Špatné zprávy někoho děsí, jiný je cíleně vyhledává. Co dělat, aby nám z nich nehráblo

Možná jste si právě přečetli článek o druhu zvířat na pokraji vyhynutí, tajících ledovcích nebo děsivé inflaci. Je logické, že k dobré náladě vám to nepřispěje. Neveselé události posledních let, počínaje koronavirovou pandemií přes zdražování až k válečným konfliktům v různých částech světa, si však zabírají většinu titulků, a tak se zdá, že tok negativních zpráv stále zesiluje. 

Mnozí lidé se dovedou proti podobným novinkám obrnit, avšak existuje řada takových, na které má toto množství špatných zpráv obrovský dopad. Není se čemu divit, lidský organismus je v tomto ohledu specificky naprogramován.

Chronický stres škodí

Tváří v tvář hrozbě může dojít k „zamrznutí“, tedy k jakési letargii, či naopak k hyperaktivní reakci. V těle se uvolní stresové hormony, jako jsou kortizol nebo adrenalin. V ideálním případě by se měl člověk po vyřešení vnímaného nebezpečí znovu dostat do klidu. Ale to v přívalu negativních zpráv moc nejde. 

Přečtěte si také:

Stres je nakažlivý. Existují způsoby, jak se ubránit jeho přenosu od jiných lidí

Opakující se vystavení traumatizujícím událostem, ke kterým patří i špatné zprávy, však do této situace lidský organismus dostává tak často, že dochází k narušení správného fungování jeho reakcí. Nadledvinky, které produkují stresové hormony, se mohou unavit. 

Adrenální únava pak způsobuje nedostatek klidného spánku, úzkost, depresi a celkovou únavu, ale také řadu dalších zdravotních obtíží, jako jsou bolesti hlavy, napětí a bolest svalstva anebo trávicí problémy. Dlouhodobý stres je pak hrozbou zejména pro chronicky nemocné a starší lidi.

Je třeba určit si limity

Jak se dá proti těmto vlivům bojovat? Odborníci doporučují stanovit si limit, jak moc se díváte na zprávy v televizi, čtete noviny nebo chodíte na sociální sítě. 

V praxi to může mít podobu třeba vypnutí oznámení v telefonu nebo vyhrazení pouze určitého času pro sledování domácích a světových událostí.

Důležité je také věnovat pozornost tomu, kdy se člověk začíná cítit přetížený, podrážděný či otupělý nebo vnímá podobné nepříjemné pocity. Nervový systém takto vysílá varovné signály. V tu chvíli je čas na odpočinek, shodují se psychologové. 

Přečtěte si také:

Oxidační stres je tichý zabiják. Nevíte o něm, ale ničí vás zevnitř

A protože může být obtížné snadno a rychle „přepnout“ na klidový režim, doporučují používat relaxační techniky, jako jsou například meditace, dechová cvičení nebo jóga. Použití některého ze svalů v obličeji či hlasivkách, například při hlubokém dýchání, zvukovém doprovodu meditačních technik anebo obyčejném zpěvu, skutečně pomůže uklidnit nervový systém. Trénink těchto „sebeuklidňujících“ technik je jako budování svalů: dělá lidi silnějšími a odolnějšími vůči krizovým situacím a stresu.

Závislost na špatných zprávách 

Sledování příliš velkého množství špatných zpráv si však může vybrat i jinou daň. Někteří lidé se na jejich čtení stanou závislí, a to navzdory tomu, že u nich vyvolávají smutek, neklid, obavy nebo depresi. Chtějí být stále informováni o dění ve světě, znát aktuality k tématům, která je zaujala, a nedokážou se od nich odpoutat. Vyřešit tento problém je běh na dlouhou trať, a než se podaří ze začarovaného kruhu vystoupit, je možné pro sebe udělat několik dobrých věcí. Které to jsou?

Čtěte zprávy jednou denně

Pročíst si novinky jednou za den stačí. Odborníci doporučují odpolední hodiny, protože ranní dávka negativních zpráv může ovlivnit náladu na celý den a večer zase brání klidnému usínání a spánku.

Vyberte si důvěryhodné zdroje zpravodajství

Tento krok pomůže k získání objektivních a nezkreslených informací. Daleko spíše si validní informace přečtete v respektovaných desítkách let vycházejících titulech nebo na webech, které nabízejí plnohodnotné zpravodajství, než že by se skrývaly v řetězových e-mailech. 

Neprocházejte pouze titulky, čtěte celé zprávy

Titulky jsou obvykle napsány tak, aby upoutaly pozornost, protože pokud budou nevýrazné, většinu lidí nezaujmou a zapadnou mezi konkurenčními zprávami. Je proto třeba získat více informací ze samotného článku, než si udělat závěr z pouhého nadpisu.

Odborníci na duševní zdraví tvrdí, že pro osoby závislé na špatných zprávách je klíčové uvědomit si, kdy jejich sledování začne negativním způsobem ovlivňovat zdraví, a v rámci tohoto zjištění si stanovit limity, než se okamžitě snažit zcela odpoutat od médií.