„Mezi příznaky kardiogenního šoku může patřit slabost, může se projevovat i zmateností, únavou, v podstatě v takovém stavu může pacient ztrácet vědomí a je to stav, který je skutečně kritický a který je spojen s vysokým rizikem úmrtí,“ uvedl pro server Vitalia.cz profesor Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti.
Čím větší infarkt, tím hůř
Srdeční šok nastává ve chvíli, kdy srdce není schopné pumpovat dost krve, a postupně tak selhávají jednotlivé orgány. Příčin toho, proč se něco takového vůbec stane, je více. Pravděpodobně nejčastější je rozsáhlý akutní srdeční infarkt, kdy kvůli tomu, že se ucpe jedna z věnčitých tepen, které zásobují vlastní srdeční sval krví, začnou odumírat srdeční buňky.
„Pokud je tato oblast rozsáhlá a odumře velké množství buněk, tak srdce jako pumpa přestává dobře fungovat, nedokáže přepumpovat dostatečné množství krve, a pak vzniká tento tzv. kardiogenní šok,“ vysvětlil Ošťádal.
Jaké jsou další příčiny šoku?
Jak ale zmínil kardiolog, příčin může být více. Srdce může selhat i z jiných příčin, než je infarkt. „Může jít například o zánět srdečního svalu, tzv. myokarditidu, může jít o pokročilou fázi některých dlouhodobých onemocnění, jako jsou kardiomyopatie, příčinou může být i nějaká chlopenní srdeční vada i třeba její akutní zhoršení například při infekční endokarditidě, což je infekce na srdečních chlopních… Těch příčin může být skutečně celá řada, akutní infarkt je pak tou nejčastější,“ vyjmenoval profesor Ošťádal.
Umírá polovina pacientů
Srdeční šok je nebezpečný hlavně v tom, že na něj zemře velké množství pacientů. „I přes zásadní pokrok v diagnostických nástrojích, lécích a terapeutických zákrocích má stále vysokou úmrtnost,“ uvedl kardiolog.
I proto by žádný pacient neměl podceňovat bolest na hrudi, a pokud u sebe někdo pozoruje příznaky infarktu, měl by okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. „Pokud infarkt není včas léčen, potom srdečních buněk odumře mnohem více, infarkt je větší a tihleti pacienti jsou ve výrazně vyšším riziku, že u nich dojde i k rozvoji této závažné komplikace infarktu, jako je kardiogenní šok.“
Léčíte se se srdcem a oběhovým systémem?
Na srdeční šok přitom umírá průměrně každý druhý pacient. Ti, u koho se šok rozvine brzy po infarktu, mají úmrtnost nižší, asi 45 procent. Pacienti s pozdním rozvojem šoku pak ale mají špatnou prognózu, zemře jich až osm z deseti.
Česká studie zkoumala napojení na ECMO
Lékaři proto stále zkoumají, jak úmrtnost snížit. Nedávno vyšla přelomová studie českých kardiologů, která porovnávala dva uznávané léčebné přístupy v léčbě tohoto stavu. „Z posledních dvou nebo tří let máme konečně k dispozici údaje o nových postupech, které mohou zlepšit výsledky léčby. Jedná se o mechanické oběhové podpory, kde pro několik systémů máme evidenci, že alespoň u některých pacientů můžou prognózu zlepšit, můžou snížit riziko úmrtí a můžou zlepšit výsledky léčby,“ shrnul profesor.
Cílem studie s názvem Extracorporeal Membrane Oxygenation in the Therapy of Cardiogenic Shock (ECMO-CS) bylo porovnat časnou konzervativní léčbu a okamžité napojení pacientů na ECMO (extrakorporální membránová oxygenace dočasně nahradí funkci plic a srdce).
Právě ECMO se kromě jiných přístrojů používá v kritických případech proto, aby si, lidově řečeno, „srdce odpočinulo“.
„Analyzovali jsme soubor 117 pacientů, 58 z nich bylo ihned napojeno na ECMO a 59 zahájilo počáteční konzervativní léčbu. Zjistili jsme, že u pacientů s rychle se horšícím nebo těžkým kardiogenním šokem okamžité zavedení přístroje jejich stav v porovnání s druhou skupinou nezlepšilo. Nicméně další analýzy naznačují, že ti, kteří měli na začátku nižší krevní tlak, z okamžitého zavedení ECMO profitovali,“ popsal Ošťádal s tím, že tyto výsledky mohou významně ovlivnit současnou lékařskou praxi. Práce českých lékařů nedávno publikovalo několik světových odborných časopisů.
„Jsem rád, že zdrojem těch údajů je také naše Česká klinická studie, která zásadně přispěla k poznání možné úlohy extrakorporální membránové oxygenace systému ECMO u nemocných s kardiogenním šokem,“ uzavřel profesor Petr Ošťádal.
ČLÁNKY DO MAILU