Eva Hájková je spoluzakladatelkou Institutu funkční medicíny a výživy a expertkou na nutriční terapii. Snaží se dělat osvětu ve výživě. Tu studovala nejen u nás, ale především v zahraničí, kde sbírala i potřebnou praxi.
Na jaře jsou populární všelijaké očisty, taky se na nějakou chystáte?
Osobně si myslím, že se s tzv. detoxem roztrhl pytel a docela zbytečně. Naše těla detoxifikujeme denně, neustále, už jen dýcháním, vylučováním, pocením a podobně. Takže já se snažím tyto přirozené fyziologické procesy těla podporovat hlavně tím, že ho nezatěžuji toxickými látkami z kosmetiky, hygienickými prostředky, nekvalitní vodou a stravou. Přiznávám, že je to někdy náročné, ne vždy se to dá, třeba když člověk cestuje, ale prostě na tohle se zaměřuji. Na jaře, když si tělo řekne více o čerstvou zeleninu, zařazuji mnohem více zelených potravin a také popíjím pravidelně pampeliškovou kávu, což je pražený kořen pampelišky. Divoké byliny jsou pak skvělým, a hlavně levným způsobem, jak do jídelníčku zařadit velmi nutričně bohaté skvosty.
Mají tedy vůbec tyhle nárazové detoxikace smysl?
Ano – u těch, kteří si řeší určitý zdravotní problém, pak určitě. Ale vždy doporučuji tzv. řízený detox protokol. Jinak, jak jsem už zmínila, raději doporučuji, a větší smysl mi dává, podporovat detoxikační procesy našeho těla průběžně a zbytečně ho nezatěžovat. Hlídat si kvalitní stolici, a pokud je něco v nepořádku (chronický průjem či zácpa), tak to řešit.
Proč se v posledních letech stala z detoxu modla?
Vidím v tom převážně velký byznys, to je vše. Kvalitně propracovaný marketing.
Co je to vlastně správná očista těla a jak by se měla správně provádět? A jak často?
Pokud tedy chceme podpořit detoxikační mechanismy našeho těla, doporučuji následující: pravidelný pohyb, kdy se lehce zapotíme, infrasauna je také skvělá. Dále zbavit se co nejvíce toxických přípravků, hluboce dýchat, podpořit střevní mikrobiom vhodnou stravou a tím podpořit i imunitní systém. Dále zařadit do jídelníčku dostatek tmavě zelených listů obsahujících chlorofyl. Zaměřit se na tzv. duhovou stravu. Fytonutrienty velmi napomáhají tělu k regeneraci. Zařadit, pokud je to vhodné, přerušované půsty, anebo celodenní půsty jen o vodě. Tohle jsou ty lehčí a šetrné způsoby. Pokud má však někdo v těle například zvýšené hodnoty těžkých kovů, tam už to tak jednoduché není a je potřeba opravdu řízené detoxikace pod dohledem. Byliny a medicinální houby nám mohou být také velmi nápomocny, co se těch přírodních zdrojů týče.
Jsou potraviny, kterým bychom se měli rozhodně vyhýbat?
Průmyslově zpracovaný cukr, včetně umělých sladidel a nejrůznějších sirupů, dále průmyslově zpracované potraviny, polotovary a nekvalitní potraviny. Nemám problém s kvalitní bio moukou a ani nevidím lepek jako „zabijáka“. U některých lidí však je vhodné na nějakou dobu eliminovat i lepek či mléčné produkty. Vždy se ale poraďte s některým z „osvícených“ výživářů, kteří sledují zahraniční studie a nezabředli v tom českém systému a praxi.
Nedávno jsem byla pozvána na schůzku rodičů řešících jídelníček v jedné pražské školce a maminka tam přinesla „pitíčko“, které její čtyřletá dcera dostala na školkový výlet. Jednalo se o vysoce průmyslově zpracovaný džus, slazený aspartamem. Nehážu tím všechny školky do jednoho pytle, vím, že je zde snaha. Každopádně, jak děti vést ke zdravým potravinám, když už od malička neví, jak opravdový, čerstvý, lisovaný džus z čerstvého ovoce a zeleniny chutná? A když už se doma stravuje kvalitně, ve školce pak dostane tyto nezdravosti?
Co bychom v každém případě měli v tomto období do svého jídelníčku zařadit?
Rozhodně doporučuji více kvalitních zelených potravin, ať už v syrovém, či tepelně upraveném stavu. Někdo syrovou zeleninu nesnese, takže dušení či napařování je pak vhodnější úpravou. Dále divoké byliny – budou růst pampelišky, kopřivy. Třeba taková česká kopřiva má velmi silné detoxikační účinky.
Galerie: Co všechno se dá v přírodě aktuálně sníst
Říká se, že bychom denně měli sníst půl kilogramu ovoce a zeleniny. Ale co jejich kvalita? Už i v obchodech označení bio věří málokdo. Kde je tedy záruka kvality?
Tzv. Eurolist udělují vždy kontrolní organizace dané země, kde je produkt vyroben, a výrobce musí doložit, že splnil pravidla ekologického zemědělství, které jsou jednotné pro celou EU a jsou stanoveny Nařízením 834/2007. V ČR pověřilo ministerstvo zemědělství čtyři organizace udělující certifikace. Existuje již řada studií, které prokazují, že biopotraviny obsahují mnohem nižší rezidua pesticidů ve srovnání s konvenčními produkty. Nicméně i produkty ekologického zemědělství mohou být zatíženy malým množstvím zbytků pesticidů z okolního prostředí. Neznamená to tedy, že by bio produkty byly naprosto čisté. Hlavním problémem u bio potravin může být skladování a obsah tzv. mykotoxinů. Pokud nakupujete bio potraviny, můžete však mít jistotu, že potraviny byly vypěstovány ekologicky a bez chemické zátěže. Pokud se bavíme o bio masu, tak je zde velký rozdíl především v kvalitě života zvířat, jejich stravy oproti konvenčně chovaným zvířatům. Také zde platí přísná pravidla.
Je lepší sníst klasickou, chemicky hnojenou zeleninu, která rostla někde ve fóliovníku, nebo raději žádnou?
Spíše bych se zeptala – existuje i jiná cesta, jak se dostat ke kvalitním potravinám? Za mne je odpověď ano, a tak je vždy pro mne lepší si dát odlehčený den, než abych se ládovala nekvalitní a chemicky ošetřenou zeleninou ze supermarketu. Tohle je však má volba, kterou nikomu nevnucuji.
Jaký je váš pohled na nejrůznější potravinové doplňky?
Také jde o velký byznys. Především s těmi nekvalitními, syntetickými, které v těle nadělají více škody než užitku. Nezatracuji doplňky stravy a ze své praxe vím, že jsou mnohdy potřeba. Každopádně i zde platí, že je potřeba si vědomě vybírat, místo toho, co nám kdo poradí v lékárně, anebo který z dealerů nás zrovna „přesvědčí“. I proto vlastně vznikl můj e-shop, kam produkty pečlivě vybírám. V dnešní době již existují například doplňky stravy, vyrobené z celistvých potravin, a ještě v bio kvalitě. Existují také čisté doplňky stravy, bez zbytečných přídatných látek (například stearan hořečnatý, maltodextrin apod.). Takže pokud máte prokázaný deficit či z jiného důvodu je potřeba po nějakou dobu užívat doplňky stravy, pečlivě vybírejte a sáhněte jen po nejvyšší čistotě a kvalitě.
Na trhu jich je nepřeberné množství, jak se v nich vyznat, jak poznat ty kvalitní?
Chce to neustále studium, laboratorní analýzy. Osobně používám reporty z nezávislých laboratoří, které sledují množství dané mikroživiny, a ani tam mnoho výrobků neprojde a výrobci někdy uvádějí nepravdivé informace. Jedna věc je si přečíst etiketu a druhá, zda to ten výrobek opravdu obsahuje, anebo přesahuje. Tohle také v rámci své praxe sleduji, hlídám a jen tak něco nedoporučím.
Máte nějakou radu, jak překonat jarní virózy a chřipky?
Pokud nás už chřipka dostihne, doporučuji následující: Opravdu odpočívat! Žádné telefony a počítače. Prostě dosti spát a zbytečně se nestresovat k výkonům. Dále zázvorový čaj s manukovým medem, doplnit si vitamín D (jelikož 70 % lidí je dle našich interních statistik deficitních a jelikož je potřebný ke správné funkci imunitního systému). Dále si dát odlehčený den, co se stravy týče, a popíjet rakytníkovou šťávu, což je skvělý zdroj vitamínu C. Podpořit střevní mikrobiom, kde se „skrývá“ více než 70 % naší imunity, a to například fermentovanými potravinami (kysané zelí, kimchi, kvašená zelenina, kombucha, vodní kefír, mléčný nebo kokosový kefír) a popíjet dlouze tažené masokostní nebo zeleninové vývary (u těch zeleninových si přidejte třeba kelp řasu).
A hlavně, být pozitivní.
Mgr. Eva Hájková, MBA
Specialistka v preventivní, funkční medicíně a výživě. Vystudovala ochranu veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Působila jako konzultantka v preventivní medicíně a koordinátorka screeningových programů pro National Health Services v Londýně. Jako manažer projektů zaměřujících se převážně na prevenci nemocí a vzdělávání zdravotnického personálu se rozhodla pro studium MBA na ESCP Europe, kde se zaměřila na online entrepreneurship (fitness, výživa & zdraví). Dále se profesně vzdělává jak v zahraničí, tak v ČR, např. v oboru výživového poradenství. Několik let žila s rodinou v Austrálii, kde působila jako specialistka ve výživě, prevenci nemocí a jako holistický health coach. V r. 2017 stála u zrodu Institutu funkční medicíny a výživy, jehož hlavním cílem je vzdělávání lékařů a specialistů ve výživě v oblasti funkční medicíny. V poradenství se zaměřuje na celkovou analýzu zdravotního stavu a jídelníčku (www.evahajkova.com). Je autorkou knihy Hravě o živé stravě, není však propagátorkou pouze vitariánství: „Jsem si velmi dobře vědomá a ze své praxe vím, že neexistuje jediný stravovací směr pro všechny,“ říká.
ČLÁNKY DO MAILU