Špenát jako téměř zázračný prostředek k získání síly zpopularizovala kromě jiného především oblíbená kreslená postavička Pepka námořníka. Věřilo se také, že tato rostlina dodá organismu velké množství železa. I když je to trochu jinak a dnes už se ví, že šlo o omyl, špenát má mnoho co nabídnout a jde o nesmírně zdravou a odborníky doporučovanou potravinu. Existují ale případy, kdy je vhodné ji z jídelníčku vypustit.
Co se dozvíte v článku
Špenát chutnal už ve starověku
Předpokládá se, že špenát byl vyšlechtěn asi před 2000 lety ve starověké Persii, odkud se přes Nepál dostal do Indie a Číny. V 9. století byl představen na Sicílii a první písemný důkaz o něm pochází z 10. století. Poté, co se stal populární zeleninou ve Středomoří, dorazil do Španělska ve 2. polovině 12. století a získal si přezdívku „král listové zeleniny“. Anglie a Francie se s ním seznámily ve 14. století.
Špenát pak pokračoval ve vítězném tažení a kromě ocenění delikátní chuti lidé zvolna přicházeli na jeho blahodárný vliv na lidské zdraví, například během první světové války bylo zraněným francouzským vojákům podáváno víno obohacené špenátovou šťávou kvůli omezení krvácení.
Mýtus o vysokém obsahu železa padl před téměř 100 lety
Ve 30. letech 20. století se objevují komiksy a poté animované filmy s Pepkem námořníkem, kterému stačilo sníst plechovku špenátu a jeho tělesná síla okamžitě neuvěřitelně vzrostla. V té době už je široce rozšířený také mýtus o mimořádně vysokém obsahu železa.
Tato mylná informace přitom pochází už z 19. století, kdy německý vědec Erich von Wolf publikuje práci, kde tvrdí, že špenát obsahuje 35 miligramů železa na 100 gramů. V roce 1937 ale vědci zjistí, že toto množství je desetkrát nižší. Co se týká špenátu jako zdroje železa, kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové, která na sebe železo váže, ho lidské tělo nedokáže v této formě téměř vůbec přijímat.
Obsahuje cenné látky
Ale jinak je špenát skutečně skvělým zdrojem cenných látek. Jde zejména o provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín C, E a K. Obsahuje také vápník, draslík, zinek, mangan, hořčík i selen a také hodně chlorofylu.
Z dalších látek jsou to třeba flavonoidy, kyselina pantothenová, cholin a lutein. Kvůli tomuto složení ho odedávna lidové léčitelství považovalo za prostředek ke snížení vysokého krevního tlaku, k léčbě a prevenci zácpy a chudokrevnosti.
Gnocchi nebo těstoviny se špenátem patří k oblíbeným letním receptům
Kdy si dát při konzumaci špenátu pozor?
Špenát obsahuje vyšší množství vitamínu K, který pozitivně ovlivňuje správnou srážlivost krve. Proto by měli být při jeho konzumaci opatrní lidé, kteří užívají léky na ředění krve. Mohl by tudíž narušit jejich působení.
Stejná obezřetnost je na místě i tehdy, pokud někdo trpí na tvorbu kamenů ze solí kyseliny šťavelové (oxalátové kameny) v močových cestách.
Jeho složení se ale naopak připisují kladné účinky na imunitní a kardiovaskulární systém, podporu svalového růstu, správné trávení, mozkovou činnost a dobrý zrak. Díky vysokému obsahu vody pomáhá také zbavit organismus toxinů.
Recept: Mechový dort se špenátem
Šéfkuchař valašského Spa hotelu Lanterna Tomáš Kunovský si recept na tento dezert přivezl ze Skotska, kde patnáct let působil jako kuchař a cukrář špičkových hotelů pro náročnou klientelu. Výrazné barvy docílíte díky špenátu, ale nemusíte mít obavy, je chuťově neutrální. Šéfkuchař doporučuje raději baby špenát, který nemá velké a silné stonky.
Suroviny:
- 300 g špenátu (konečná váha po tepelné úpravě a rozmixování)
- 2 citrony (nastrouhaná kůra a šťáva)
- 4 ks vajec
- 230 g cukru krupice
- 260 g slunečnicového oleje
- 150 g hladké mouky
- 150 g polohrubé mouky
- 1 kypřicí prášek do pečiva
Na krém:
- 200 g termizovaného sýru (Philadelphia, Lučina)
- 100 g mascarpone
- 50 g cukr krupice
- 10 ml vanilkové esence (nebo semínka z poloviny vanilkového lusku, případně ½ sáčku vanilkového cukru
Na ozdobu:
- čerstvé lístky máty
- plátky kandovaného citronu
Špenát spaříme a hned zchladíme v ledové vodě, aby si udržel sytě zelenou barvu. Následně ho zpracujeme do pyré v mixéru, přidáme citronovou kůru a šťávu.
Z vajec a cukru vyšleháme pěnu, přidáme olej, mouku a kypřicí prášek. Na závěr přidáme špenátové pyré.
Těsto nalijeme do dortové formy (průměr do 20 cm) vymazané tukem a vysypané polohrubou moukou. Pečeme ve vyhřáté troubě asi 40 minut na 170 °C. „Při pečení může zelená barva zvenčí slábnout, ale nemusíte mít obavy – uvnitř stále zůstává v plné síle,“ ujišťuje šéfkuchař Tomáš Kunovský.
Než se korpus upeče, připravíme si krém na dohotovení dortu – smícháme termizovaný sýr či žervé s cukrem a mascarpone a vše utřeme v hladký krém.
Z upečeného korpusu odřízneme po vychladnutí horní část, abychom povrch zarovnali. Z těchto odřezků připravíme rozemnutím v ruce drobenku, která na závěr skvěle poslouží jako atraktivní dekorace.
Korpus podélně rozřízneme na třetiny, mezi jednotlivé díly natřeme připravený krém a postupně vrstvíme. Na závěr ozdobíme drobenkou, mátou, plátky citronu nebo jinou surovinou, která s dezertem barevně ladí.
Zdroj a foto: Resort Valachy, www.valachy.cz
Špenát je možné sklízet po většinu roku
Špenát se nemusí vysévat jen na jaře. Jestli se ale rozhodnete pro toto období, pak s tím můžete začít už v březnu, pokud je příznivé počasí. Ve vyšších polohách je vhodné posunout výsev na duben.
Pro podzimní sklizeň je vhodné provést výsadbu během srpna. Od konce tohoto měsíce zhruba do začátku října je pak možné vysévat zimní odrůdy špenátu, které budou připraveny ke sklizni v dalším roce na jaře. Tyto rostlinky je nutné přes zimu chránit před mrazem, ideálně přikrýt chvojím.
Sklízet je možné i nepřetržitě, v tomto případě se osivo vkládá do země průběžně a v menším množství. Od výsevu do sklizně uplyne zhruba 5 až 6 týdnů, v některých teplejších regionech může být tato doba i kratší.
Pěstování špenátu přitom není nijak náročné, snáší většinu půd kromě těžkých nebo písčitých a vadí mu také suchá a větrná stanoviště. Zeminu je možné obohatit zahradním kompostem. Semínka se řidčeji vkládají do hloubky zhruba 2 až 3 centimetrů v řádcích ve vzdálenosti asi 20 centimetrů. Během vegetace se špenát jednotí, kypří se půda a je důležité nezapomínat na přiměřenou zálivku.
Po sklizni vydrží listy zhruba 2 dny, pak vadnou, a proto je pro delší uskladnění třeba špenát zmrazit.
ČLÁNKY DO MAILU