Vlákno názorů k článku Staňte se pekařem. Není nad domácí housky od Viktor - Pšenice setá, bez otrub a klíčku: výživová hodnota...

Pšenice setá, bez otrub a klíčku: výživová hodnota = nula. Uhlohydrát, který zaplácne, ovšem pro tělo je to za trest. Myslel jsem, že Vitalie je více o zdravém životním stylu.
Pravdou ale jest, že kupovaný rohlík je díky chemickému koktejlu z kterého je vyroben, ještě několikanásobně horší.
...ale kdo chce kam ...

Když doma jednou do měsíce upečeme chleba, tak z brambor a žitné mouky + kvantum semínek.

Ta slavná přešlechtěná pšenice už by se měla dávno nazývat úplně jinak. Pšenice přece bývala v našich zeměpisných šířkách po tisíc let tradičně základní potravinou, a nikomu lepek nevadil a celiakie byla úplně neznámé slovo.
Můj soukromý názor je, že na vině celiakie není lepek, ale ty hi-tech hybridní pšenice a různá aditiva, přidávaná do mouky. Jenže řekněte nahlas, že se bez pšenice dá žít! Systém se bude hroutit. Tak se problémy radši svedou na lepek a zavede se slovo "bezlepková dieta".

Ještě asi před 50-ti lety údajně pšenice obsahovala 20% lepku a 80% živin, dnes je tomu naopak. Popravdě řečeno nevím jak se drží krmná pšenice, i když se jsem se to snažil zjistit.

Také nevím jak je na tom ten pozůstatek pšenice po stránce složení živin. Například u GMO rostlin se stalo že vůbec neobsahují potřebné aminokyseliny tak jako původní plodiny. Takto vyšlechtěná strava je chudá a v zásadě se dá říci že zcela nevyhovující.
U šlechtění to lidé snad tak nepodělali, i když když vidím dnešní ovocné stromy myslím si něco jiného, ale bude to také velmi zoufalé. Počkejte pan Havel vám jistě v nějakém dalším článku nastíní jak mám já zbytečné chmury a negativní postoj k pokroku a vy obavy.

Logicky se šlechtilo na váhu. Obsah živin jde zcela do háje, šlechtí se na plnidla.

Ostatně i u zvířat se šlechtí na vytvoření co největší hormonální poruchy, aby rychleji příbývalo. A na lidi to má vliv.

Ve výsledku vlastně jíte, přibýváte na váze, ale tělo je živinově podvyživené a tak signalizuje, že má stále hlad.

Ovšem šlechtění neumožňovalo tak razantní zásahy jako GMO, takže to co je možné zničit na rostlině či zvířeti za sto tisíc let, všetně život a nezávadnosti, to s GMO je možné za několik let, a časem i rychleji.

Nemam nic proti pokroku, pokud nepopira zdravy rozum a neusiluje o to udelat ze mne pacienta.
Jak rikal Bohumil Hrabal: Pokrok je dobry na to, aby clovek byl clovekem, ale na pivo, maslo a chleba je pokrok ucineny mor.