu (více dioptrií pak způsobuje "dno od sodovky").
Také fotosensitivita (automatické tmavnutí na sluníčku) je na horší úrovni - zatímco plastové čočky jsou "probarveny" skrs, skleněné musí spoléhat na nasesenou vrstvu, která reaguje pomaleji a méně instenzivně.
Naopak výhodou skleněných čoček je vyšší odolnost vůči poškrábání.
Takže téměř výhradně se používají plasty, případně různé umělé materiály - např. polykarbonát (materiál, ze kterého se dělají CDčka a DVDčka).