Vše začalo v roce 1897, kdy chemik společnosti Bayer doktor Felix Hoffmann hledal účinný lék pro svého otce, trpícího silným revmatismem, a objevil kyselinu acetylsalicylovou. O dva roky později byl tento přípravek patentován pod jménem Aspirin, a stal se tak nejstarším chemicky vyráběným lékem na světě.
Během své dlouhé historie se zapsal několikrát do Guinessovy knihy rekordů, pomáhal při epidemiích španělské chřipky a dokonce si ho s sebou brali horolezci na Mount Everest a astronauti Apolla 11 při své cestě na Měsíc.
„Teprve po 70 letech užívání tohoto léku se vlastně přišlo na to, jak kyselina salicylová působí v organismu. Anglický farmakolog John Robert Vane v roce 1971 dokázal, že tato kyselina blokuje enzym cyklooxygenázu (COX), který způsobuje shlukování krevních destiček, což vede k trombóze,“ říká farmaceut Zbyněk Čalkovský.
Od chřipky k prevenci závažných chorob
Doktor Vane obdržel za svůj objev Nobelovu cenu a titul Sir, ale výzkum bílé pilulky šel dále. Nejrozšířenější antipyretikum se začalo využívat jako prevence infarktu myokardu, mozkové mrtvice, k léčbě migrény, bolesti svalů a kloubů a bolestivé menstruaci. „Aspirin je používán i k sekundární prevenci ischemických cévních mozkových příhod, to je u nemocných po prodělané mozkové mrtvici, nebo po přechodné mozkové cévní ischemické příhodě (TIA),“ doplňuje prof. Jan Kvasnička z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Podle profesora Kvasničky, s odvoláním na výsledky studie zveřejněné v magazínu Lancet, čeká Aspirin další vývoj. Výzkum anglických vědců potvrdil, že dlouhodobě podávané nízké dávky kyseliny acetylsalicylové (tj. 75 mg denně) snižují úmrtnost způsobenou rakovinou tlustého střeva o více než jednu třetinu. Tým vědců analyzoval údaje celkem 25 570 pacientů, účastnících se jednoho z osmi vhodných klinických hodnocení.
Výsledky ukázaly, že u pacientů, zařazených do studijní skupiny s kyselinou acetylsalicylovou, byla úmrtnost na nádorová onemocnění snížena o 21 %, přičemž hlavní přínos terapie byl patrný po uplynutí následného pětiletého sledování (mortalita klesla o 34 % u všech druhů nádorů a v případě nádorů trávicího traktu o 54 %).
Také po uplynutí dvaceti let sledování, následujícího po skončení klinických hodnocení, údaje potvrzují, že riziko úmrtí následkem nádorového onemocnění zůstává u pacientů, původně zařazených do skupiny s kyselinou acetylsalicylovou, sníženo o 20 %.
Tato data se vztahují na všechny druhy solidních nádorů (nádorů vytvořených zmnožením zhoubných buněk; nejedná se o nádory tvořené cystami, anebo o maligní chorobu z krvetvorných buněk – leukemii či lymfom), v případě nádorů trávicího traktu riziko kleslo o 35 %. Období latence, které předchází samotnému účinku kyseliny acetylsalicylové na četnost úmrtí, trvalo v případě nádorů jícnu, pankreatu, mozku a plic 5 let, u nádorů žaludku a tlustého střeva 10 let a u karcinomu prostaty 15 let.
Pokud se jedná o rakovinu plic a jícnu je přínos působení kyseliny acetylsalicylové omezen na skupinu adenokarcinomů, které jsou nejčastěji pozorovanými nádory u nekuřáků. Snížení mortality po dvaceti letech terapie dosáhlo 10 % v případě rakoviny prostaty, 30 % u rakoviny plic, 40 % pro kolorektální karcinom a 60 % pro karcinom jícnu.
Přečtěte si: Běžné léky nemusí být vhodné pro děti
„Pozitivní přínos léčby přitom nezávisel na dávce kyseliny acetylsalicylové (75 mg a vyšší), pohlaví pacientů či nikotinismu. Absolutní efekt na míru rizikovosti po dvaceti letech léčby se však zvyšoval se stoupajícím věkem pacientů. V případě podávání trvajícího 20 až 30 let by z léčby mohli mít největší užitek pacienti, kteří s užíváním kyseliny acetylsalicylové začnou ve věku 40 až 50 let,“ doplňuje profesor Kvasnička.
Budoucnost
Už naše praprababičky aspirin používaly jako lék proti bolestem, horečce a zánětům. Díky investicím do moderních technologií výroby a neustálému vědeckému výzkumu a vývoji má i dnes stále pevné místo nejenom v domácích lékárničkách.
VŠE, CO JSTE O CHŘIPCE CHTĚLI VĚDĚT: Seriál Chřipka – zas a znova
Díky účinné látce působí proti bolesti, zánětům, horečce a trombózám. V současnosti je nejprodávanějším volně prodejným lékem na světě. V České republice je možné koupit bez předpisu čtyři varianty Aspirinu, které pomáhají při prvních příznacích chřipky a nachlazení.
„Aspirin nás ještě může překvapit. I po tak dlouhé době od jeho uvedení na trh, výzkum pokračuje. A tak, jak se prohlubuje naše poznání na stále detailnější rozpoznávání receptorů, tkáňových působků a různých mediátorů, tak se daří pomalu vysvětlovat, proč může tato látka zasahovat do poměrně velkého množství dějů v našem těle. Je to výzva do budoucnosti,“ dodává Zbyněk Čalkovský.
ČLÁNKY DO MAILU