O důležitosti spánku se jistě přesvědčil každý, kdo jej na nějaký čas zanedbal. Byl pak unavený, podrážděný a třeba ho bolela hlava (Bolesti hlavy. S jakými léky začít?) – nebo se přidaly i další zdravotní potíže. Kvalita a množství spánku má bezpochyby vliv na naše zdraví i délku života.
Nedopřejeme-li dlouhodobě našemu tělu dostatek odpočinku nebo je náš spánek nekvalitní, může to mít vliv na vznik kardiovaskulárních chorob a dalších nemocí.
Jaké poruchy spánku známe?
- Nejčastější poruchou spánku je nespavost.
- Poruchy dýchání ve spánku: spánková apnoe neboli krátkodobé přerušení dýchání ve spánku.
- Centrální hypersomnie: nemoci s nadměrnou spavostí, která vzniká bez ohledu na kvalitu a trvání nočního spánku.
- Poruchy cirkadiánního rytmu: nejčastěji se jedná o poruchu fázového posunu spánku, při níž má nemocný svoje biologické hodiny nastaveny na pozdní usínání a pozdní vstávání
- Parasomnie: Nežádoucí stavy vědomí, myšlení, pohybu a chování vyskytující se ve spánku nebo při probuzení (náměsíčnost, noční děs, poruchy chování v REM spánku, kdy člověk v reakci na probíhající sen provádí pohyby)
- Poruchy pohybu vázané na spánek, např. syndrom neklidných nohou (Willis-Ekbomova nemoc).
Příliš krátký spánek může znamenat i kratší život
Každý z nás má někdy tendenci zkracovat dobu svého spánku. Dle Americké akademie spánkové medicíny a Americké společnosti pro výzkum spánku však spánek kratší než sedm hodin zvyšuje u dospělého člověka riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, poruchy nálady, nehod a kratší délky života. „Některé statistiky ukazují, že s kratším dožitím může být spojován i příliš dlouhý spánek, tedy delší než devět hodin. Za normální dobu spánku považujeme šest až devět hodin,“ uvádí Karel Šonka, profesor z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK
Delší spánek sám o sobě není škodlivý. Změny v jeho délce ale mohou u některých lidí vyvolat silné bolesti hlavy nebo až migrény. „Mladí lidé bývají schopni i po přiměřeně dlouhém nočním spánku spát hlubokým spánkem ještě i v dopoledních hodinách. Probuzení jim pak může připadat nepříjemné a je pro ně obtížné se dostat do plného intelektuálního tempa,“ popisuje prof. Karel Šonka.
Na kvalitu spánku mají vliv i elektronická média
Elektronická média mohou působit jako rušivý element, a tím nás připravit o klidné usínání. „Svítící monitory i těch nejmenších zařízení vyzařují intenzivní světlo, které aktivuje hypotalamus, čímž spánku zabraňují. Proto pokud se chcete v klidu vyspat, nechte své mobily, tablety a počítače před spaním vypnuté,“ radí profesor.
Jak správně spát?
- Spěte přiměřeně dlouho. Tedy okolo osmi hodin.
- Spěte na pohodlné matraci, která by neměla být ani moc tvrdá, ani příliš měkká.
- Zkuste se před spaním vyvarovat stresu a nepříjemnostem. Nenechávejte řešení důležitých věcí na večer.
- Omezte přísun alkoholu a tučných jídel, které zhoršují kvalitu spánku.
- Spěte v chladné a dobře vyvětrané místnosti.
- Spánek můžete podpořit i nějakými bylinkami.
ČLÁNKY DO MAILU