Bohužel, je to fakt a faktem taky zůstává, že tahle malá chcíplá země převzala tyhle úžasný pravidla a normy diktátem od velké a bohaté Evropy, patrně aby se zavděčila a neměla vroubky ihned na úvod, no a všechno od té doby šlo tak nějak ještě níž, než to popisuje ten „světák“, který se snaží být tím ještě světovějším .. Jen by mně osobně zajímalo, z který malý díry je osobně on, co dal tomuhle světu on a jeho bráchové … patrně do téhle malé díry dorazil za výdělkem nebo je tu jako kdysi soudruh Kožený? :-) Kritizuj si svoji babičku ty panev-ro(ry)páku… :-)
Kdyby kvalitní potraviny byly levnější, mnozí by je upřednostnili. Za minulého režimu stát dost potravin dotoval (mj. záporná daň). Nyní se dotuje jen zemědělství, jenomže peníze jdou na pitomosti typu sekání trávy nebo na něco, co se bez užitku vyveze do zahraničí. Také jsme v tomto ohledu dost doplatili na EU.
Ono na to do značné míry mělo vliv i to, že většina potravinářské chemie se nakupovala za nedostatkové devizové prostředky a tak z části levnějším a z části jediným řešením bylo používání nenáhražkových surovin.
Ovšem podle toho také ty výrobky stály, stačí si ze statistické ročenky srovnat cenu podobných výrobků k tehdejšímu průměrnému platu.
To zni jako rozumný argument. Nepříjemné je, že dnes se pomalu nedá koupit ani drahý kvalitní výrobek. Když si v přilehlém krámku koupím uzeninu řekněme 2× dražší než takový ten všemi kupovaný průměr, tak uzenina je sice snad i kvalitnější, ale salám je často takový obeschlý, klobásky zase v ledničce velmi rychle osliznou a začnou smrdět …, prostě je kupuje málo lidi a dlouho leží v krámě.
Já bych si rád připlatil na kvalitnější uzeninu, ale u těch dražších jsem se už tolikrát spálil, že raději také žeru oškrabky z kostí a pomleté chrupavky se sojou jako všichni, protože se to v obchodě točí a je to čerstvé.
V dnešní době je větší výběr. Bohužel prodejci trpí mánií, že musí nabízet všechno. Objednávají si uzenin tolik, že nejsou schopni je včas prodat. Vyhazovat to ale také nechtějí. Jejich skvělá nabídka pak vypadá jak sbírka chirurgického odpadu - pomalu stejně masa jako různých pytlíků, papírů a igelitových krycích roušek, které mají zpomalit nevyhnutelné. Na trvanlivých klobásách lze zas často pozorovat jak rašící plísně tak i zjevné stopy po jejich mytí. Dokonce jsou schopni vedle toho humusu položit ještě zabalené klobásy z nové dodávky. Když jsem se onehdá pokusil ty pěkné klobásky zakoupit, dostalo se mi odpovědi, že nejdříve musí prodat ty staré :-)
Co to plácaš Gregůrku…
Když namočíš salám, tak těžší nebude, neboď tuk a obal vodu dovnitř nepustí a vymáčenej salám jde poznat zdaleka! Kdyby jsi to vědel, tak neplácaš ptákoviny… Na šidění se používaj jiné triky z ameriky, třeba dva papírky, jeden na balení druhej na protiváhu, podlepění desky váhy s tovarem, broušená závaží, nevycentrována váha a jiné. Otec byl řezník za komoušu, tak mi něco ukázal. Ja šidit nechci, ale musím, tabulky mi dovolují odepsat jenom 17 kilo ze 120 kilo prasete, ale hmotnost obsahu střev je někdy i 30 kilo, neboď farmáři šejdlíři ti prodají nacpané prase k prasknutí, tak aby cena vyšla musí se šidit a když jse musí, tak se musí. Sorry Gregory, čísla tě nepustí a tak jse to dělá v celém řetězci…
No ano, dříve někteří řezníci máčeli např. šunku nebo šunkový salám. To se ovšem snadno poznalo: takový salám okamžitě promáčel papír.
Dnes je tento mezikrok vyloučen, protože voda se do měkkých salámů a šunek přidává už ve výrobě. Přidává se ovšem ve formě želatinového roztoku, takže její skutečný obsah zjistíte teprve tehdy, když necháte uzeninu přemrznout a po rozmrazení ji nakrájíte. Želatina se mrazem roztrhá a vodu pustí do takové míry, že ji lze z výrobku ždímat čůrkem. Salám navíc získá na řezu strukturu molitanové houby.
Urcite byly. Kdysi se pry do talianu davalo skrabane maso bez blan. Jenom dobre maso. A taliany byly pochoutka. Nevim, jestli jsou jeste nekde k mani, ja se po nich neschanim po te, co jsem v jednom nasel kus nejakeho hnusneho kopyta nebo co. Tohe se stat za prvni republiky, tak priste zakaznik jde ke konkurenci. Dnes konkurence neni, smejd prodavaji vsichni.
taliáni, co vím tak bylo možné koupit jen na dvou místech. V Kněžmostě ve dvoře, tam ovšem již nechodím neb se mi několikrát za sebou stalo, že uzenina buď hned doma nebo velmi brzy byla, no taková divná, kvůli tomu už tam pár let raději nechodím ale roky to tam měl výborné a nejen taliány. Co je ovšem osvědčené je Dolejší z Davle. Dostanu se tam málokdy taliány, macešku a další vždy nakoupím.
Jen malý dodatek z vlastní zkušenosti.
Jako študák před 40 lety jsem si dost často dělal tzv. hemenex z točeňáku a vajíček. To se nakrájely plátky točeňáku (či tlustého párku) do panve, zakrylo se plně dno, lehce opeklo z obou stran a zalilo rozvedlanými vajíčky.
Tehdy lahůdka. Dnes když nakrájím točeňák do pánve tak při opékání vylézá z pánve. Jednoduchý důkaz toho, že dříve ty uzeniny obsahovaly to co měly (především maso) a dnes vše jiné než maso.
Ono se to radí teoreticky. Kupoval jsem kvalitní blok sýra např. Byl zalit ve vosku a k vínu byl fajn. Je pravda , že jsem jej nekupoval každý den.Když stál blok kolem 66Kč. Stejně zmizel z trhu. Jako jiné kvalitní potraviny. Jiné se u nás přestaly vyrábět úplně a výrobce je vyrábí v cizině a dovážíme je. Rada pěkná ovšem pouze teoretická. Zase se ale na druhou stranu rozšířil sortiment o orientální a asijské suroviny. Jenže tuto kuchyni nevařím pořád.
Snad vsechno, co jsem jedl v detstvi, mi tenkrat pripadalo chutnejsi a lepsi. I jen hloupe spagety s kecupem. Nemyslim si ale, ze by dnes byly potraviny mene kvalitni ci chutne. Spis bych rekl, ze kdyz je clovek jeste dite, tak proziva vsechny ty chute trochu jinak, mnohdy poprve. Takze bych rekl ze je to vsechno jen ciste subjektivni…
Co všechno lidé udělají jenom pro přesvědčení, že dnes je všechno lepší, v krajním případě stejné.
Dnešní potraviny jsou odpad patřící na skládku.
Klidně bych vyměnil jídlo před řekněme 25–30 lety i tehdejší chudý výběr. Věřte mi, že by to nikomu nevadilo, lidi by se oblizovali až za ušima, kdyby to dostali ochutnat u většiny výrobků.
Nevěřící Tomášové mohou zkusit nákup třeba v Německu, nebo si zkusit dovést pár věcí od normálního zemědělce, či lidí, kteří si pěstují jen pro sebe.
Zaručuji, že dnešní doba neprodává potraviny, ale spíše úspěchy technologických možností výrobu splašků a úspěchů chemie. Můžeme si být docela jistí, že průměrná doba věku se u nás bude snižovat, protože někde se to odrazit musí.
Kupujeme vídeňské párky v jednom malém řeznictví u nás ve městě a jsou vynikající. Ovšem nedávno jsme zkusili výrobek se stejným názvem a za podobnou cenu v podání Tesca. A jaké byly Vídeňské párky z Tesca? Prostě humus! Lze koupit levně a chutně, ale chce to najít poctivý obchod.
S uzeninami z Tesca mam otresne zkusenosti. Horsi parky/klobasy jsem jeste nejedl, at jsem kupoval jakekoli (drahe ci levne). Nejvice me nastvalo, kdyz jsem si koupil nejakou klobasu z Tesca (pult) za cca 200kc/kg a byla v obou nozkach rozemleta kost – nedalo se to jist, s kazdym soustem jsem vytahoval ulomky kosti o velikosti cca 3mm v prumeru. Takze jsem musel vyhodit dve nozky klobasky za cca 50kc do kose. Nevim, zda mam takovou smulu, ale u klobasek z Tesca se mi to stavalo strasne casto – vsude pomlete kosti. Spise me napada: Je to zamer? Nebo jde o jakousi nehodu?
Tescu nejde o kvalitu, ale kvantitu s mizernou kvalitou. Vyplati se, uzeniny o par korun levnejsi, kdyz nejsou pozivatelne? Nechapu, ze Tesco stale funguje.
Kazdemu staci ke spokojenosti neco jineho, co ty povazujes za kvalitni, muze pro nekoho byt nekvalitni smejd. Viz ony parky z Tesca, maso a vyrobky z nej je neco, co v Tescu zasadne nekupuji.
A neni to jen Tesco a masne vyrobky, podobna situace je i u zeleniny a hlavne pak cesnek kupuji zasadne jen na trhu a ne cinsky cesnek z obchodnich retezcu.
Kdyz kupuji masne vyrobky, tak se divam, kolik masa bylo pouzito na 100 gramu vyrobku, u kvalitnich klobas se bezne pouzije 130g masa na 100g vyrobku. Taky se divam, kolik je tam soli. Cim mene soli, tim lepe. Aneb jak rikaval jeden muj kolega, kdyz uz to nema zadnou chut, tak to alespon osolime.
To je smutný, jak už nás výrobci naučili. Když je v „masném“ výrobku 70% masa, jsme celí uchvácení. Za chvíli budem opěvovat vepřový řízek, ve kterém bude 20% masa – že tam vůbec nějaké je … Už vidím ty reklamní nápisy „Řízky s obsahem pravého masa !!!“ Například u nápojů už je to normální dlouho … co taková pomerančová šťáva s obsahem pravých pomerančů!!! (tak 10%) :(
No ja mam dobre zkusenosti s uzeninami v Lidlu. Sice nic jineho tam nekupuju, ale takove zrající peprove klobasky s 98% masa a zbytek je pepř a soli jsou skvele (kolem 50 Kč 2 nozicky). Sunky apod. taky kolem 90% a vice. Jak nemam ten obchod rad, tak musim rict, ze uzeniny jsou tam dobre.
Kromě kvality je v některých supermarketech tristní skladování. Prostě dovezou výrobek, hodí to na chodbu, a až za pár hodin třeba do chlaďáku. Značně to zhoršuje tvanlivost, a často tak koupíte třeba už zkyslé mléko v obchodě. Problém je horší u mražených výrobků, do kterých třeba není vidět. Koupíte běžně „dvojtou“ zmrzlinu – co to je? Prostě zmrzla na své cestě 2× :-)
Napadla mě taková věc – indikátor přechodu nastavenou teplotou. Možná jsem vymyslel kolo, ale přijde mi to jako jediné řešení:
V obalu by byl zalisován chemický indikátor, který by se při zvýšení teploty např. nad 10°C trvale zbarvil a spotřebitel by tak rozpoznal, že to nemá kupovat.
Ovšem prodejcům by to nevonělo, že.
no trochu vymyslel v rychlosti co jsem našel
http://www.svetbaleni.cz/veletrhy/sb-1-2007-veletrhy-emballage-2006-predstavil-novinky.htm
Nevím ovšem o tom, že by něco někde takového v ČR na potravinách bylo.
A mám dojem, že jsem někde viděl ingo i o variantě pro mražené výrobky která ovšem jen potvrdila že se výrobek nacházel v teplotě vyšší než … po dobu delší než … Třeba pobyt 10 minut v plus 20 to nezaznamenalo protože to není krizové a nevede k rozmrznutí, tak nějak.
Ani to jsme nikde v praxi neviděl a zájem obchodníků je jistě pramalý.
Je mi z této diskuze smutno a pomalu začínám chápat proč si výrobci dovolují to, co si dovolují.
Před rokem 89 sice nebylo 50 druhů, ani nebyl hezký obal, ale jídlo bylo kvalitní. Pak po 89 se objevilo spoustu soukromníků, kteří se to snažili dělat ještě líp. Dneska je ve všem samá chemie, náhražky atd. a to co tam má být tam téměř není.
Přitom to většinou není ani záležitost ceny, ale spíš zlatokopectvím výrobců. Většina bohužel koupí hnus o 10 hal. levnější i přesto, že mu to nechutná. Výrobci se přizpůsobili a postupnými krůčky „vychovali“ spotřebitele tak, že dneska se v obchodech již žádné poctivé jídlo téměř nenachází a jak koukám tak spousta z vás již zapomněla co to vůbec je.
Moje slova se dají lehce ověřit – nakupte si v Německu a nebo Rakousku. Ceny v zásadě podobné, na naprosté většině výrobků je udáno, že jsou bez Éček, umělého barviva cukru atd., samozřejmě mají mnohem kratší trvanlivost. Rozdíl v chuti těm starším připomene potraviny svého mládí. Mají už bohužel lepší i českou modlu – pivo.
Všechny výrobky vypadají na první pohled v celé Evropě stejně, ale na východ se dodávají buď výrobky z fabriky která je také na východě a pokud ji výrobce nemá tak dodá z fabriky na západě, ale i tam bohužel mají dvě linky. U nás se prodávají výrobky s popisem snad ve všech slovanských jazykách + těch dalších co jsou v regionu. Jídlo z AT+DE má buď jen němčinu a nebo další západní jazyky. Takže nejkvalitnější potraviny jsou u nás velmi vyjímečně k dostání jen ty co mají češtinu přelepenou dodatečně. Platí to bohužel třeba i u těch pár na naše poměry kvalitních potravin co dodává Lidl a byly vyrobeny v Německu. Zkoušel jsem třeba česnekovou pomazánku – i přesto že na té prodávané u nás je kromě východu též němčina. Ta totožném výrobku koupeném v Rakousku byla pouze němčina a chuťově se to vůbec nedolo srovnávat. Totéž platilo třeba i u té Lidl šunky vyrobené v DE s vysokým obsahem masa i když tady byl ten rozdíl asi nejmenší. Platí to bohužel ale asi snad u všeho – sýry byly všechny neuvěřitelné, uzenářské výrobky voněly a chutnaly tak, jak jsem se domníval, že chutnaly okolo roku 90, mozarela se v puse divně nerozpadala, jogurty nebyly sterilní hmota.
Nejlepší to je prostě vyzkoušet na vlastní ústa – kdo má alspoň zbytky chuťových buněk tak to nemůže nepoznat.
http://instinkt.tyden.cz/rubriky/tema/popelnice-evropy_24549.html Není co dodat. Výběr veškerý žádný. Řeči o připlácení za kvalitu, jsou jen bezcenný kecy.Kvalita dávno zmizela v propadlišti dějin.
Ale smysl. České slovo vuřt vzniklo opisem z německého wurst. Buřt je zlidovělá výslovnost. Ale bez obav, taky jsem se tomu divíval, když jsem v deseti letech čítal prvorepublikové knížky. :-)
Jo, a pro zajímavost, párkům se dříve říkalo uzenky. Pod pojmem „párek“ se tehdy myslely dvě nožičky uzenky.
Kdo se trochu snazi, najde kvalitu. Kupuju si klobasy odsud (http://www.biofarma.cz/), za 160kc/kg v bio kvalite. Maji i dobre uzene, lovecak je podle me trochu slabsi ale presto ujde.
Jinak pokud nechcete bio, staci se v obchode podivat na etiketu, bezne se daji sehnat balene uzeniny treba z krahujci nebo z kostelce s 60–70% masa.
Nedávno na Spectru ukazovali, jak se dají „okrádat“ lidé na farmářských trzích. Zákazníci všemu věří a min. kontrolují. Nafotili si propagační fotky s vepříky, aby vyvolali dojem, že se jedná o prodej přímo z farmy. A obyčejnou uzeninu zabalili do papíru a přelepili originální nálepkou. Samozřejmě inkasovali násobek ceny, za kterou masné výrobky koupili. Takže bacha na podobné vykuky.
V článku chybí ještě jedna drobnost – a to upozornění na přídatné látky. Většina „kvalitních“ špekáčků, včetně těch z Globusu, totiž obsahuje polyfosfáty (E450, E451 nebo dokonce E452). Je zvláštní, že to u nás téměž nikomu nevadí. Zksute se někdy zaměřit na to, co tyhle v uzeninách zcela běžné látky působí. Ale lze koupit i špekáčky bez těchto lahůdek. Jenže ne v supermarketech.