Řada lidí má v ledničce nastavenou teplotu s ohledem na spotřebu energie, ale nikoli s ohledem na to, aby se jim potraviny, zejména čerstvé maso či uzeniny, nekazily.
Neznám snad nikoho, kdo by někdy nenadával na páchnoucí kuřecí maso, kterému přitom do ukončení data spotřeby ještě pár dní chybělo. Většina z nás v takovém případě alespoň v duchu spílá prodejcům, ale ti jsou v tom někdy (samozřejmě ne vždycky, někdy maso nechutně páchne hned po rozbalení) nevinně.
Schválně se podívejte na to, při jaké teplotě se má kuřecí maso skladovat. Na obale se dozvíte, že mezi 0 až 4 stupni nad nulou, ovšem v ledničce má většina lidí o pár stupňů více – ostatně výrobci pro běžný provoz doporučují pět stupňů nad nulou, mimo jiné i proto, že každý stupeň dolů se pro změnu neblaze projevuje na účtech za elektřinu. Podle serveru Nazeleno.cz znamená každý takový stupeň uvnitř ledničky zvýšení spotřeby elektrické energie tímto přístrojem o šest procent.
Čtěte dále: Příchod lednice – nepovšimnutá revoluce
Dva, ale i deset stupňů
Schválně jsem si pomocí teploměru změřila teplotu v naší ledničce i v ledničkách několika známých či příbuzných. Výsledek? Horní patra naší ledničky mají sedm nad nulou, dolní pět nad nulou, a tak není divu, že tu zrovna kuřecímu masu není dobře.
Jakou teplotu máte nastavenou v lednici vy?
Jistotu, že mi kuřecí maso vydrží, mám u své ledničky vlastně jen tehdy, když ho na radu kamarádky de facto připlácnu na zadní nejchladnější stěnu chladničky. U ostatních ledniček se naměřené teploty pohybovaly v rozmezí od dvou dokonce až do deseti stupňů nad nulou, což už zavání zažívacími potížemi i u mléčných výrobků nebo u skladovaného doma uvařeného jídla.
„Většina lidí má lednici nastavenou tak, aby potraviny nebyly moc studené, aby je mohli hned jíst a netrnuly jim zuby. Špatně!“ zdůrazňuje Alex Kral, ředitel Spak Foods, výrobce kečupů, majonéz či tatarek. „Lednice nemá být nastavená na minimum a ideální teplota v lednici je někde kolem tří stupňů. To je přesně ta hranice, než začne cokoli nežádoucího růst.“ A dodává: „Jenže lidi to mají nastavené tak, aby jim to moc nežralo.“ A pak se diví, že se jídlo kazí…
Přečtěte si: Kečup se nedělá z rajčat. Nikde
Podobně háklivé jako maso jsou i uzeniny, zvláště třeba špekáčky nebo měkké salámy. Podle Ivany Pickové, která se zabývá právy spotřebitelů, vyžadují například špekáčky nejvýše čtyři stupně nad nulou. Mimochodem, Ivana Picková upozorňuje rovněž na to, že takzvané fermentované salámy jako například uherák, čabajka nebo poličan sice patří do sucha a chladu, nikoli ale do ledničky, protože v ní natáhnou vlhkost a jejich chuť vezme za své, navíc mohou začít plesnivět. Takže máte-li dobře větranou spíž, šup tam s nimi.
Největší zima je dole
Navíc ne ve všech částech ledničky je stejné chladno, a proto záleží i na tom, kam třeba kuřecí maso nebo jogurty umístíte. Navíc byste měli jídlo do ledničky rozmístit tak, aby chlazený vzduch mohl uvnitř lednice proudit bez omezení.
Mějte na paměti, že nejchladněji je ve spodních patrech ledničky a že teplota stoupá směrem vzhůru a to v průměru co patro, to jeden stupeň. Do výše očí dejte věci, které používáte často, abyste kvůli jejich vyndávání nemuseli stále něco přerovnávat a nezvyšovali tak zmatek uvnitř ledničky. Dávejte jídla na stejná místa, abyste je nemuseli hledat a nechávat tak dvířka dlouho otevřená.
- do horních polic umístěte mléko a mléčné výrobky, jako jsou jogurty a sýry, mléko můžete dát též do polic na lahve, kterým jsou v horní části některé ledničky vybaveny
- do středních pater patří hotová jídla, případně také uzeniny
- pod ně dejte pečlivě zabalené syrové maso či ryby
- úplně dole se většinou nacházejí šuplíky na zeleninu
- do dvířek patří nápoje, kompoty, kečupy, hořčice a podobně. Případně také vejce, je-li tu na ně polička, jinak dávejte vejce v ledničce co nejvýše
Některé moderní ledničky přicházejí s novými funkcemi a pozměněným vnitřním uspořádáním, v tom případě se řiďte pokyny výrobce. Mnoho lidí dává v dobré víře do chladu i věci, kterým by přitom bylo lépe venku. Týká se to například těchto potravin: pečivo (může se mrazit, ale v ledničce zbytečně okorává), rajčata a okurky, exotické ovoce a ovoce, které je třeba nechat dojít, jako například zimní jablka.
A kolik máte v mrazáku?
Podobně mnoho lidí tápe při nastavování teploty v mrazáku, kde se za jakousi mantru považuje minus osmnáct, ovšem chcete-li potraviny uchovávat skutečně dlouhodobě, měl byste v ní mít spíše minus dvacet až dvaadvacet.
Před zmrazením jídlo pokud možno rozdělte na menší kusy či jednotlivé porce. Aromatické potraviny jako ryby mrazte zvlášť. Ryby, které jste si sami zmrazili, byste měli spotřebovat pokud možno do jednoho měsíce. Někdo mrazí i uzeniny, ty však v mrazáku rovněž vydrží jen krátkou dobu.
Fotogalerie k článku o historii lednic Doba předlednicová
Potraviny v mrazáku uchovávejte vždy nejvýše jeden rok, pokud máte přístroj, který mrazí potraviny až na minus 24 stupňů. Ideálně byste ale zmrazené zásoby – zvláště se to týká hotových a doma zmrazovaných potravin – měli spotřebovat do dvou až tří měsíců.
Do mrazáku nepatří mléčné výrobky, protože v něm zhrudkovatí. Pečivo jako chleba či rohlíky můžete mrazit bez potíží, stejně jako některé sladké buchty, nikoli ale ty, které v sobě mají například smetanovou či krémovou náplň. Přemýšlejte také, jaké ovoce zmrazíte – celé jahody, švestky či meruňky ano, jablka nebo hrušky ne. K domácímu mrazení se nehodí ani brambory, a to jak syrové, tak vařené.
ČLÁNKY DO MAILU