Mléko patří k nejrozšířenějším a současně nejpropagovanějším potravinám. Ne každý je ale přesvědčen o tom, že nám tento nápoj prospívá. Stoupenci ortodoxní výživy podporovaní současnou západní medicínou vedou v této otázce spory s vyznavači alternativní výživy a medicíny.
Mléko – anděl, nebo ďábel?
Oba tábory shromažďují své argumenty pro i proti. Vypadá to, že díky médiím vedou stoupenci mléka. Znamená to také, že mají stoprocentní pravdu?
Zdrojem vápníku není jenom mléko
Mezi důvody proč pít mléko se nejčastěji zmiňuje nutnost dostatečného příjmu vápníku pro růst, stejně jako pro prevenci vzniku osteoporózy.
Vápník hraje klíčovou roli pro zachování zdraví a síly kostí. Přibližně 99 % tohoto důležitého minerálu je uloženo v kostech a zubech, zbývající procento pomáhá regulovat svalové kontrakce, srdeční tep, srážení krve a zajišťuje fungování nervové soustavy. Doporučené dávky vápníku se v jednotlivých státech liší, u nás se jedná o množství 800 mg pro dospělého člověka na den.
Čtěte také: Mýty a pověry o mléce podle jeho zastánců
Nejznámějším a nejbohatším zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky, zdaleka se ovšem nejedná o zdroj jediný a nenahraditelný. K dalším zdrojům patří rybičky s jedlými kostmi – losos nebo olejovky v konzervě, roketa, brokolice, zelí, petrželka, řeřicha, sušené fíky, meruňky, ořechy, mandle, sezamové semínko.
Při dehydrataci je mléko lepší než voda, minimálně pro děti
Příznivci bílého nápoje dále argumentují tím, že je nutno doplňovat tělo tekutinami. Zvláště děti by měly denně vypít 6–8 sklenic tekutin. Za nejlepší zdroj tekutin pro rehydrataci se považuje právě mléko. Platí to zejména pro děti. Podle nového výzkumu představuje mléko lepší způsob, jak zabránit dehydrataci, než jsou sportovní nápoje nebo samotná voda.
„Obzvláště důležité je to v horkém letním počasí,“ říká Brian Timmons z McMaster University. „Děti se při svých hrách rychle dehydrují a je důležité, aby měly dostatek tekutin, což platí hlavně před tím, než začnou druhé kolo her… Mléko nahrazuje ztrátu sodíku při pocení a pomáhá tělu, aby si lépe udrželo své tekutiny. Mléko rovněž poskytuje proteiny, které děti potřebují pro svůj růst a rozvoj svalů a které ostatní nápoje neobsahují.“
Mléko a mléčné výrobky obsahují vyváženou rovnováhu proteinů, tuků a uhlovodanů. Zároveň je mléko vynikajícím zdrojem vitamínů a minerálů. Kromě vápníku obsahuje riboflavin, fosfor, vitamíny A, D a B12, kyselinu pantotenovou.
Je pití mléka nepřirozené, nebo dokonce škodlivé?
Příznivci alternativní stravy vidí v konzumaci mléka něco nepřirozeného: Na rozdíl od jiných savců lidé pijí mléko i po odstavení, až do dospělosti, a co víc – pijeme mléko jiného živočišného druhu! Telata potřebují masivní dávky vápníku, aby se podpořil vývoj jejich kostí, který je tak důležitý v prvním roce života. Lidské mládě tak vysoké dávky vápníku nepotřebuje: vysoký obsah minerálů v kravím mléce zatěžuje dětské ledviny, a proto se většinou nedoporučuje, aby děti během prvního roku života pily normální mléko „z regálu“.
Konzumace plnotučných mléčných výrobků mírně zvyšuje plodnost, zjistila jedna ze studií
Odpůrci mléčné stravy zmiňují kornatění tepen a uvádějí nemoci, které má mléko vyvolávat – např. astma. Webová stránka notmilk.com obsahuje desítky článků o negativních účincích mléka – tvrdí například, že kraví mléko obsahuje hormony vyvolávající rakovinu, ale mlékárenský průmysl to údajně drží pod pokličkou.
Možná jste se setkali s upozorněním, že mléko zvyšuje sekreci hlenu, a to nejen v dýchacích cestách, ale také například ve vaječnících. Wikipedia informaci o zahleňování s odvoláním na odborné zdroje odmítá: „V případě, že dotčená osoba není alergická na mléčné produkty, vědecké studie dokazují, že tento efekt je smyšlený.“ Také Pavel Suchánek, odborník na výživu z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny, uvedl v článku na toto téma: „Mléko samo hlen neobsahuje a žádné studie zvýšení zahlenění sliznic po konzumaci mléka nepotvrdily.“
Přesto některé studie naznačují, že konzumace mléka může zvyšovat riziko některých zdravotních problémů.
Alergie na mléko se týká hlavně dětí
Alergie na bílkovinu kravského mléka je nepříznivá reakce na jeden nebo více proteinů kravského mléka a představuje jednu z nejčastějších alergií novorozenců, kojenců a batolat. K hlavním alergenům kravského mléka se řadí syrovátkové bílkoviny a kasein, který se v lidském žaludku rozkládá a vytváří kasomorfin. V raných 90. letech se spekulovalo, že kasomorfin může způsobit nebo zhoršit autistické poruchy; studie, které tato tvrzení podporují, však vykazují významné nedostatky.
Přečtěte si: Zákeřná alergie na potraviny
K alergii na mléko dochází, když imunitní systém těla vnímá jeden z proteinů (kasein nebo syrovátku) jako cizího vetřelce a spustí protiútok. Alergie se projevuje tekoucím nosem a ucpanýma ušima. K vážnějším symptomům patří ekzémy, kolika, průjem, astma a zvracení. Není snadné vyhnout se mléčnému proteinu kaseinu, neboť se běžně používá při výrobě chleba, zpracování obilovin, instantních polévek, margarínu, salátových dresinků i cukroví.
Výsledky dalších studií o mléce
- Několik zdrojů poukazuje na korelaci mezi vysokým příjmem vápníku (2000 mg denně, což činí ekvivalent šesti a více sklenic mléka za den) a rakovinou prostaty.
- Jiná studie prokázala, že muži, kteří konzumovali větší množství mléka a mléčných výrobků, podléhali mírně zvýšenému riziku rozvoje Parkinsonovy choroby, v případě žen byl účinek nižší.
- Studie z r. 2006 zjistila, že u žen, které touží mít dítě, konzumace plnotučných mléčných výrobků mírně zvyšuje jejich plodnost, zatímco ženy, které konzumují nízkotučné mléčné výrobky, mohou svou plodnost mírně snížit.
- Po dvacetileté studii vědci z Harvardu identifikovali v r. 2010 v mléčném tuku kyselinu trans-palmitolejovou, která výrazně snižuje riziko onemocnění cukrovkou II. typu.
Mléko bez extrémů
Otázka, zda je mléko pro naše zdraví jednoznačným přínosem, nebo jestli by bylo rozumnější jeho příjem omezit, zůstává otevřená. Jak už to bývá, všechny argumenty, pro i proti, jsou do jisté míry oprávněné, stejně jako mohou být prohlášeny za pochybné, zkorumpované, nefundované…
Nejlepším řešením bude držet se zlaté střední cesty, vyvarovat se všech extrémů, všímat si a přijímat, co našemu tělu prospívá, a odmítat vše, co nám nedělá dobře. Pokud vám konzumace mléka nepůsobí žádné zjevné zdravotní problémy, jako jsou průjmy nebo nadýmání, ekzém, chronická rýma či záněty dutin, nejspíš bude všechno v pořádku.
Jak se na spor o mléko díváte vy?
Zdroje:
http://milkmyths.org.uk/health-nutrition/health
Milk Better Than Water to Rehydrate Kids, Study Finds in ScienceDaily (Aug. 17, 2011)
Wikipedia anglická, česká
RNDr. Petr Fořt: Výživa v otázkách a odpovědích
ČLÁNKY DO MAILU