Varování před kombinací srdečních chorob a covidu zaznělo na nedávné konferenci věnované tématu chorob srdce. Lékaři na ní hovořili například o tom, že v zimě je častější akutní infarkt myokardu.
Co se dozvíte v článku
- Nejčastěji umírají pacienti s covidem a ischemickou chorobou srdeční
- Rizikové diagnózy pro onemocnění covid-19
- Covidový zápal plic už organismus nezvládne
- První volbou nemocných by mělo být očkování
- Větší šanci v boji s covidem dává i aktivní prevence
- Zkrotit onemocnění pomohou nové léky a magnetická rezonance
Mezi rizikovými nemocemi pro těžký průběh covidové infekce kardiologové jmenovali zejména ischemickou chorobu srdeční (ICHS), ale také aterosklerózu, prodělání infarktu nebo obezitu a cukrovku. Ty sice nejsou chorobami srdce, ale často se s ním pojí a představují stav organismu, jenž srdci rozhodně nepomáhá.
Nejčastěji umírají pacienti s covidem a ischemickou chorobou srdeční
„Mezi hodně rizikové pacienty, kteří covidu podléhají častěji, patří lidé s ICHS, což je onemocnění věnčitých tepen způsobené aterosklerózou (kornatěním tepen, pozn. red.). ICHS je nejčastější okolností, se kterou covid pozitivní pacienti umírají,“ říká předseda České kardiologické společnosti (ČKS) Aleš Linhart.
Chronická podoba ISCH je nejčastější příčinou smrti v ČR. Loni na ni zemřelo přes 19 tisíc pacientů. Jako druhou nejčastější příčinu statistici loni uvedli onemocnění covid-19.
S ISCH se v Česku podle kardiologa Miloše Táborského léčí půl milionu lidí, dalších 100 tisíc má ischemickou chorobu nohou, zhruba 130 tisíc lidí trpí aterosklerózou. Infarkt myokardu prodělalo, přežilo a s jeho následky se nyní potýká 14 tisíc lidí.
„Počet rizikových pacientů v populaci je opravdu velký. Je důležité, že onemocnění se často u jednoho pacienta kombinují a riziko hospitalizace či úmrtí při covidu narůstá,“ podotýká Miloš Táborský, který je přednostou I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc a místopředsedou ČKS.
Rizikové diagnózy pro onemocnění covid-19
- ischemická choroba srdeční
- ateroskleróza
- ischemická choroba dolních končetin
- prodělání akutního infarktu myokardu
- cukrovka
- obezita
Covidový zápal plic už organismus nezvládne
Adaptace organismu na infekci vyvolanou covidem je u výše jmenovaných pacientů výrazně těžší než u lidí, kteří před covidem byli zdraví nebo řešili jen mírnější obtíže. Je to i tím, že chronicky nemocní pacienti nemají postižený jen srdeční sval, ale často i jiné orgány. Typicky třeba ledviny.
„Pokud má pacient výrazně sníženou funkci levé komory srdeční, je dlouhodobě léčen pro těžké pokročilé srdeční selhání nebo je po srdeční transplantaci a do toho přijde covidová pneumonie, tak bohužel je pro tyto pacienty fatální,“ říká pro server Vitalia.cz Miloš Táborský.
Pacienti by proto rozhodně neměli rezignovat na prevenci, která jejich onemocnění sice nevyléčí, ale může jim pomoci zdravotní stav zlepšit, a tím jim dát i šanci na překonání covidu.
První volbou nemocných by mělo být očkování
U pacientů se srdečními či oběhovými nemocemi je podle lékařů prvním krokem k tomu, aby covid neměl fatální průběh, očkování. A to včetně posilujících dávek a všech přeočkování. Kardiologové doporučují, aby pacienti žádnou vakcinaci nevynechávali. „Víme, že je účinná a bezpečná i pro rizikové osoby,“ říká Miloš Táborský s tím, že pacienti by na očkování neměli rezignovat ani ve chvíli, kdy se objeví další mutace koronaviru.
Komplikace, které očkování doprovázejí, jsou podle lékaře malé. Miloš Táborský míní, že pacienty by nemělo odradit ani to, že vakcína od firmy Pfizer/BionTech, jež se v Česku hojně využívá i pro přeočkování, způsobuje zřídka zánět srdečního svalu. Podle něj studie z Izraele ukázala, že z 2,5 milionu pacientů se zánět srdečního svalu vyskytl ve dvou případech na 100 tisíc očkovaných osob. „Jsou to nejčastěji mladí muži a v 90 procentech mají tyto případy velmi lehký či středně těžký průběh a jsou vždy řešitelné,“ podotýká lékař.
Větší šanci v boji s covidem dává i aktivní prevence
Kromě očkování doporučují lékaři také aktivní prevenci. To znamená pohyb, hlídat si váhu, dodržovat lékařem stanovenou dietu, mít pod kontrolou krevní tlak, hladinu lipidů i krevního cukru, nekouřit, nepít a brát pravidelně léky na přidružená onemocnění.
Kardiolog Miloš Táborský upozorňuje, že pacienti si mohou u lékaře nechat spočítat kardiovaskulární riziko. „Je to tabulka, kterou může vyplnit každý lékař, od praktika počínaje, a může tak stanovit konkrétní riziko konkrétního pacienta, a podle toho jej pak léčit,“ popisuje.
Lékaři také mají přesně stanovené hodnoty například krevního tlaku i lipidů podle stupně závažnosti choroby. Pacientům proto dokáží přesně říci, v jakých hodnotách je mají udržovat, aby se jejich zdravotní stav nehoršil.
Například ve třídě označované jako jedna A je cílem udržovat hodnotu krevního tlaku pod 140/90. U hladiny cholesterolu je u pacientů po infarktu pod 1,4. „U těchto pacientů je velmi ambiciózní cíl: Minimálně padesátiprocentní redukce výchozí hodnoty hladiny cholesterolu,“ podotýká Miloš Táborský.
Zkrotit onemocnění pomohou nové léky a magnetická rezonance
Podle lékařů pacientům pomůže také moderní terapie dyslipidémie po infarktu myokardu, ke které nyní již mají všichni pacienti rovný přístup a kde bude podle Miloše Táborského do roka dostupná další nová molekula, jež bude znamenat v léčbě opět změnu k lepšímu.
Novinou pak je také zatím poněkud nevšední použití magnetické rezonance. Metodě se říká zátěžová kardiovaskulární magnetická rezonance a lze ji využít v prevenci při stanovování kardiovaskulárního rizika. Tedy rizika úmrtí v důsledku srdečně-cévního onemocnění v následujících několika letech.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA
Kardiolog, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a místopředseda výboru České kardiologické společnosti.
ČLÁNKY DO MAILU