Vlákno názorů k článku Špekáček není buřt. A někdy ani špekáček od Moniq - Jste si jistí, že dřív byly uzeniny kvalitnější?...

Jste si jistí, že dřív byly uzeniny kvalitnější? Jestli to není jen „to za našich mladejch časů“ nebo optický klam – buřt byl dobrý, ale v socřeznictví jeden. Teď je nabídka široká a chce to hledat a nekupovat šmejd (a že ho je, o tom žádná).

No jiste, prece i trava byla zelenejsi…

jasně že jo, protože za okupace (rusáky) trávu téměř nikdo nekouřil, až na pár lidí z undergroundu ale na druhou stranu zde nikdo nepěstoval pod lampou, tak možná byla tráva zelenější ale rozhodně o poznání slabší

Tenkrát to kamarád pěstoval na dvorku, a další rok sázel semínka, z té, co byla nejlepší. Po pár letech prý to nebylo tak slabé, až tak, že se z toho brácha jednou pořádně zhulil, očekávajíc něco slabšího, jako když s tím začínali.

To zni jako rozumný argument. Nepříjemné je, že dnes se pomalu nedá koupit ani drahý kvalitní výrobek. Když si v přilehlém krámku koupím uzeninu řekněme 2× dražší než takový ten všemi kupovaný průměr, tak uzenina je sice snad i kvalitnější, ale salám je často takový obeschlý, klobásky zase v ledničce velmi rychle osliznou a začnou smrdět …, prostě je kupuje málo lidi a dlouho leží v krámě.
Já bych si rád připlatil na kvalitnější uzeninu, ale u těch dražších jsem se už tolikrát spálil, že raději také žeru oškrabky z kostí a pomleté chrupavky se sojou jako všichni, protože se to v obchodě točí a je to čerstvé.

Lepší čerstvej „Humus“ než proleželá kvalita :D

V dnešní době je větší výběr. Bohužel prodejci trpí mánií, že musí nabízet všechno. Objednávají si uzenin tolik, že nejsou schopni je včas prodat. Vyhazovat to ale také nechtějí. Jejich skvělá nabídka pak vypadá jak sbírka chirurgického odpadu - pomalu stejně masa jako různých pytlíků, papírů a igelitových krycích roušek, které mají zpomalit nevyhnutelné. Na trvanlivých klobásách lze zas často pozorovat jak rašící plísně tak i zjevné stopy po jejich mytí. Dokonce jsou schopni vedle toho humusu položit ještě zabalené klobásy z nové dodávky. Když jsem se onehdá pokusil ty pěkné klobásky zakoupit, dostalo se mi odpovědi, že nejdříve musí prodat ty staré :-)

Dusicnanove soli se do burtu vesele cpaly i za komunistu.

KNO3 nebo NaNO3 se do uzenin dávalo vždycky.

Potiz byla ale casto v tom, ze se uzeniny prevazely na nakladaku a ne v chlazenych vozech. A to i v horkem lete, cili treba parky byly typicky zkysle a zasmradle, nekdy dost fest. Salamy reznici maceli, aby byly tezsi a tak byly jen pro lidi se silnou naturou a travenim hyeny.

Co to plácaš Gregůrku…
Když namočíš salám, tak těžší nebude, neboď tuk a obal vodu dovnitř nepustí a vymáčenej salám jde poznat zdaleka! Kdyby jsi to vědel, tak neplácaš ptákoviny… Na šidění se používaj jiné triky z ameriky, třeba dva papírky, jeden na balení druhej na protiváhu, podlepění desky váhy s tovarem, broušená závaží, nevycentrována váha a jiné. Otec byl řezník za komoušu, tak mi něco ukázal. Ja šidit nechci, ale musím, tabulky mi dovolují odepsat jenom 17 kilo ze 120 kilo prasete, ale hmotnost obsahu střev je někdy i 30 kilo, neboď farmáři šejdlíři ti prodají nacpané prase k prasknutí, tak aby cena vyšla musí se šidit a když jse musí, tak se musí. Sorry Gregory, čísla tě nepustí a tak jse to dělá v celém řetězci…

No ano, dříve někteří řezníci máčeli např. šunku nebo šunkový salám. To se ovšem snadno poznalo: takový salám okamžitě promáčel papír.
Dnes je tento mezikrok vyloučen, protože voda se do měkkých salámů a šunek přidává už ve výrobě. Přidává se ovšem ve formě želatinového roztoku, takže její skutečný obsah zjistíte teprve tehdy, když necháte uzeninu přemrznout a po rozmrazení ji nakrájíte. Želatina se mrazem roztrhá a vodu pustí do takové míry, že ji lze z výrobku ždímat čůrkem. Salám navíc získá na řezu strukturu molitanové houby.

Urcite byly. Kdysi se pry do talianu davalo skrabane maso bez blan. Jenom dobre maso. A taliany byly pochoutka. Nevim, jestli jsou jeste nekde k mani, ja se po nich neschanim po te, co jsem v jednom nasel kus nejakeho hnusneho kopyta nebo co. Tohe se stat za prvni republiky, tak priste zakaznik jde ke konkurenci. Dnes konkurence neni, smejd prodavaji vsichni.

taliáni, co vím tak bylo možné koupit jen na dvou místech. V Kněžmostě ve dvoře, tam ovšem již nechodím neb se mi několikrát za sebou stalo, že uzenina buď hned doma nebo velmi brzy byla, no taková divná, kvůli tomu už tam pár let raději nechodím ale roky to tam měl výborné a nejen taliány. Co je ovšem osvědčené je Dolejší z Davle. Dostanu se tam málokdy taliány, macešku a další vždy nakoupím.

Ano, byly. Někdy během devadesátých let začla kvalita potravin klesat a od té doby to jde jen k horšímu.

No a není lepší mít na krámě jeden přísně kontrolovaný a zaručeně dobrý buřt, než mít na vybranou z dvaceti nebuřtů, jejichž kvalitu nikdo nehlídá? Iluze volby se člověk nenají.

Když mi prarodiče říkaly jak byly dobré soukromé řeznictví, tak sem si určitě nemislel takové které dnes máme k dispozici. Hruza a děs to špatne socialistické to aspon byla pochoutka žádná soja ale maso které tam mnelo béjt.A co se tyče tech špekáčku škoda mluvit.

Jen malý dodatek z vlastní zkušenosti.
Jako študák před 40 lety jsem si dost často dělal tzv. hemenex z točeňáku a vajíček. To se nakrájely plátky točeňáku (či tlustého párku) do panve, zakrylo se plně dno, lehce opeklo z obou stran a zalilo rozvedlanými vajíčky.
Tehdy lahůdka. Dnes když nakrájím točeňák do pánve tak při opékání vylézá z pánve. Jednoduchý důkaz toho, že dříve ty uzeniny obsahovaly to co měly (především maso) a dnes vše jiné než maso.

Ono se to radí teoreticky. Kupoval jsem kvalitní blok sýra např. Byl zalit ve vosku a k vínu byl fajn. Je pravda , že jsem jej nekupoval každý den.Když stál blok kolem 66Kč. Stejně zmizel z trhu. Jako jiné kvalitní potraviny. Jiné se u nás přestaly vyrábět úplně a výrobce je vyrábí v cizině a dovážíme je. Rada pěkná ovšem pouze teoretická. Zase se ale na druhou stranu rozšířil sortiment o orientální a asijské suroviny. Jenže tuto kuchyni nevařím pořád.