Je vždycky pohodlnější svalit vinu na někoho jiného. V případě zkažených zubů třeba na genetiku. Jde přitom o jeden z nejrozšířenějších omylů, s nimiž se zubní lékaři setkávají. Velkou paseku v ústech způsobují i další mýty. Například rodiče si mnohdy myslí, že o mléčný chrup svých dětí nemusejí nijak zvlášť pečovat. Mylně věříme i tomu, že každý zubní kaz bolí. Naopak ovšem nevíme, že kazy jsou často pouhým okem neviditelné a že mnohem důležitější než materiál plomby je precizní ošetření.
Mýtus č. 1: Kazy jsou geneticky dané
Za to, v jakém stavu máme chrup, si zpravidla můžeme sami. Řeči o dědičné kazivosti zubů lékaři vesměs označují za výmluvy. „Pro zdravé zuby je naprosto zásadní správná a pravidelná ústní hygiena a správné stravovací návyky,“ shodují se lékaři pražského Zubního centra Ořechovka. Za ideální považují kombinovat prevenci domácí s tou profesionální. V podstatě jde o důsledné odstraňování zubního plaku, který vzniká hromaděním bakterií v ústech a jejich usazováním na povrchu zubů. Některé bakterie v plaku přeměňují cukr z jídla v agresivní kyseliny, které narušují a odvápňují sklovinu, jež povrch zubů chrání. Každé dítě i dospělý by měl chodit na preventivní prohlídky, které případné potíže včas odhalí. Jsou velmi důležité. Proč?
Mýtus č. 2: Kaz poznáme, protože bolí
K nejrozšířenějším mýtům patří totiž také přesvědčení, že sami každý kaz poznáme, protože nás bude bolet. „Zubní kaz obvykle bolí až tehdy, když se přiblíží k zubnímu nervu a je tedy opravdu velký. Menší kazy většinou nebolí, i když jich máte plnou pusu. Není nijak výjimečné, že u nových pacientů zjistíme díky moderním diagnostickým metodám velké množství kazů. Jednomu pacientovi jsem jich našel celkem třináct, byl velmi překvapený,“ popisuje Robert Vondruška, vedoucí lékař pražského Zubního centra Ořechovka. A dodává, že ani citlivost zubu na změny teploty jídla a pití, případně na sladké a kyselé nemusí být příznakem počínajícího kazu, jak si většina lidí myslí. Tyto potíže často mohou upozorňovat na odhalené a citlivé krčky nebo netěsnící výplně.
U dětí se kazy tvoří nejčastěji na žvýkacích ploškách zubů, u dospělých v mezizubních prostorech a v oblasti zubního krčku. Čím dřív ho zubař objeví, tím líp. „V případě mikrokazu se totiž ještě dá jeho dalšímu zvětšování zabránit i pečlivým čištěním,“ upozorňuje stomatolog. Problém je v tom, že na skryté zubní kazy nejde přijít pouhým vyšetřením zrcátkem a sondou, což naopak perfektně umí digitální rentgeny. „K moderní prohlídce patří takzvaný bite-wing, skusový rentgenový snímek, který je diagnosticky maximálně přesný. Snímky se před vámi navíc okamžitě objeví na monitoru, a tak je můžu s pacientem rovnou probrat,“ přibližuje lékař.
Pokud kaz neléčíte, může vám způsobit vážné komplikace: bolestivé záněty zubní dřeně a kořenových kanálků, postižený zub se může úplně rozpadnout, kazit se začnou i další zuby a v neposlední řadě hrozí, že se infekce z dutiny ústní dostane krví do jiných částí těla.
Mýtus č. 3: Materiál výplně je nejdůležitější
Už se vám někdy stalo, že jste měnili zubaře a ten nový vám převrtával zaplombované zuby? Možná budete překvapení, ale důvodem nemusí být špatně zvolený typ plomby. „Pacienti se často zaměřují hlavně na výběr materiálu pro výplň, ale mnohem víc záleží na kvalitní práci zubaře. Jestli v zubu část kazu nenechal, výplň dobře utěsnil, jestli je dobrý bod kontaktu a podobně,“ upozorňuje Robert Vondruška. K přesnému a šetrnému ošetření využívají lékaři moderní zvětšovací techniku, jako jsou lupové brýle či mikroskop. „Mimo jiné tak snáze odstraníme opravdu pouze tu část zubu, která je kazem zasažena,“ doplňuje stomatolog.
Mýtus č. 4: Zkažený mléčný chrup nevadí
I když mléčné zuby dětem jednou vypadnou, jejich význam to nesnižuje. Pokud má dítě zdravé „mlíčňáky“, je pravděpodobné, že bude mít zdravý i trvalý chrup. Dočasné zuby totiž ovlivňují vývoj čelistí a postavení stálých zubů. A jsou také důležité pro správnou výslovnost. Naopak zanedbané zuby mohou dítěti způsobit řadu potíží: bolestivé záněty, psychický problém s vlastním vzhledem kvůli křivým zubům nebo vady řeči.
„V okamžiku, kdy se prořeže první zub, začněte s čištěním. Ve stejné době začněte s dítětem chodit na preventivní zubní prohlídky,“ doporučuje stomatoložka Jitka Tovaryšová z týmu Zubního centra Ořechovka. Co je kromě nedostatečného čištění pro mléčné zuby rizikové? Dlouhodobý kontakt zubů se sladkým, včetně neustálého ucucávání slazeného pití z lahve přes dudlík. Také zlozvyky jako cucání palce nepřispívají ke správnému vývoji zubů.
Jak zubnímu kazu předcházet?
Základem je pravidelné a technicky správné čištění zubů. Důležitý je výběr vhodného kartáčku, na značce zubní pasty už tolik nezáleží. Samozřejmostí by mělo být používání mezizubních kartáčků, eventuálně v kombinaci s dentální nití pro odstranění plaku z mezizubních prostor. V jídelníčku omezte sladkosti, včetně slazených nápojů. Rozšiřte pravidelné prohlídky u zubaře o návštěvy zubní hygienistky, která s vámi mimo jiné nacvičí i správné metody domácí péče o zuby a doporučí vám vhodné dentální pomůcky. „Dentální hygienistka pomáhá lékaři jak s preventivní péčí o chrup, dásně a závěsný aparát zubů pacienta, tak i s léčbou onemocnění v jeho ústní dutině,“ vysvětluje Jitka Tovaryšová.
A jedna rada na konec: zuby si nečistěte krátce poté, co jste pili něco kyselého. Například džusy a kolové nápoje obsahují kyseliny, které naleptávají sklovinu, a ta je pak nějaký čas méně odolná vůči mechanickému působení kartáčku.
Zdroj: TZ Zubní centrum Ořechovka
ČLÁNKY DO MAILU