Stane se zlatá svatba minulostí?

Zlatá svatba – tradiční označení pro 50. výročí uzavření sňatku. Dva lidé po půl století společného života rekapitulují, co je potkalo dobrého i zlého a co všechno společně prožili. Nezřídka dochází za účasti dětí, vnoučat a někdy i pravnoučat k symbolickému zopakování svatebního obřadu, a manželé si znovu řeknou své „Ano“.

Autor: Isifa.cz

Zatímco označení pro výročí „mladších“ manželství se liší a některá nadto ještě nejsou příliš lichotivá (komu by se chtělo slavit plechové, hliněné nebo dřevěné výročí?), u nejznámější trojice je titulatura sjednocená – stříbrná svatba po pětadvaceti letech, zlatá po padesáti a diamantová po šedesáti. Tak zvaná svatba korunovačních klenotů se slaví dokonce po sedmdesáti pěti letech manželství – ale takoví oslavenci už patří spíše do Guinnessovy knihy rekordů než do normálního života. Ovšem alespoň jeden pár, který oslavil zlatou svatbu, zná ze svého bližšího či širšího okolí téměř každý z nás.

Na první pohled by se mohlo zdát, že počet zlatých svateb bude vzrůstat – průměrná délka života dnes v západním světě převyšuje 70, nezřídka i 75 let, a to pro obě pohlaví (ženy obecně žijí o něco déle). Kromě toho jsme za posledních pětašedesát let nezažili na vlastní kůži hrůzy války, tradičního demografického otřesu, kdy miliony lidí zahynou a další miliony se proto ani nenarodí. Největší překážky tedy jako by byly odstraněny. To je ale jen jeden úhel pohledu.

Svatby nejsou v módě

Svou roli hrají i další faktory, tím hlavním je dnešní vztah k manželství. Řada lidí vstup do svazku manželského z různých důvodů odsouvá, pokud jej přímo neodmítá. Podle informací Českého statistického úřadu bylo v roce 2009 v ČR uzavřeno nejméně sňatků od roku 1918.

Samozřejmě dvojicím nic nebrání oslavit padesát let společného vztahu, pokud jim tak dlouho vydrží. Ale kde pak brát jeho počátek? Den, kdy se tito lidé poznali? Kdy spolu šli poprvé na schůzku? První polibek? Nebo den, kdy začali žít ve společné domácnosti? A pokud už spolu vydrží půl století, jak by se pak mělo toto výročí nazývat? Stále ještě zlatá svatba? Ale pokud neměli ani „obyčejnou“ svatbu, jak lze slavit padesátileté výročí něčeho, co se vlastně nikdy nestalo?

Rozvodům se v Čechách daří

Autor: Český statistický úřad

A pokud dva lidé nakonec manželství mezi sebou uzavřou, ještě zdaleka není zaručeno, že také oslaví zlatou svatbu. Jedním důvodem je skutečnost, že řada manželství dříve či později skončí rozvodem (v roce 2008 jich bylo rekordních 50 %), nejen po kratším svazku, ale nezřídka i po dvaceti či více letech.

Samozřejmě nelze ani vyloučit, že se manželé rozvedou po oslavě zlaté svatby, ale takové případy rovněž patří k těm spíše kurióznějším.

Dokud je smrt nerozdělí

Rozvod není ale jedinou příčinou, proč řada manželství na zlatou svatbu nedosáhne. Proti totiž hraje i skutečnost, že lidé uzavírají sňatky ve stále vyšším věku. Zatímco v generaci, která slaví zlaté svatby nyní, tedy u lidí narozených nejčastěji ve 30. letech minulého století, se sňatky uzavíraly nejčastěji před dosažením 25. roku věku (a v případě žen ještě dříve) a kdo byl ve třiceti letech ještě svobodný, působil na své okolí značně podivínským dojmem. Dnes nám svobodný třicátník připadá jako něco naprosto běžného a pozornost naopak budí ti, kdo vstupují do stavu manželského před svými pětadvacátými narozeninami. A tak, přestože se očekávaná délka života prodlužuje, stěží lze očekávat, že se většina populace dožije více než 80 let.

Pokud tedy brzy nedojde k nějakému zvratu v myšlení lidí a jejich přístupu k manželství, lze očekávat, že zlatá svatba se stane jen další z historických zajímavostí a kuriozit. Nebo se možná názvosloví uzpůsobí potřebám doby – stříbrná svatba by tak mohla znamenat již desáté výročí a zlatá dvacáté, případně pětadvacáté.

Ať už to dopadne jakkoliv, úcta a obdiv patří všem těm, kteří zlatou svatbu již oslavili.