Rychle se rozmnožují, roznášejí infekce a někdy mohou i kousnout. Potkani žijí hlavně v kanálech, ale nemají problém navštívit váš byt. Nemusejí použít dveře, vylezou třeba záchodovou mísou. Pražský deratizátor Zbyněk Kohoutek vzpomíná i na potkana ve 13. patře panelového domu.
Častěji se s nimi můžeme setkat ve sklepech, mezi popelnicemi nebo i v parcích okolo košů a všude tam, kde je vyšší koncentrace odpadků. Potkani mají rádi nepořádek.
Kolem popelnic i restaurací
Vykrmujeme si je sami – a to tím, co my, lidé, vyhodíme. V horším případě spláchneme do záchodu. Někteří dokonce vhazují zbytky jídla přímo do kanálů. „Z tohoto ohledu jsou problematická zejména místa poblíž hotelů a restaurací,“ doplňuje Zbyněk Kohoutek a rozhlíží se po pražském Václavském náměstí, kde je pohostinství na každém kroku.
Dalšími místy, kde je zvýšený výskyt potkanů, jsou stavby. „Hodně potkanů je také na povrchu okolo popelnic a v neošetřované zeleni, kam obyvatelé vyhazují odpadky. Potkany z kanalizace vyhání i zvýšený stavební ruch,“ upřesňuje tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáš Mrázek.
Problémem jsou i zbytky tuku, které v kanálech ztuhnou a ztíží práci deratizátorů. „Když jsou kanály nepropustné, přijdou na řadu cisterny s tlakovou vodou. Zbytky oleje pak vybíráme kýblem,“ popisuje deratizátor.
V hlavním městě žije odhadem čtyři až pět potkanů na jednoho Pražana. „Není možné vyhubit je všechny, plošnou deratizací se snažíme udržet jejich množství na rozumném počtu,“ říká mluvčí PVK.
Auto plné voňavého jedu
Každý rok od dubna do října čistí PVK stokové sítě. Jak taková plošná deratizace vypadá? „Jedeme od kanálu ke kanálu. Otevřeme, nasypeme jed do trubky, kterou nasměrujeme na žlábek v kanalizaci. Vhodíme návnadu, zavřeme a jedeme dál,“ popisuje pražský deratizátor. Práci nejvíce komplikuje doprava a fakt, že na mnohých kanálech parkují auta.
K hubení potkanů používá PVK přípravek Hubex, což jsou požerové nástrahy, kterým nevadí vlhké prostředí. Čichnete-li si k nim, zjistíte, že krásně voní. „Bodejť by ne! Však jsou v tom rozdrobené kousky čokolády, oříšků a dalších dobrot,“ směje se Zbyněk Kohoutek.
Potkani jsou rafinovaní, a tak musí být takový i jed. Otrava nesmí přijít náhle, tito hlodavci mají „ochutnávače“. Pokud by si všimli, že mu jídlo ublížilo, dali by si pozor. Jed působí pět až sedm dní.
Pomoci s eliminací potkanů může každý z nás, a to už jen tím, že budeme udržovat pořádek a nebudeme splachovat zbytky jídla do toalety. Nejde jen o to, že poskytujeme potkanům potraviny, ale přejedený potkan už pak nemá chuť na směs s jedem.
Kam vyhazovat zbytky potravin
- Zbytky jídla, které jsou rostlinného původu, můžete dát na domácí kompost, případně do hnědého kontejneru na bioodpad.
- Maso a jiné zbytky živočišného původu patří do kontejneru na směsný odpad.
- Případně se doporučuje nabídnout zbytky z kuchyně nějakému chovateli (prasat, slepic ap.)
Zdroj: EKO-KOM
Proč jsou potkani nebezpeční
Důvod, proč obce investují miliony korun ročně do hubení potkanů, není jejich nevalný vzhled. Potkani jsou přenašeči mnohých velmi nepříjemných nemocí. K přenosu dochází zřídka kousnutím, spíše vdechnutím infekce nebo jen úrazem v prostředí, kde se potkani vyskytují. Mohou nás nakazit například Weilovou žloutenkou, salmonelózou, myším tyfem, tuberkulózou a dalšími virovými nebo bakteriálními onemocněními. Nehledě na roznášení blech a roztočů.
TIP: Počůral vám potkan vodu? Pozor na leptospirózu
Že by potkan člověka pokousal, se nestává tak často. Deratizátoři je popisují jako plachá zvířata, která se většinou rychle rozprchnou. Přesto radí, abychom si s nimi nezahrávali a nesnažili se je sami chytit.
Zbyněk Kohoutek vzpomíná na situaci zhruba před dvaceti lety, kdy volali z jedné mateřské školky, že si děti našli nějakého králíčka. Když přijeli na místo, zjistili, že si děti hladí natráveného a již značně malátného potkana. „Myslím, že to tenkrát naštěstí dobře dopadlo,“ uzavírá deratizátor.
Galerie: Usazený tuk v kanalizačním potrubí v Praze
ČLÁNKY DO MAILU