Stále oblíbenější i zatracovaná. Úvod do homeopatie

Její kořeny sahají teprve dvě stě let zpátky, přesto si ve světě dokázala vydobýt pozici nejrozšířenější alternativní léčby. V České republice začala být populární na začátku devadesátých let, kdy dosáhla v praxi lékařů stejného statutu, jako je tomu v ostatních evropských zemích. Jako léčebnou metodu uznává homeopatii Česká lékařská komora od roku 1993.

Podobné podobným

Jde o léčebnou metodu založenou na podávání přírodních látek, navíc ve velmi zředěném stavu, kromě toho staví na zákonu podobnosti, tedy léčí podobné podobným. Konkrétněji to popisuje homeopatka Jitka Vaníčková z Homeopatické poradny. „Pro objasnění použiji jako příklad stav, který zažíváme při krájení cibule. Z nosu nám teče velké množství řídkého, dráždivého sekretu, hodně nám slzí oči a máme potřebu odejít na čerstvý vzduch, kde se nám uleví. Má-li pacient rýmu, při které má odřený nos, ze kterého mu teče, slzí mu oči a cítí se lépe na čerstvém vzduchu, pomůže mu lék Allium cepa, který je vyroben z cibule jejím vyluhováním a mnohonásobným zředěním tohoto výluhu.“

Homeopatie je tedy o hledání látky – léku, která u zdravého člověka vyvolává stejné příznaky, které má pacient. Po mnohonásobném zředění je pak tato látka schopna tyto příznaky léčit.

„Princip homeopatie je takový, že homeopatický lék dá špatně fungujícímu řídícímu centru informaci o chybě a současně i o její opravě,“ popisuje Jitka Vaníčková.

Kde lze použít homeopatii

Podle homeopatky lze obecně říci, že homeopatii je možné použít tam, kde je porucha organismu v některé z jeho funkcí. „Homeopatie tedy může pomoci v případě potíží chronických, jako jsou například alergie, migrény, vysoký krevní tlak, deprese, snížená odolnost organismu proti infekcím, padání vlasů, ekzémy a jiné kožní potíže. Stejně dobře funguje i u akutních onemocnění,“ vyjmenovává.

Naopak krátká je tato alternativní metoda léčby tam, kde už došlo k poškození struktury orgánů. Neplatí na zlomenou nohu ani na zkažený zub.

Na co který přípravek je, homeopatika uvádět nesmí

Homeopatie nemá v České republice jasné legislativní mantinely, zákon hovoří pouze o homeopatickém léku, a to konkrétně jen o léčivech. Píše se v něm: Homeopatický přípravek se považuje za léčivý přípravek, i když nemá zcela vlastnosti léčivých přípravků a látky v něm obsažené nejsou vždy látkami s prokázaným léčivým účinkem. Zároveň musí být homeopatický přípravek registrován na Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Většinu homeopatických léků může předepisovat jen lékař, nicméně na trhu je necelá stovka přípravků, které seženete i bez receptu. Homeopatický přípravek musí být na obalu a v příbalové informaci označen slovy homeopatický (veterinární) léčivý přípravek.

Některá homeopatika, ta monokomponentní, zpravidla neobsahují informaci o indikaci a dávkování. Důvod je ten, že mohou být předepsána při různých onemocněních a dle toho se liší i dávkování. Stejně tak polykomponentní homeopatika jsou určena zejména pro akutní léčbu běžných a nezávažných onemocnění a díky svému složení pokrývají širokou paletu potíží objevujících se při dané nemoci. Jsou k dostání bez lékařského předpisu a pacienti je velmi často používají pro samoléčbu.

„Na rozdíl od zahraničí legislativa České republiky v současné době zatím bohužel neumožňuje u těchto léků uvádět informace o tradičním způsobu použití. Všechny homeopatické přípravky v ČR totiž podléhají zjednodušenému způsobu registrace, v rámci kterého informace o indikacích nejsou posuzovány. Pacienti se proto o správných indikacích a dávkování vždy musí informovat u lékaře, lékárníka, případně na Veřejně přístupné odborné informační službě, kterou má povinnost provozovat každý z výrobců léků,“ uvádí společnost Boiron, která patří k největším světovým výrobcům homeopatických přípravků.

Díky tomu, že homeopatika neobsahují chemické látky, ale jen rostlinné a minerální látky, mohou je užívat také novorozenci nebo kojící ženy, zároveň u nich nejsou známy žádné kontradikce či interakce s jinými léky.

Již formulace v zákoně ovšem naznačuje, nač homeopatie někdy naráží: vlastní terapeutická účinnost této metody a to, jak vlastně homeopatika v lidském těle fungují, se nepovažuje za vědecky dostatečně prokázané. Část populace proto na ni pohlíží negativně. „Část populace nemá v homeopatii důvěru, pokládá ji za neúčinnou, za placebo, popřípadě za šarlatánství. Svůj negativní pohled opírají často o to, že od určitého ředění už v homeopatickém přípravku není přítomna žádná chemicky dokazatelná molekula původní substance, ze které je homeopatický přípravek vyroben. Další důvod nedůvěry v homeopatii může spočívat i v tom, že není přesně znám mechanismus účinku homeopatického přípravku v organismu,“ vysvětluje Jitka Vaníčková.

Kdo je homeopat

O tom, kdo smí homeopatii používat, legislativa nehovoří, podle mnohých takový jasný rámec chybí. V současné době ji mohou vykonávat lékaři i léčitelé. Nicméně na podzim loňského roku zvedla mnoho lidí od stolu diskuze o tom, zda homeopatickou praxi mohou provozovat i nelékaři.

Ať tak či tak, homeopatie je činnost odborně značně náročná, kterou může s úspěchem vykonávat jen vzdělaný homeopat, absolvent homeopatických kurzů.

V České republice nyní působí dvě lékařské homeopatické společnosti: Homeopatická lékařská asociace (HLA) a Česká lékařská homeopatická společnost (ČLHS). Například HLA nyní sdružuje více než 300 členů, podle Lucie Nestrašilové, manažerky asociace, však členská základna v posledních měsících neustále roste. „Významně roste rovněž počet lékařů, kteří se zúčastňují našich vzdělávacích akcí. Zaznamenáváme výrazný nárůst zájmu o homeopatii ze strany široké i odborné veřejnosti,“ říká Lucie Nestrašilová. Navíc počet členů nelze brát za bernou minci, Homeopatická lékařská asociace sdružuje totiž výhradně lékaře a veterinární lékaře a členství v asociaci je dobrovolné. „Počet lékařů, kteří praktikují homeopatii, je tedy několikanásobně vyšší než počet našich členů,“ upřesňuje. Navíc chybí informace o léčitelích.

Homeopatii zajímá člověk jako celek

Jak vypadá takové první setkání s homeopatem? Může trvat klidně tři hodiny a je plné otázek.

„První návštěva u homeopata bývá obvykle časově náročnější. Homeopata zajímají nejen zdravotní problémy, které by pacient chtěl odstranit, ale zabývá se pacientem celostně. Znamená to tedy, že se vyptá podrobně na okolnosti vzniku potíží, na lokalizaci problému v organismu, na to, co potíže zlepšuje nebo naopak zhoršuje, popřípadě, co je opakovaně vyvolává, jaké pocity má pacient v místě potíží,“ poodhaluje homeopatka Jitka Vaníčková.

Dále se ptá na obecné reakce pacientova organismu, například jak reaguje na teplo a chlad, jestli je žíznivý nebo naopak nemá potřebu pít, jak se stravuje, jak spí, jestli se snadno zpotí, jak snáší pobyt na slunci, kdy se v průběhu dne cítí nejlépe, kdy naopak nejhůře. „Otázek je mnoho a všechny vedou k jednomu cíli: z velkého počtu homeopatických léků vybrat ten, který je pro pacienta nejvhodnější, takzvaně jemu nejpodobnější, šitý pro něj na míru,“ uzavírá.