Akutní srdeční selhání může být horší než infarkt. Trpí jim zejména lidé nad 65 let

Pacienti, kterým selhalo srdce, by měli ideálně do dvou týdnů po propuštění z nemocnice k ambulantnímu kardiologovi na kontrolu. Jen tak mohou snížit riziko vážných komplikací v podobě opakované hospitalizace nebo opětovného zhoršení nemoci. To se ale na mnoha místech neděje. 

Do nemocnic se vrací do měsíce po propuštění přibližně čtvrtina pacientů se srdečním selháním, do šesti měsíců až polovina z nich. Situaci by měla změnit nově budovaná síť specializovaných ambulancí srdečního selhání. Kardiologové o ní budou mluvit minulý víkend v Brně na konferenci České asociace srdečního selhání patřící pod Českou kardiologickou společnost.

Pacientů se srdečním selháním neustále přibývá. Důležité je, abychom jim nasadili léčbu včas a poté jejich zdravotní stav pravidelně kontrolovali a léčbu průběžně upravovali – optimálně ve specializovaných ambulancích srdečního selhání. Péče o ně musí být komplexní a musí začít co nejrychleji po propuštění z nemocnice, zdůraznil profesor Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky z brněnské fakultní nemocnice u Svaté Anny. 

V Česku žije přibližně 400 000 lidí se srdečním selháním. Odborníci očekávají strmý nárůst počtu pacientů – v roce 2030 jich podle jejich odhadů bude více než 600 000 a o deset let později už téměř 900 000. Důvodem je kromě špatného zdravotního stylu Čechů zejména stárnutí populace. Riziko srdečního selhání s přibývajícím věkem roste, podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mu čelí přibližně čtvrtina lidí starších 75 let.

Nemoc může probíhat chronicky, ale může mít také podobu aktuního problému, kdy jde doslova o minuty. 

Na tuto situaci musíme být připraveni včas, i proto je jedním z cílů Národního kardiovaskulárního plánu zajištění regionální dostupnosti specializované ambulantní péče, vysvětluje místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze profesor Aleš Linhart. 

O pacienty se srdečním selháním by se podle něj měli po návratu z nemocnice starat ambulantní kardiologové, kteří mají s léčbou nemocí srdce zkušenosti. Pravidelně nejenom kontrolují nebo upravují léčbu nemocných. Monitorují také jejich laboratorní výsledky, hlídají hmotnost nebo to, jestli mají dostatek železa. V mnoha velmi přetížených ambulancích na takovou péči chybí zejména čas. Velkou práci mohou zastat i vyškolené sestry, těch je ale mnohde nedostatek, doplňuje profesor Linhart.

Přečtěte si také:

Vědci a lékaři učí umělou inteligenci, aby uměla léčit srdeční selhání

Pokud pacienti po srdečním selhání na kontroly ke specialistům nechodí, hrozí jim vážné zdravotní komplikace a často se záhy vrací do nemocnice. Dochází u nich k akutnímu zhoršení zdravotního stavu, které provází typicky dušnost nebo otoky. Rychle pak hledají lékařskou pomoc. Každý pobyt v nemocnici kvůli selhání srdce snižuje dobu jejich přežití. Po třetí hospitalizaci už to nejsou ani dva roky, upozorňuje profesor Krejčí. 

Specializované ambulance srdečního selhání ale v tuzemsku nejsou dostupné ve všech regionech. Kardiologové se proto snaží vybudovat síť odborných ambulancí, která by rovnoměrně pokryla celé Česko. Zatím fungují především ve větších nemocnicích s kardiocentry. Cílem je, aby pacienti ve všech regionech věděli, na kterého specialistu se po hospitalizaci mohou obrátit, a nemuseli za ním jezdit daleko. Kardiologové chtějí seznam odborných ordinacíé zveřejnit co nejdříve. 

Srdeční selhání mívají ženy i muži

Mnoho lidí si myslí že, srdeční selhání rovná se infarkt, ale ono to tak není. Jak se tyto problémy liší a jak spolu případně souvisí pro web Vitalia.cz vysvětluje profesor MUDr. Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky brněnské nemonice U Svaté Anny a zároveň předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti. 

Profesor jan Krejčí

Autor: MaVe

Existuje všeobecně rozšířené povědomí, že při infarktu se volá rychlá, případně že prasklá aorta je průšvih, ale další potíže se srdcem už podle lidí tak akutní a hospitalizaci vyžadující nejsou. Vy ovšem mimo jiné mluvíte i o přibývajícím množství hospitalizací právě kvůli srdečnímu selhání.

Srdeční selhání je závěrečnou, terminální fází řady kardiovaskulárních chorob. Mohou mu předcházet infarkt, chlopenní vady, kardiomyopatie nebo například neléčená hypertenze. Všechny tyto choroby mohou ve finále vyústit v rozvoj srdečního selhání. 

Srdeční selhání může vznikat chronicky, kdy příznaky narůstají pomalu. Zde není důležité vyhledávat akutně lékařskou pomoc, ale je potřeba se v určitém časovém horizontu – dnů nebo týdnů – nechat vyšetřit. Existuje ale i akutní srdeční selhání, kdy pacienti mohou být v takzvaném plicním edému – jejich plíce jsou zality tekutinou, která se v nich hromadí kvůli selhání srdce, a trpí extrémní akutní dušností. V takovém případě je to stejně akutní nebo ještě akutnější situace, než je infarkt myokardu. Pacienti se musí dostat do nemocnice v horizontu minut, jinak to může skončit fatálně. Akutní infarkt myokardu se ale nerovná vždy srdečnímu selhání. 

(Infarkt myokardu je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Dochází k němu uzávěrem srdeční (koronární) tepny – nejčastěji kvůli krevní sraženině – pozn. red.)

Jak vypadá typický pacient ohrožený srdečním selháním, kolik mu je let a jak jsou na tom muži a jak ženy? 

Typický pacient se srdečním selháním je starší člověk. Incidence srdečního selhání se významně zvyšuje od 65. roku věku. U mladých lidí se vyskytuje výjimečné. Mezi muži a ženami velký rozdíl není. Často jsou to obézní lidé, osoby, které za sebou mají nějakou srdeční příhodu, lidé s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem, případně s onemocněním ledvin. Tyto choroby zvyšují riziko srdečního selhání a zhoršují jeho průběh. 

Jaké příznaky mohou svědčit o (hrozícím) srdečním selhání a měly by člověka nasměrovat do ordinace? 

Typicky dušnost, nevýkonnost a otoky dolních končetin. V řadě případů to může vypadat i jinak, někdy je srdeční selhání spojené například i s nechutenstvím nebo nespavostí – to je na srdečním selhání komplikující, příznaků totiž může být celá řada a nemusí být vždy stejné. 

Pokud se uvedené příznaky objeví, respektive se v čase zhoršují – stojí určitě za vyšetření. Dnes lze srdeční selhání diagnostikovat i krevními testy u praktického lékaře, v každém případě by nemocný s podezřením na srdeční selhání měl být vyšetřen i kardiologem.

Znáte nejúčinnější způsoby, jak snížit vysoký krevní tlak?

Vysokému krevnímu tlaku se někdy přezdívá tichý zabiják. Označení si vysloužil kvůli tomu, že řada lidí o něm neví až do chvíle, než způsobí nějaké vážnější problémy. Mnohým průšvihům by se přitom dalo předejít. Jak? To se dozvíte v našem kvízu.

Spustit kvíz